Šéf Pivovarů Lobkowicz: IPO nám dalo sílu. Jdeme nahoru
Vede tuzemskou pivní čtyřku dle domácích prodejů, pětku celkově. V tomto týdnu poprvé zveřejnil výsledky hospodaření v roli burzovně obchodované společnosti. Růst provozní ziskovosti o víc jak 30 procent, dvouciferný růst u tržeb do řetězců. Je spokojen. S čísly, se vstupem firmy na pražskou burzu. Hovoří o důležitém získání zdrojů na další růst i skvělém marketingu a šíření povědomí o značce Lobkowicz. Se Zdeňkem Radilem, šéfem Pivovarů Lobkowicz Group, probírám pocity z čísel, IPO na pražské burze, další strategii růstu včetně akvizic, budování brandu i Ukrajinu.
Poprvé jste zveřejnili finanční výsledky v roli burzovně obchodované společnosti. Růst provozního zisku o více jak 30 procent, tržeb celkově, zejména pak prodeji do řetězců, čistá ztráta. Jak se díváte zpět na celý půlrok, co byste vyzdvihl mezi úspěchy a kde se zadařilo méně?
Zaznamenali jsme pozitivní posun v našem výrobkovém portfoliu, díky kterému se nám podařilo docílit velmi slušné ziskovosti i při o něco menším růstu tržeb. Čistá ztráta je daná čistou ztrátou z finančních operací zejména pak akcionářskými úroky. Celý půlrok hodnotím pozitivně, protože jsme byli úspěšnější než trh.
Jste rostoucí firmou, čistá ztráta tak není překvapením. Přesto: co do ní nejvýrazněji promlouvá a kdy očekáváte, že se jí zbavíte? Jaký očekáváte či zamýšlíte vývoj u zadlužení?
Hlavním důvodem jsou, jak již jsem řekl, úroky z akcionářských půjček, které již v dalším období nebudou zasahovat do hospodaření firmy. V současnosti jsme pod jednonásobkem EBITDA, přičemž trojnásobek vnímáme jako mez, pod kterou se cítíme komfortně.
Těsnou většinu, včetně privátních značek pak více jak tři pětiny vašich prodejů, tvoří výnosnější „on-trade“ segment dodávek zejména do restaurací, méně jak polovinu „off trade“ dodávky do maloobchodu, zejména řetězců. Vaše pololetní výsledky ukázaly na dravý dvouciferný růst dodávek právě do řetězců, které jsou ale, očekávám, spojeny s nižší marží. Jde o momentální fázi expanze firmy, nebo je to dlouhodobější strategií? Máte nějaký cílový „optimální“ poměr, na kterém byste se chtěli pohybovat?
Považuji to spíše za výkyv spojený s uvedením nových produktů do řetězců, které stály za tímto růstem. Dobrou zprávou je, že i zde se nám daří navyšovat cenu za prodaný hektolitr piva. Naše zaměření však spočívá v on-trade segmentu.
Výrazněji než u domácích prodejů jste vykázali růst exportu – o 18 % meziročně. Co jej vede a jak vidíte zde strategii „off/on trade“?
Jak jsme již uvedli dříve, na export se v poslední době více zaměřujeme. Soustřeďujeme se na výrobky s vyšší marží. U exportu nelze jednoznačně říct, že by byla zásadní odlišnost v marži mezi sudy či lahvemi. Každé balení zde může hrát jinou roli, podle zákazníků, teritorií apod.
Vašimi exportními trhy jsou zejména země střední a východní Evropy, hovoříte ale také o expanzi na rozsáhlý ruský trh. Ovlivňuje nějak Vaše expanzní plány či reálné prodeje napětí na Ukrajině či Blízkém východě?
Situaci samozřejmě sledujeme. Prozatím se nás problémy spojené s Ruskem a Ukrajinou nedotkly, protože zavedené sankce nezahrnují pivo. Další vývoj je ale těžké předvídat.
Avizujete, že byste ve druhé polovině roku chtěli uplatnit opci a plně ovládnout pivovar Rychtář. Mezi cíli uplatnění výnosů z pražského IPO je i další expanze včetně záměru akvizice pivovaru o roční produkci 80 až 100 tisíc hektolitrů piva. Máte pro tento cíl již nějaké potenciální adepty? Jakou sumu hodláte na akvizice vynaložit? Je možná akvizice v zahraničí?
Do zahraničí se momentálně nedíváme. V tuzemsku nicméně vidíme pár příležitostí. V jednom případě máme podepsané Memorandum of understanding, kde je nějakým způsobem určena i cena a spíše z interního pohledu nyní probíhá vyhodnocování, zda se jedná o efektivní cestu, jak posílit na pro nás zajímavém on-trade trhu. Protože máme dostatek vlastní volné kapacity ve výrobních závodech, nejsme do rozhodnutí nijak tlačeni. Pokud ale uznáme, že je to zajímavé, a bude to výhodné na obou stranách, může k případné akvizici dojít.
Na tuzemském trhu jste pivovarem, který nejvýrazněji konsoliduje lokální značky. Váš podíl na celém trhu po velké čtveřici dosahuje kolem 4,4 %. Máte nějaký středně- či dlouhodobý cíl Vaší pozice na celkovém trhu?
Žádný dogmatický cíl nemáme. Zaměřujeme se na růst tržeb a marží a ne na absolutní nárůst podílu na trhu za každou cenu.
Restaurací s brandem Pivovarů Lobkowicz si začíná být možné všímat. Máte pocit, že máte srovnatelnou nebo lepší finanční sílu nabídnout segmentu srovnatelné či atraktivnější podmínky, než velké pivovary, aby se vašim značkám průnik do dalších pivnic a restaurací dařil? V marketingu budete sázet spíš na jednotlivé lokální značky, nebo právě zastřešující brand Lobkowicz?
V současnosti máme po IPO srovnatelnou finanční sílu jako velké pivovary. Nicméně se potvrzuje, že majitelé provozoven ani nechtějí tolik peněz, protože tu atraktivitu spolupráce s námi vidí spíše v naší šíři portfolia, v oblíbenosti našich značek a jejich kvalitě. Určitě není naším cílem bezhlavě přeplácet nabídky konkurence. Naše zákazníky se snažíme zaujmout především atraktivitou sedmdesáti značek ze sedmi regionálních pivovarů a kvalitou servisu. To pomůže provozovateli odlišit se od ostatních hospod v ulici. Celonárodně podporujeme naši prémiovou značku Lobkowicz. Díváme se ale i na ostatní značky, kde bychom mohli podporu posílit. V regionech se vždy budeme soustředit na místní značku.
Jak nahlížíte na produktovou expanzi? Budete se soustředit na prémiový segment, který by pomohl marži, nebo spíše střední a nižší? Co expanze módních radlerů a dalších „pivních inovací“?
Určitě půjdeme cestou produktů s vyšší přidanou hodnotou. Jsme menší regionální pivovary, které vyrábí pivo stále ještě tradiční cestou, s vysokým podílem lidské práce, takzvané „craft breweries“. S tím je spojena vyšší jednotková cena nákladů na výrobu, takže určitě se budeme chtít spíše věnovat produkci pivních speciálů a prémiových piv, což by měla být doména všeobecně pro malé a střední pivovary. Nemáme velké ambice konkurovat v segmentu ekonomických značek a už vůbec ne PET lahví. Co se týče inovací, tak je to rozhodně směr, který nás zajímá. Ale spíše než orientaci na radlery se věnujeme rozšiřování pivních druhů, které tady nebyly tak typické. Jako příklad můžu uvést styl jako je Indian Pale Ale, různá další svrchně kvašená piva nebo třeba pšeničný ležák.
Akcie Pivovarů Lobkowicz se na pražské burze po počáteční volatilitě vydaly od upisovací ceny 160 korun k aktuálním řádově 175 korunám za akcii, analytici jsou jejich perspektivě vstřícní. Jak jste se vstupem firmy na burzu spokojen?
Tak samozřejmě jsme rádi, že jsme se vydali po úpisu směrem nahoru, což myslím nebylo pro dřívější nové emise zrovna typické.
Na sklonku července (což sahá za první polovinu roku a výsledky za ni) jste oznámili exkluzivitu Enterprise Investors k jednáním s akcionáři o přímém nákupu podílu ve společnosti. Někteří analytici krok vidí jako logičtější proti snaze nabídnout podíly stávajících investorů na burze. Jak v tuto chvíli vypadají vyjednávání? Rýsuje se směr privátního prodeje většího podílu v Pivovarech Lobkowicz, nebo se do budoucna můžeme dočkat uvolnění dalšího podílu na pražskou burzu, kde dnes obchoduje kolem 20,6 procenta akcií firmy?
Bohužel – tuto otázku nebudeme komentovat.
Rozumím… Kdybyste se měl nyní zpětně ohlédnout za upisovací cenou, na které se Vaše emise odehrála, a na Vaše dosavadní působení na pražské burze, energii věnovanou přípravám vstupu, … Doporučil byste firmám podobné velikosti vstup na burzu?
Můžeme říct jednoznačně ano, získané prostředky nám pomáhají realizovat naši obchodní strategii. Samozřejmě firma se tomu musí do jisté míry přizpůsobit. Týká se to např. transparentnosti informací, ale také v jaké formě a kdy je sdělujeme veřejnosti a institucím. Myslím, že samotná velikost naší firmy nebyla až tak velký problém pro IPO. V poslední době má titul slušnou likviditu. Jedním z cílů úpisu bylo i zvýšení marketingového povědomí o firmě a jejích značkách. To se myslím jednoznačně potvrdilo a povědomí o naší společnosti se zvýšilo. Proto náš úpis považujeme za úspěch.
Souhlasíte s nedávným výrokem šéfa burzy Petra Koblice, že si IPO v ČR nechtěně vybudovaly pověst, že jsou drahá?
Samozřejmě, že IPO něco stojí a také nelze opomenout nasazení vlastních lidí uvnitř firmy. Nicméně z našeho pohledu si nemyslím, že by IPO bylo nějak extrémně drahé.
