Krásná kurtizána Jončeva v La traviatě uhrane i české diváky

Poslední nastudováni Verdiho opery La traviata, které s koncem sezóny definitivně zmizí z pódia newyorské Metropolitní opery, budou mít možnost zhlédnout čeští milovníci opery už od soboty 11. března v kinech. Čeká je monumentální scéna plná kontrastů a barevné symboliky, modernizované pojetí nestárnoucího tématu lásky, touhy a nástrah, a především dechberoucí pěvecké výkony sólistů v čele s bulharskou sopranistkou Sonjou Jončevou.

Sonja Jončeva se zhostila ústředního partu kurtizány Violetty. Ve spojitosti s jejím výkonem v Traviatě píše kritika o „ryzím a přitom podmanivém“ hlasu, jehož výraz je „nebývale upřímný“ a neopomene zdůraznit, že je mu zároveň vlastní i přirozená lehkost a bravura. Mladá pěvkyně navíc poutá pozornost i krásou, jíž scénograf a kostýmní návrhář nechává v průběhu představení vyniknout v rudé róbě.

Také zbytek scény je laděn tak, aby barevně kontrastoval s ústřední postavou. Jevišti dominují minimalistické bílé a černé plochy, kostýmní uniformita mužských postav symbolizuje hegemonii zkostnatělého řádu drtícího postupně slábnoucí ženu. Režii si vzal na starost Willy Decker, tvůrce, který má s Traviatou bohaté zkušenosti. Představení vychází z jeho předchozích, mimořádně úspěšných inscenací téže opery, v nichž se zaskvěly operní stálice formátu Anny Netrebko či Rolanda Villazóna.

Verdiho tragédii, o níž je všeobecně známo, že vznikla na motivy slavného románu Alexandra Dumase ml. Dáma s kaméliemi, diriguje Ital Nicola Luisotti, který v Metropolitní debutoval v roce 2006 s Pucciniho Toscou. La traviata je v Metropolitní opeře jednou z nejdéle a nejčastěji uváděných oper – premiéru zde měla už v roce 1883 a v letošní sezóně se dočká už tisící reprízy.

Nejmilejší opera Mozarta i Levineho

Hned o dva týdny později v sobotu 25. března budou moci diváci přenosů obdivovat výkon tenoristy Matthewa Polenzaniho coby krétského krále Idomenea ve stejnojmenné Mozartově opeře, která se v březnu po letech vrací na jeviště Metropolitní opery.

Inscenaci přivátá newyorská první scéna po více než deseti letech. Její historie sahá až do 80. let minulého století. V roce 1982 napsala dobová kritika, že slovutný znalec Mozarta, dirigent James Levine, který bude orchestr řídit i letos, „nepochybně zamýšlel přiřknout Idomeneovi modernější operní závěr“. Za tím účelem Levine například vyňal Idamanteho árii „No la morte“ a rozšířil závěrečnou baletní sekvenci.

Oproti předchozím letům však doznalo změny obsazení. V Idomeneovi se v Metropolitní opeře už dříve zaskvěly mnohé hvězdy operního nebe od Ileany Cotrubaș po Luciana Pavarottiho, a i letos padla volba na osvědčené pěvce. V titulní roli krétského krále Idomenea se objeví americký tenorista Matthew Polenzani. V kalhotkové roli jeho urozeného syna Idamanteho se představí britská sopranistka Alice Coote.

Opera na motivy antické pověsti odehrávající se v období po trojské válce stála podle tvrzení Constanzy Mozart nejblíže i srdci samotného skladatele. „Měl nádherné vzpomínky na okolnosti a dobu, kdy vznikala,“ tvrdila údajně po manželově smrti o díle, které Mozart složil ve věku pouhých 24 let.