‚Židovská otázka dosud nevyřešena.‘ Antisemita u hrobu Hrůzové
Podněcování k nenávisti?
NOVÉ
Antisemité z Národní demokracie včetně jejího kontroverzního šéfa Adama B. Bartoše se nedávno sešli u hrobu Anežky Hrůzové, kvůli jejíž smrti byl před více než 100 lety nespravedlivě stíhán židovský mladík Leopold Hilsner. Na místě vraždy vyvěsili ceduli o „nutnosti řešení židovské otázky“, která „nebyla dosud uspokojivě vyřešena,“ a zapálili svíčky. Aktivisté z Polné na Jihlavsku cedulku strhli a označili akt za podněcování k nenávisti, píše vysočinský server obcasnik.eu.
„Ať už to s vraždou Anežky Hrůzové bylo jakkoli, nezpochybnitelným faktem zůstává, že tzv. hilsneriáda se stala symbolem a výmluvným svědectvím o zdravém stavu tehdejšího národního společenství, jež se instinktivně postavilo proti židovské zvůli, nadvládě a hrozbě,“ informuje o setkání na svých stránkách Národní demokracie.
Boj proti lži nutno vést na všech frontách!
Posted by NE Bruselu - Národní demokracie on Friday, April 3, 2015
Adam B. Bartoš spolu s dalšími členy z ultrapravicové ND na místě „uctili“ památku zavražděné Hrůzové zapálením svíček a vyvěšením cedule. V místě symbolického hrobu v lesích u Polné bylo Národními demokraty na ceduli napsáno: „Na tomto místě byla o Velikonocích 1899 brutálně zavražděna nevinná dívka Anežka Hrůzová. Její smrt český národ semkla a s naléhavostí mu ukázala nutnost řešení židovské otázky. Židovská otázka nebyla dosud uspokojivě vyřešena.“
Poté, co se šéf Národní demokracie na Facebooku činem pochlubil, vyrazili na místo místní obyvatelé. „Bartošovu cedulku máme jako trofej, ještě nevíme, co s ní podnikneme,“ prohlásil jeden z tamních aktivistů, kteří nechtěli být jmenováni. Bartošův akt považují za podněcování k nenávisti dle klasifikace trestního zákoníku. Cedule vydržela podle obasnik.eu na místě jen tři dny.
Jako hilsneriáda se označuje proces, který odstartovala vražda Anežky Hrůzové v roce 1899. Z údajné rituální vraždy mladé dívky byl obviněn slaboduchý židovský tulák z Polné Leopold Hilsner. Tehdejší vlna antisemitismu v Evropě se u nás nejvíce podepsala právě na tomto případě, kdy Hilsnera na základě nepřímých důkazů a vynuceného přiznání odsoudili k trestu smrti. Za Hilsnera se postavil několikrát i Tomáš Garrigue Masaryk. Leopold Hilsner strávil bezmála 20 let ve vězení, než byl v roce 1918 omilostněn.
