‚Dvacet pět nevděčníků nesmí zastínit úspěšnou a smysluplnou akci‘
Nespokojení uprchlíci
NOVÉ
O uprchlíky by se měly starat nevládní organizace, které s tím mají mnohaleté zkušenosti a umí s běženci komunikovat - umí je informovat, znají jejich sociální potřeby a umí je podpořit i respektovat, říká psychoterapeutka a signatářka Charty 77 Věra Roubalová Kostlánová, která s uprchlíky pracuje již více než pětadvacet let. Nedostatečná komunikace a nezkušenost Nadačního fondu Generace 21 mohou podle ní být důvodem, proč projekt na přesídlení 153 iráckých křesťanů do Česka částečně neuspěl. Pětadvacet z nich se totiž rozhodlo zkusit své štěstí v Německu, kde v pondělí požádali o azyl. Vedení nadace však pochybení odmítá a odvolává se na tzv. třetí stranu.
„Projekt nadace je od začátku špatně založený. Pomoc uprchlíkům by se v první řadě neměla řídit podle toho, jaké jsou víry. Vyčleňovat určitou náboženskou skupinu není v souladu s azylovým zákonem,“ komentovala deníku ECHO24.cz Věra Roubalová Kostlánová, která s příchozími migranty pracuje v rámci spolku InBáze.
V Česku přitom funguje podle Roubalové celá řada jiných organizací, které se na pomoc migrantům specializují, mají mnohaletou praxi a uprchlíky nerozlišují. „Uprchlík potřebuje bezpečí, pocit přijetí a oni zřejmě měli dojem, že u nás vítaní nejsou. Potřebují vstřícnost a profesionální pomoc a podporu,“ pokračovala psychoterapeutka s tím, že se s obdobnou spoluprací vlády s neziskovým sektorem dosud nesetkala.
„My v nevládních organizacích víme, že informace jim musíme neustále opakovat, ptát se na jejich názor, hlavně jim dát možnost učit se jazyk, dát jim nabídku perspektivy a věnovat se jim i z hlediska psychologické péče. Zhruba po dvou či třech měsících totiž padají do deprese, mají pocit viny za to, že oni jsou v bezpečí a myslí na ty, kteří v jejich zemi zůstali,“ dodala Roubalová.
Nadace kritiku odmítá, prý spolupracovala se specialisty
Nadační fond Generace 21 však s tím, že by pochybil nesouhlasí. Podle mluvčího organizace Martina Frýdla sice za projektem stojí lidé bez větších zkušeností s uprchlíky, ale přímo v terénu s běženci pracují dobrovolníci z migračních center.
„Projekt organizátoři vytvořili s myšlenkou milosrdenství. Samotnou práci s příchozími lidmi mají na starost naši nasmlouvaní partneři, kteří ty zkušenosti mají,“ řekl deníku ECHO24.cz mluvčí Frýdl s tím, že v Praze nadace spolupracuje s Armádou spásy, v Jihlavě s Centrem multikulturního vzdělávání a ve Slezsku pak s místní diakonií.
Vedení Nadačního fondu Generace 21 složené vesměs z lidí křesťanského vyznání se do podobného projektu pustilo poprvé. S velkorysým nápadem pomoci křesťanům z Iráku, kteří přišli kvůli neklidné situaci v zemi o střechu nad hlavou, přišel zhruba před rokem a půl publicista Dan Drápal. Ten s dalšími obdobně smýšlejícími lidmi v čele se současným ředitelem a koordinátorem Janem Talafantem obnovil fungování již existující nadace a začal shánět finance.
Celkem se do fondu podařilo shromáždit okolo 10 milionů korun. Kromě soukromých dárců, projekt zaštítily církevní instituce, více jak polovinu peněz přispěla britská humanitární organizace Barnabas Fund. Jedinou dotací ze státní kasy pak má podle nadace být příspěvek od Jihomoravského kraje ve výši 200 tisíc korun, který nadace získala až po zahájení programu. Dosud na přesídlení iráckých křesťanů organizace vynaložila zhruba tři miliony korun.
Někteří dárci se podle serveru Aktuálně.cz přitom už vyjádřili, že zvažují požadavek o navrácení finančních darů. Podle ředitele nadace Jana Talafanta se prý jedná případně o malé částky a další fungování nadace by to neohrozilo.
Sama nadace pak zatím o spolufinancování projektu ze strany uprchlíků neuvažuje, a to zpětně ani u skupiny těch, kteří se na její náklady dostali do Česka a pak na vlastní pěst vyrazili do Německa. „Zatím jsme o tom neuvažovali. Jednáme v duchu milosrdenství a za to, že se někteří rozhodli odejít, by se neměli trestat,“ uvedl mluvčí Frýdl.
Populismus? Vláda se podobného projektu pustila vůbec poprvé
Podporu vlády, která rozhodla o realizaci projektu obdobného rozsahu podle ministerstva vnitra také vůbec poprvé, získala nadace zejména zásluhou lidoveckého europoslance Pavla Svobody, který za program přesídlení křesťanů do Česka loboval u premiéra Bohuslava Sobotky (ČSSD) a domluvil s ním organizátorům schůzku.
Svoboda projekt i přes odchod části Iráčanů do Německa nadále podporuje. „Jsem vděčný GEN 21, že pomoc iráckým křesťanům zorganizovali, protože dvacet pět nevděčníků nesmí zastínit, že u zbylých jde o úspěšnou a smysluplnou akci. Prokázalo se, že iráčtí křesťanští uprchlíci nepředstavují žádné nebezpečí pro českou společnost a že kvóty nebudou fungovat, ne kvůli nesouhlasícím státům, ale kvůli Německu, které si rozhoduje věci podle sebe a ne podle dohodnutých pravidel,“ odepsal na dotaz deníku ECHO24.cz Svoboda.
Původní vstřícnost kabinetu Bohuslava Sobotky (ČSSD), která však spíše než šlechetností v kontextu protimuslimského naladění části veřejnosti zavání populismem, vystřídala skepse. Poté, co skupinka pětadvaceti lidí opustila bydlení na Jihlavsku a odcestovala do Německa, kde požádala o azyl, ministr vnitra Milan Chovanec (ČSSD) projekt nadačního fondu pozastavil. Na Twitteru se posléze nechal slyšet, že Česko není cestovní kancelář a naznačil, že se jedná spíše o ekonomické migranty, než lidi, kteří utíkají před nebezpečím.
Už minulý týden přitom osmičlenná rodina oznámila, že se chce vrátit zpět do své vlasti. Zbytek podle mluvčího Frýdla o návratu neuvažuje. Budoucnost projektu bude řešit ve čtvrtek na jednání vláda. Komplikace to pak znamená zejména pro Iráčany, kteří se na cestu do Česka z Iráku teprve chystali. Dosud přijelo 89 běženců. Kandidáty na přesídlení pak prý nadace vybírala v Iráku podle jediného klíče – zájemci museli být křesťanského vyznání a žít v uprchlickém táboře či provizorním zařízení.
