Zemřel válečný veterán, pilot RAF Imrich Gablech
VÁLEČNÝ VETERÁN ZEMŘEL
NOVÉ
Ve 101 letech zemřel dnes brzy ráno válečný veterán Imrich Gablech. Oznámil to na twitteru ministr obrany Martin Stropnický (ANO). Gablech patřil mezi poslední žijící československé piloty, kteří za druhé světové války sloužili v britském letectvu. Rodák ze slovenského Hrachoviště, který žil v posledních letech v Havlíčkově Brodě, byl loni jmenován do hodnosti brigádního generála.
Gablech byl držitelem řady vyznamenání a ocenění, včetně Řádu Bílého lva za zásluhy o obranu a vynikající bojovou činnost či polského vyznamenání Komandérský kříž za zásluhy. Vyznamenán byl i na rodném Slovensku. „Hrdina z bojů 2. světové války. Čest jeho památce,“ napsal Stropnický.
Gablech se narodil 4. listopadu 1915. Před začátkem druhé světové války, po vzniku tzv. Slovenského státu a okupaci zbytku Čech a Moravy v březnu 1939, přeletěl v červnu stejného roku z Piešťan do Polska.
V září 1939 byl sovětskou tajnou službou na polském území internován, obviněn ze špionáže a odsouzen na pět let nucených prací v sovětských táborech. V roce 1941 byl v táboře v povodí řeky Pečory po vzpouře odsouzen na dalších deset let nucených prací. V gulazích, kde musel vykonávat velmi těžkou práci, zhubnul až na 40 kilogramů a z podvýživy dočasně oslepl. Po napadení Sovětského svazu nacistickým Německem 22. června 1941 byl jako polský vězeň propuštěn.
V říjnu 1941 dorazil lodí přes Špicberky do Británie, kde se připojil k československé jednotce a vrátil se nakrátko k létání. Kvůli zdravotním problémům ale musel s létáním skončit, dělal pak kontrolora na dráze a poté až do konce války byl řídícím leteckého provozu.
Po návratu do vlasti začátkem srpna 1945 byl pověřen leteckou kontrolou na letišti v Praze-Ruzyni, posléze byl odvelen do Havlíčkova Brodu, kde opět sloužil u letecké kontroly. Po únoru 1948 vykonával několik měsíců i funkci velitele letiště a letecké základny. Nakonec byl v únoru 1949 z vojenské služby propuštěn.
Řadu měsíců nemohl získat odpovídající zaměstnání, než byl přijat ke stavebním závodům, kde pracoval jako pomocný plánovač a likvidátor faktur. V roce 1951 byl ale po krátkém zatčení a vyšetřování znovu ze zaměstnání propuštěn. Nakonec byl alespoň přijat do pilníkárny jako účetní, později byl odeslán na horší práci ke kontrole pilníků. Po neshodách s vedoucím nezůstal ani tam a až do důchodu pracoval v podniku s obvazovými materiály.
