Druhá vlna protičeských nálad v Sasku

Na severu Čech se děje něco neobvyklého. Naposled v neděli na to upozornily saské volby, které přinesly nečekaný úspěch radikální straně Alternativa pro Německo (AfD) a jen mírný pokles přízně k neonacistům z NPD. Strany extrémní pravice získaly dohromady skoro patnáct procent hlasů, tolik nedostaly při žádných německých volbách za posledních padesát let. Celkový dojem nakonec nebyl tak strašný, protože sama NPD získala jen 4,9 procenta hlasů a o jednu desetinu přišla o účast v zemském sněmu.

Přesto výsledek překvapil a dosavadní analýzy se shodují, že důležitou roli hraje vztah Sasů k Čechům, konkrétně k obyvatelům pohraničí mezi Hrádkem nad Nisou a Ašem.

Pozoruhodný úspěch AfD potvrdil, že se protievropská strana začala úspěšně etablovat také ve východním Německu. Na rozdíl od svých dosavadních kampaní zaměřených proti účasti Německa v eurozóně vsadila na východě na čistou xenofobii. Tématy se stala stavba dvou mešit v Lipsku a kriminalita na české hranici. Kritika mířila na krádeže automobilů a kovů, kvůli kterým se podle týdeníku Die Zeit obce a podnikové areály v pohraničí opevňují bezpečnostními systémy a ostnatými dráty. Ještě důležitější byl motiv českého pervitinu, který se v Německu se prodává jako Crystal Meth. V Sasku je označován za nejhrozivější drogu, na jeho užívání tam jen letos zemřeli čtyři lidé.

Výsledky ukazují, že české téma zabralo. Nadprůměrný výsledek přes deset procent získala AfD v šestadvaceti z šedesáti volebních okrsků, z toho bylo osmnáct na české hranici. Pouze v jednom z okrsků sousedících s Českem, konkrétně v okresu Freiberg  na západ od Drážďan, zůstal zisk AfD pod průměrem.

Teď už mají důvod

Tím se opakuje deset let stará historie, kdy získala v Sasku přes devět procent samotná NPD. Přes desetinu hlasů získali neonacisté také tehdy v českém pohraničí. Důvodem jejich úspěchů bylo rozšíření Evropské unie a hrozba laciné pracovní síly z Polska a Česka. Obavy se nenaplnily, a proto v roce 2009 poklesla obliba NPD pod šest procent. Mezitím se však zrušily kontroly na německé východní hranici a svobody pohybu využili také čeští a polští kriminálníci. Sasové po deseti letech opět zvolili xenofobní strany, tentokrát ovšem byly důvodem také reálné zkušenosti z posledního vývoje.

Nepřátelský postoj k sousedům se obvyklé přičítá k tíži k těm, kdo xenofobní nálady rozněcují. Ovšem na druhé straně nelze popřít, že Sasové mají zcela reálné zkušenosti s českými zloději a drogovými dealery. Není úplně jasné, do jaké míry aktivity českých gangů ohrožují bezpečnost saského obyvatelstva, německý deník Frankfurter Allgemeine Zeitung v každém případě píše, že důvodem úspěchu AfD v pohraničí je strach. Čechům v této chvíli přinejmenším chybějí argumenty, kterými by mohli odpovědnost za kriminalitu v saském pohraničí odmítnout.

Sociální laboratoř Šluknov

Racionální jádro saských obav potvrzuje součet výsledků radikálních stran AfD a NPD. Přes dvacet procent hlasů získaly pouze na území mezi Bad Schandau, Budyšínem a Löbau, tedy v oblasti, která ze západu, severu i východu přímo sousedí s jedním z nejvíc problémových tuzemských regionů, se Šluknovským výběžkem. V polském pohraničí na Nise ani v krušnohorských regionech na české hranici radikálové tak vysoko nedosáhli.

Zdejší úřady o Šluknovském výběžku mnoho nevědí, kromě toho, že tamní nezaměstnanost patří k největším v republice a že tam vznikají ubytovny pro nejchudší obyvatelstvo. Média v poslední době informovala jen o údajné eutanazii v rumburské nemocnici a o tom, že většinová populace bojkotuje základní školu v Krásné Lípě, protože do ní chodí příliš Romů. Pražské úřady ani správa Ústeckého kraje nemají k dispozici žádnou studii ani analýzu, jak se na Šluknovsku v poslední době změnily sociální poměry, jestli třeba nejsou kriminální aktivity pro řadu lidí jedinou šancí výdělku. Výsledky saských voleb varují, že se situace dále zhoršuje.

Ve východním Německu i v Česku proběhnou další volby. Za čtrnáct dnů budou své zemské sněmy volit obyvatelé Braniborska a Durynska. Pokud v těchto zemích nezíská AfD přes deset procent, pak bude jisté, že jsou poměry na česko-saské hranici opravdu neobvyklé. Tento výsledek ještě může počátkem října potvrdit úspěch radikálních stran při senátních a obecních volbách na Děčínsku, Šluknovsku nebo jinde na severozápadě Čech. Pak už bude nejvyšší čas se situací na saské hranici něco dělat.