Zastaví migrační vlnu z Afghánistánu američtí vojáci?

Navzdory dřívějšímu rozhodnutí Baracka Obamy, že americká armáda se ještě letos stáhne z Afghánistánu, představitelé Pentagonu „nyní potichu mluví o americkém závazku, který by mohl držet tisíce vojáků v zemi po desetiletí,“ napsal v úterý Washington Post. „Spojenci by se do Afghánistánu měli vrátit a pomoci tak zastavit migrační vlnu,“ míní armádní expert František Šulc. S tím ale nesouhlasí bývalý náčelník generálního štábu Jiří Šedivý. „Byla by to nekonečná mise,“ říká. K obnovení vojenské přítomnosti v zemi je skeptický také vedoucí tamní pobočky Člověka v tísni Jaroslav Petřík.

Přibližně šest milionů afghánských uprchlíků se v posledních čtrnácti letech vrátilo do své vlasti. Mnoho z nich věřilo, že poté, co spojenecká invaze z roku 2001 ukončila vládu Talibánu, čeká je mnohem nadějnější budoucnost. Ze země ale stále odchází minimálně dva miliony lidí ročně a v poslední době počet uprchlíků začíná opět stoupat.

Bezpečností situace se výrazně zhoršila především loni. Síly Talibánu postupují a ke konci roku dokonce krátce obsadily důležité město Kunduz na severu Afghánistánu. „Lidé mají strach, že se historie bude opakovat. K tomu mezinárodní společenství vytváří mírové komise, kde partnerem afghánské vlády je Talibán. Afghánci se bojí, že se vláda s talibánci dohodne a oni opět získají moc. Firmy neinvestují, továrny krachují, lidé nemají práci. Kdo může, uteče nebo pošle ne cestu své děti,“ popisuje současné dění ve své původní vlasti Farid Yar, afghánský překladatel žijící v Praze.

Ne kvůli Afgháncům, ale kvůli nám Evropanům

„Není překvapením, že začal růst i příliv afghánských uprchlíků do Evropy,“ píše v článku „Proč je nutné se začít vracet do Afghánistánu“ na serveru Natoaktual.cz armádní expert a bývalý šéf poradců ministra obrany Alexandra Vondry František Šulc a dodává: „Zatímco před patnácti lety se říkalo, že angažovanost v Afghánistánu a v Iráku je nutná primárně kvůli zlepšení životních podmínek místních obyvatel, jejich osvobození a zabránění rozšiřování vlivu teroristických skupin, dnes je to primárně kvůli nám, Evropanům.“

Loni v říjnu americký prezident Obama oznámil, že stahování americké armády z Afghánistánu pozastavuje a jeho vláda do bojů o Kunduz poslala 3000 příslušníků speciálních sil. Vojáky do provincie Helmand vyslali také Britové. Město Kunduz se díky spojenecké ofenzívě dostalo zpět pod správu centrální vlády, úspěch ale v médiích přebil tragický letecký úder na nemocnici organizace Lékaři bez hranic, kde zahynulo 42 pacientů a zaměstnanců.

Sousloví „ústupová strategie“ nyní „téměř zmizela z vojenského slovníku“, píše tento týden o současném přístupu Pentagonu deník Washington Post. „Uvědomili jsme si, že ve skutečnosti odejít nemůžeme,“ řekl deníku nejmenovaný vysoce postavený činitel amerického ministerstva obrany. „Místní armáda potřebuje leteckou, zpravodajskou i logistickou podporu. Nebudou samostatní za tři nebo pět let. Je třeba tam zůstat hodně dlouho,“ dodal.

Dostali šanci a měli by ji využít

Posilování kontingentu ale za dobrý nápad nepovažuje například bývalý náčelník generální štábu Jiří Šedivý. „Byla by to nekonečná mise. Spojenecké síly poskytly všechno, co poskytnout mohly. Investovalo se do bezpečnosti a budování státu. Je obtížné neustále utrácet miliardy a miliardy dolarů bez jakéhokoliv výsledku. Ten národ dostal šanci a musí ji využít. Afghánistán nás zajímá, ale neznamená to, že bychom tam měli posílat tisíce vojáků,“ říká armádní generál.

Jaroslav Petřík, který vede afghánskou pobočku humanitární organizace Člověk v tísni, je k návratu západních vojáků rovněž skeptický. Podle něj by ani jejich přítomnost současnou migrační vlnu nezastavila. „Bezpečnostní situace je jen jednou z jejích příčin. Nyní je ale odchod do Evropy také nesrovnatelně dostupnější než dřív. Je to organizované, po Kábulu chodí lidé, kteří tyto služby nabízejí,“ říká Petřík, jenž v Afghánistánu působí několik let.

Co by vojáci změnili, aby to bylo jinak než teď?

Podle Petříka se situace v zemi po počáteční porážce Talibánu, na němž měly hlavní podíl spojenecké síly v čele s USA, po roce 2001 nesrovnatelně zlepšila. „Třeba jen tím, že miliony dětí začaly chodit do školy. Teď ale roste nedůvěra v budoucnost, a proto lidé znovu utíkají. Nevěřím ale, že návrat vojáků ve větším počtu by stav zlepšil. Co by spojenci udělali jinak, aby to mělo jiný výsledek, než je nyní?,“ ptá se Petřík.

„Bez kontroly pohraničních oblastí Pákistánu a potírání Tálibánu a dalších extrémních skupin, se dlouhodobě nezmění vůbec nic,“ oponuje nicméně František Šulc.

Čtěte také: Překvapivý výrok eurokomisaře: 60 procent běženců nemá nárok na azyl