‚Jde o formu závěti.‘ Právník Havel má Babišovo řešení za dostatečné, riziko ale zcela nezmizí

Předseda ANO a pravděpodobný budoucí premiér Andrej Babiš udělal, co se po něm chtělo a veřejně oznámil, jaké řešení volí pro svůj střet zájmů, který by nastal dnem jmenování. Jedná se z právního hlediska o řešení dostatečné? Vedoucí Katedry obchodního práva Právnické fakulty Univerzity Karlovy Bohumil Havel míní, že pokud politik dodrží vše, co slíbil, tak představená koncepce povede k výraznému snížení rizika do budoucna. Riziko střetu zájmů ale ani tak nezmizí a Babiš bude muset dbát na konkrétní situace.

Když Andrej Babiš mluví ve svém videu o „trustové struktuře“, má na mysli slepý fond?

První věta, která musí zaznít, je, že zatím známe pouze obecné sdělení a pro právníka je významné vidět konkrétní věty, poznat tu dokumentaci v detailu. Bez znalosti toho, co je uvnitř, musím při následujícím zhodnocení předjímat, že to, co pan Babiš říká, je pravda. Předpokladem tedy je, že budu vycházet z jeho slov. Pokud použil slova trustová struktura, tak může jít buď o českou verzi, tou by byl svěřenský fond, anebo tu zahraniční – zde neumím říci přesně, může sledovat například Lichtenštejnskou či Lucemburskou úpravu – a jde funkčně o tzv. blind trust, neboli bychom hovořili o slepém svěřenském fondu. V ČR se takové pojmenování používá pro svěřenské fondy naplňující některé znaky slepého fondu.

Odkud tento koncept pochází?

Slepý svěřenský fond jako takový je pojem z britské parlamentní praxe, neboť tamní poslanci zasedající v britském parlamentu mají tzv. code of conduct, tedy kodex pravidel pro správu a řádné chování tak, aby se politik nenacházel ve střetu zájmů. Není to tedy zákon v našem smyslu jako takový, ale pravidla pro chování legislativců. A jedním z možných řešení je dát svůj majetek do slepého fondu, čímž se vytvoří nezávislost kontroly a nezávislost plnění – aby byl majetek pomyslně uzamčen po celou dobu výkonu funkce. A naše právo samozřejmě umožňuje využití těchto myšlenek, zejména se jedná statut fondu a o možnost smlouvy se správcem, skrze kterou lze to uzamčení, o kterém pan Babiš mluvil, uskutečnit. Pokud by se tedy rozhodl pohybovat se v rámci českého práva – což nevím, zda chce –, tak by tak mohl dosáhnout nulového vlivu na rozhodování, na kontrolu a na plnění skrze nastíněnou vnitřní dokumentaci.

Kritici přitom tvrdí, že pokud by šlo o „zaparkování“ v rámci České republiky, tak ta slepost nebude taková, neboť vždy bude jasné, že ten holding čítající více než 200 firem tu existuje…

Český zákon o střetu zájmů říká tři věci, přičemž jedna z nich je, že pokud nějaký člen vlády drží více jak 25 % akcií, tak ta jeho společnost nesmí žádat o dotace a nesmí se účastnit veřejných zakázek. Po převodu majetku do svěřenského fondu přestává být majitelem, vlastníkem. Není-li akcionářem, nemůže ani dostat žádné plnění z té společnosti, protože to zkrátka pro něj neexistuje. Pokud to takto uzamkne a nebude mít na tu entitu žádný vliv, tak to směřuje k tomu slepému svěřenskému fondu s jedinou podstatnou výjimkou oproti obdobným strukturám v cizině. Tou sice je, že všichni víme, že to je Agrofert.

Když si představíte situaci, že máte milion dolarů a dáte je do svěřenského fondu s tím, že zakážete, aby k vám tekly jakékoliv informace, tak zkrátka nevíte, co správce s těmi penězi dělá. Když ale tím spravovaným majetkem je holding Agrofert, tak i když jste úplně odstřižen od informací, tak přesto víte, že Agrofert tam někde na trhu existuje a že ho můžete eventuálně svými exekutivními rozhodnutími ovlivnit a jak na to. Tím se dostáváme k druhému z těch tří sdělení zákona o střetu zájmů. To říká, že nezávisle na tom, jestli něco vlastním nebo nevlastním, tak se jako člen vlády nesmím dostávat do situace, kdy bych na úkor správy věcí veřejných někoho zvýhodňoval, například že bych konal ve prospěch osob blízkých.

Takže ano, může se v budoucnu stát, že vláda bude rozhodovat o něčem, co by případně mohlo přinést nějaké výhody Agrofertu. To ale není otázka té současné transakce. Faktický dlouhodobý efekt navíc směřuje k jeho dětem po smrti pana Babiše, jak sám uvedl ve  svém vyjádření, nicméně to je velmi ultimativní výklad v tom smyslu, že jsme na dlouhé linii o mnoho let dopředu. Mohou být situace, kdy by na vládě mohl rozhodovat o něčem, co by mohlo být konfliktní. To je ale něco, co může nastat, neboť konflikt zájmů je imanentní věcí našeho života. A on se toho bude muset vyvarovat, přičemž my budeme muset zkoumat, jestli tam je, nebo není konflikt zájmů. To už ale není něco, co nemůžeme ex ante, tedy předem, předpokládat. To můžeme až řešit. Čistě právně se to riziko nesmazalo, ale posunulo se úplně jiné roviny, protože danou záležitost budeme zkoumat na základě konkrétní situace v budoucnosti.

Zároveň se také musí přihlížet k tomu, zda to rozhodnutí kabinetu není paušální, to znamená, zda se netýká všech. Například když se vláda rozhodne podpořit skomírající zemědělský trh, pak to není výhoda pro jednu společnost a nejde o žádný konflikt zájmů. Takto bych popsal určitý limit toho řešení, když jde o Agrofert. Ale určitě nelze říci, že to, že zde jsou dostupné informace, například v obchodních uzávěrkách nebo v médiích, že by to bylo ovládání ve smyslu řízení či vlivu, protože tím není, když se z novin náhodou dočtu, zda je firma v zisku či ne. Takovou informaci má každý, ale majetek spravuje profesionální správce. A pokud tedy bude splněno i to, že nebude obmyšleným – bude zcela mimo novou strukturu a majetek získají až jeho děti po jeho smrti, tedy že nebude získávat žádné plnění, čímž myslím, že zisky budou zůstávat uvnitř té struktury – tak fakticky podle mě v tomto ohledu udělal maximum, co mu naše právo v tomto směru nabízí.

Jak zásadní v otázce toho řešení je, že na konci dne dostanou majetek jeho děti?

Je to čistě projev toho, že to byl jeho majetek. A je zcela v rukou vlastníka majetku, komu ho mezigeneračně předá: jestli ho dá do veřejného prostoru, jestli ho dá své manželce, jestli ho dá svým dětem. Je to čistě na něm. Byť to mohl udělat i jinak, on se rozhodl takto, tedy že chce svůj majetek výhledově dát dětem a fakticky až po své smrti, takže de facto to je jakási forma závěti. Což je určitě zcela korektní, protože tu firmu vybudoval. Ale, jak jsem uvedl výše, může to mít vliv na možný budoucí konflikt zájmů.

Ještě se vraťme k těm dotacím. Pokud bude holding uložen v trustové struktuře, může nadále čerpat dotace?

Pokud by platilo, že ten majetek skutečně je zcela vyveden a pan Babiš není tím, komu se pak vrátí, tak je to zcela nezávislá entita. V takovém případě by dotace Agrofert čerpat mohl a mohl by se účastnit i státních zakázek. Půjde o obchodní společnost, ve které pan Babiš nevlastní žádný podíl, ani ho nevlastní jím ovládaná osoba. Svěřenská správa totiž není správa skrz něco, tedy že pan Babiš ten majetek má, jenom ho na chvíli dal někam. Jakmile něco dáte do svěřenského fondu, tak se to stává majetkem, který je mimo vás a vy na něj nemáte žádné právo, ledaže si ho sjednáte.

Teď se často zmiňovala ve veřejné debatě ta lhůta 30 dnů. Nicméně ta se vztahuje jen na tu část zákona o střetu zájmů, která říká, že člen vlády nemůžete podnikat, tedy být tou ovládající osobou ve smyslu například účasti v představenstvu. Je to tak?

Ano, přesně tak. Blokace v oblasti zakázek či dotací je okamžitá, takže ta lhůta se zbytečně nadužívala ve veřejné debatě pro vícero okamžiků. Lhůta se skutečně váže jen k té podmínce, že musí v dané lhůtě přestat podnikat. V poslední době se často diskutovalo, zda by stačilo, že by přestal podnikat, ale vlastnil by i nadále akci, tak to splní, ale nesměl by tedy chtít dotace a zakázky.

Přičemž tedy ten nezávislý správce, jestli jsem to správně pochopil z onoho videa, nesmí holding ani prodat. Cílem je tedy pouze udržení majetku jako takové, ale ne jeho hodnoty? Protože si lze lehce představit situaci, kdy některá z těch více než 200 firem se dostane do tíživé finanční situace a celku jako takovému by prospělo se jí zbavit…

To bude hodně záležet právě na tom detailu, ale kdybych měl předpokládat, tak správce do fondu dostane akcie nahoře, tedy akcie mateřské společnosti. On nebude napřímo vlastnit všech 200 společností, ty budou de facto pod ním. Tedy předpokládám, že celý holdingový systém poběží dál tak, jak je to v holdingových strukturách běžné. Podle mě nic nebude bránit tomu – to není rozhodnutí toho správce –, aby se, například pětašedesátá společnost z  koncernu prodala, pokud po tom bude poptávka. Z toho, co zaznělo, jsem pochopil, že se nebude prodávat Agrofert jako celek. Z toho ale neplyne, že by se nemohlo nic měnit uvnitř celé struktury.

A když si vezmeme ty Babišovy firmy, které nejsou v holdingu Agrofert, tedy například síť klinik reprodukční medicíny FutureLife? Ty nyní oznámené řešení nezahrnuje…

Ano, to je jiná skupina nežli Agrofert, jde o např. SynBiol. Zde předpokládám, že tím řešením je, že nebude brát dotace a účastnit se státních zakázek, tudíž ji pan Babiš klidně může vlastnit a v budoucnu se případně zase jenom musí vyhnout tomu, aby se nedělalo rozhodnutí ve vládě, které by zvýhodnilo jen některé kliniky. Ale je samozřejmě možné, že to také bude součástí toho fondu, to je čistě na něm. Z těch informací, které máme, tohle jasně neplyne.

Ve chvíli, kdy dojde v příštím týdnu v úterý v 9.00 ke jmenování Andreje Babiše premiérem ze strany prezidenta, tak už to musí být vyřešeno?

Jak jsme si již řekli, pro podnikání je ta 30denní lhůta, u dotací a zakázek je efekt okamžitý. Tudíž bych si myslel, že tu strukturu má připravenou a z hlediska práva bezpochyby vydiskutovanou, takže je klidně možné, že v úterý ji bude mít hotovou. Z hlediska českého práva se to dá udělat velmi rychle. Ale pokud by neměl, tak by nastala mezifáze, kdy nesmí čerpat mj. dotace. Ale mou spekulací by bylo, že již byla dokončena, či je těsně před dokončením.