Maďarsko nepodlehne tlaku neziskovek a neotevře hranice migrantům
MIGRAČNÍ KRIZE
NOVÉ
Maďarská vláda nepodlehne tlaku organizací, aby otevřela migrantům své hranice. Pro zpravodajský kanál M1 to řekl hlavní bezpečnostní poradce premiéra Viktora Orbána György Bakondi.
Dále zdůraznil, že protesty, které se staly před hranicemi, nejsou organizované uprchlíky ale právě několika občanskými skupinami. Jejich cílem, je údajně vytvořit tlak na maďarskou vládu, aby otevřela hranice. Bakondi to řekl před příjezdem rakouského kancléře Christiana Kerna, který se má sejít s premiérem Viktorem Orbánem. Hlavním bodem jejich rozhovoru bude řešení migrační krize.
György Bakondi tak reagoval na příchod až čtyř stovek migrantů, kteří přišli z Bělehradu na severní hranici se Srbskem. Na protest proti nevpuštění do Maďarska začala skupina uprchlíků držet hladovku. Nicméně podle Bakondiho žádný ze 130 migrantů, kteří k hranici dorazili v neděli, nepodal žádost o udělení azylu. Navíc se hranici pokusili přejít nelegálně ale všech 166 uprchlíků bylo zadrženo. „Nepodlehneme tlaku organizací a neotevřeme hranice aby se mohli dostat až do Rakouska. To se nestane,“ řekl v rozhovoru Bakondi.
Rakousko-maďarská spolupráce v otázce migrace
Situace Rakouska a Maďarska je v případě migrace odlišná, zájem Budapešti ale spočívá v dodržování mezinárodního práva. Po jednání s rakouským kancléřem Christianem Kernem to dnes v Budapešti prohlásil maďarský premiér Viktor Orbán. Podle agentury MTI zároveň dodal, že Maďarsko učiní vše, aby s Rakouskem mělo nejlepší možné sousedské vztahy. Kern v této souvislosti řekl, že obě země postupují správnou cestou ke zlepšení spolupráce a k větší transparentnosti.
Oba státníci také hovořili o zajištění vnější hranice Evropské unie. Jedním ze sporů mezi oběma zeměmi je fakt, že Rakušané opětovně zavedli kontroly na hranici s Maďarskem. Orbán řekl, že tomuto kroku rozumí, ale lepší možností, jak zvládnout migrační krizi, je podle něj spojení sil při ochraně maďarsko-srbského pomezí. Kern připomněl, že alpská republika brzy vyšle na jih Maďarska dvacítku policistů, aby pomáhali maďarským kolegům s ostrahou hranice. O další spolupráci a pomoci Maďarsku pak rozhodne expertní komise.
Rakouský kancléř rovněž řekl, že Maďarsko je připraveno přijmout z Rakouska zpět ty migranty, kteří přicestovali do alpské republiky přes maďarské území. Dodal, že maďarské úřady tyto žadatele o azyl mohou poslat zpět do jejich vlastí, což jsou nejčastěji Kosovo či Albánie.
Budapešť se migranty podle takzvané dublinské úmluvy, která určuje pravidla pro žadatele o azyl v EU, zdráhala přijímat zpět. Vysvětlovala to tím, že většina těchto běženců poprvé vstoupila na území Evropské unie v Řecku a že právě to by podle dublinské úmluvy mělo řešit jejich azylovou žádost, neboť bylo první zemí, ve které se tito lidé ocitli na unijním území.
Mezitím maďarská policie vyslala pětadvacetiletou jednotku k ochraně makedonsko-řeckých hranic. Na ceremoniálu v Budapešti to řekl ředitel státní policie, který dodal, že jednotka bude k dispozici jeden měsíc. Jedná se už o šestou výpravu maďarských policistů na Makedonské hranice. V posledním roce ale posílali policejní jednotky také do dalších deseti zemí, včetně do Slovinska nebo Srbska.
