Jsme čím dál víc rovnostářskou zemí

Hlavním společenským tématem vyspělého světa je debata o prohlubující se nerovnosti v příjmech. Status intelektuální hvězdy si na ní udělal francouzský levicový ekonom Thomas Piketty, který v bestselleru „Kapitalismus v 21. století“ na 577 stranách ukazuje, že v Evropě a ve Spojených státech se nerovnost v příjmech vrací do časů před první světovou válkou. Tedy dávno před vznik sociálního státu.

Piketty trefil ducha doby. Kniha mu otvírá dveře na přednášky do Bílého domu. Oslavné recenze píší nositelé Nobelovy ceny za ekonomii od Paula Krugmana po Josepha Stiglitze. Nechme teď stranou, že pečliví recenzenti z deníku Financial Times našli v Pikettyho hrách s čísly vážné chyby, které celou tezi, na níž kniha stojí, popírají. Od roku 1970 se třeba v Evropě podle tvrdých dat nerovnost neprohlubuje. Čarování s čísly je samostatnou disciplínou, v níž na naší scéně momentálně vyniká státní tajemník pro Evropskou unii Tomáš Prouza.

Pokud by ale Pikettiho teze o prohlubující se nerovnosti platila, my jdeme zjevně proti proudu. Už dlouho jsme nejvíc rovnostářskou zemí. A po osmi letech pravicových vlád jsme se stali zemí ještě rovnostářštější.

Český statistický úřad dnes zveřejnil čerstvou studii o životní úrovni. Z ní vychází, že v letech 2012 a 2013 znovu klesly rozdíly v příjmech. Jak mezi zaměstnanci, tak v ostatních společenských skupinách – mezi rodinami s dětmi, podnikateli i důchodci.

Zároveň se zmenšují i rozdíly v příjmech mezi těmito skupinami. Podstatně se snížil počet lidí ohrožených chudobou (za ni je označována částka nižší než 60 procent středního příjmu ve společnosti, nyní asi 12 600 korun měsíčně). Za rok se řady lidí ohrožených chudobou zúžily o 104 tisíc. Příjmy pod touto laťkou má jen 8,6 procenta společnosti. Pro srovnání s nejlépe vypolstrovanými sociálními státy. V Dánsku je to 13,1, ve Finsku 13,2, ve Švédsku 14,1, ve Francii 14,1 a v Německu 16,2 procenta. A ještě naši postkomunističtí sousedé. V Polsku 17,1, v Maďarsku 14 a na Slovensku 13,2 procenta.

Řeči prezidenta Miloše Zemana o pravicových vládách pro horních deset tisíc jsou levnou rétorickou floskulí mimo realitu. A protože Andrej Babiš chystá zvýšení přímých daní přinejmenším tím, že nechá dál platit původně časově omezenou daň z příjmů nad 100 tisíc korun měsíčně, prosazenou kabinetem Petra Nečase, a omezí paušály živnostníkům, rovnostářství se ještě prohloubí.

Čtěte také: Klíčem ke spokojenosti je pro Čechy vlastní bydlení, tvrdí statistici