Přežila smrtelnou injekci od Mengeleho. Dokázala odpustit

Rumunská rodačka, nyní osmdesátiletá Eva Mozes Korová jako jedna z mála přežila zrůdné pokusy nacistického lékaře Josefa Mengeleho. Eva a její sestra Miriam se dostaly do jeho rukou v roce 1944 v koncentračním táboře Osvětim. O sedmdesát let později Korová říká, že skutečnou svobodu jí přineslo až odpuštění. Její příběh zveřejnilo Rádio Svobodná Evropy (RFE/RL).

Eva a Miriam přijely do Osvětimi v květnu roku 1944. V přeplněném dobytčím vagonu s nimi z Rumunska jeli také oba rodiče a dvě starší sestry. Dozorci dvojčata oddělili od zbytku rodiny krátce po příjezdu. Jejich matka je vedla za ruce, když ji zastavil muž v uniformě. Zjišťoval, jestli její děti jsou dvojčata. Zeptala se, jestli je to dobře, nebo špatně. Muž odpověděl, že je to dobře a dívky vytrhl z matčina obětí.

„Jediné, co si pamatuji je, jak ke mně matka zoufale natahuje ruce, když ji vlečou pryč,“ vybavila si Korová. „Ani jsem se s ní nerozloučila. Ale vůbec jsem netušila, že to je naposled, co ji vidím,“ řekla. Žádného z členů rodiny už dvojčata nikdy neviděla. „Už jsme neměly rodinu. Byly jsme samy a netušily jsme, co se s námi stane,“ vyprávěla Eva Korová.

Anděl smrti se mýlil

Dvojčata se dostala do rukou doktora Mengeleho, muže přezdívaného kvůli krutým pokusům na lidech 'Anděl smrti'. Eva a Miriam stejně jako dalších přibližně 1500 jednovaječných dvojčat sloužily Mengelemu jako pokusná zvířata. Korová si vybavila, že zřízenci dívky rozdělili a ona pak dostala injekci, po níž se jí prudce zvýšila teplota a která ji podle očekávání Mengeleho měla zabít.

„Sarkasticky se smál a řekl: 'Smůla, že je tak mladá'. Zbývají jí tak dva týdny života,“ zapamatovala si žena slova doktora. „Věděla jsem, že má pravdu. Ale odmítla jsem zemřít. Takže jsem si v duchu slíbila, že dokážu, že doktor Mengele se mýlí. Přežiju a znovu se setkám se svou sestrou Miriam.“

Podívejte se na fotogalerii: Koncentrační tábor Osvětim 70 let poté

Korová se později od své sestry dozvěděla, že ji lékaři po celou dobu pečlivě sledovali, jako kdyby očekávali, že se něco stane. Je přesvědčená, že kdyby injekci nepřežila, nacisté by Miriam zabili, aby mohli provést srovnávací pitvu.

Cesta domů

27. ledna 1945 vešli branou do Osvětimi sovětští vojáci. Korová si pamatuje, že přišli v pozdních odpoledních hodinách. „Viděla jsem spoustu lidí zahalených do maskáčových kabátů. Smáli se od ucha k ucha. A co bylo nejdůležitější, vůbec nevypadali jako nacisté. Rozběhli jsme se k nim. Dali nám čokoládu, sušenky a objímali nás. Takhle jsme poprvé zakusila svobodu,“ popsala.

O tři dny později se vojáci vrátili s fotoaparáty a požádali přeživší, aby si znovu oblékli své vězeňské hábity. Vznikly tak záběry osvětimských vězňů za ostnatým drátem. Korová si pamatuje, že ne každý si chtěl uniformu znovu obléct. Ona se k věci postavila logicky – je zima a každá další vrstva oblečení se hodí. „Tak jsme to udělaly. A oni nás natočili, jak jdeme mezi dvěma řadami plotů z ostnatého drátu,“ řekla.

Čtěte také: Polsko zveřejní seznam 8000 nacistů z Osvětimi

Chybělo jen málo a desetiletá dívka se osvobození nedočkala. Týden před příchodem vojáků prý jako zázrakem přežila útok čtyř nacistických dozorců, kteří vězně zasypali palbou z kulometů.

Z Osvětimi se dvojčata přes uprchlický tábor dostala zpět do Rumunska. Obě věřily, že alespoň někdo z rodiny přežil. Našly ale jen prázdný, vyrabovaný dům. V roce 1950 dívky emigrovaly do Izraele, kde obě založily rodinu, budovaly kariéru, začaly znovu žít.

Odpustit všem

V roce 1995, padesát let po osvobození Osvětimi, Eva Korová nacistům veřejně odpustila. Rozhodla se tak, když jeden z nacistických doktorů dosvědčil zločiny, které páchali nacisté v Osvětimi. Lékařovo svědectví ji uspokojilo jako důkaz, že příběhy o mučení a vraždách nejsou výmyslem Židů nebo vojáků, kteří tábor osvobozovali.

Tvrdí, že odpuštění pro ni bylo cestou, jak zapomenout na „tragickou minulost“. „Zjistila jsem, že v sobě mám sílu odpustit. Tu mi nikdo nemohl dát, ani vzít. Byla jen moje a mohla jsem s ní naložit, jak jsem sama chtěla,“ uvedla. „Odpouštím i Mengelemu, tomu nejhoršímu z nich, a všem dalším, kdo mi kdy ublížili.“ 

Čtěte také: 'Připomínka holokaustu je teď brutálně aktuální'