Česká káva ‚Šumava‘ válcuje Ameriku. Vyhrála i prestižní cenu
ČESKÁ STOPA V KOSTARICE
NOVÉ
Čím dál tím větší oblibu nejen ve Střední America si získává „česká“ káva z kostarické farmy Sumava. Farmu pojmenovanou po českém národním parku Šumava založil český investor v roce 2015. Tamní káva je natolik úspěšná, že letos dokonce obdržela prestižní cenu Cup of Excellence.
Nechybělo přitom mnoho a na místě, kde nyní rostou kávovníky, mohla být jen pustá zem. Kostarický pěstitel kávy Francisco Mena se totiž díky souhře náhod v roce 2015 dostal do kontaktu s českým investorem, který chtěl v latinskoamerické zemi otevřít kávovou farmu. Díky Menově úsilí a české investici se tak podařilo obnovit pozemky, které předchozí majitel nechával ležet ladem.
Francisco Mena, který se pěstitelství kávy věnoval už dřív, se následně začal o svěřené pozemky starat jako o vlastní – zplanýroval pozemky, připravil půdu a zasadil kávovníky. Lásku ke svěřeným rostlinám přitom vyžaduje i od svých podřízených. „Nezapomeňte dát každé z nich pusu,“ řekl podle kostarického listu The Tico Times s úsměvem pracujícím dělníkům, když kontroloval jejich práci.
A Menova svědomitá práce se nakonec vyplatila. V prvním roce fungování se káva z farmy Sumava umístila na 13. místě v prestižní soutěži Cup of Excellence, letos se už ale „česká“ káva umístila na místě prvním a Mena si tak mohl převzít vysněné prestižní ocenění.
Televizní reportáž o kávě Šumava si můžete prohlédnout zde.
Kávovníky farmy Sumava se nachází uprostřed strmých kopců poblíž aktivní sopky Poás, která se tyčí k nebi několik desítek kilometrů severně od hlavního města San José. Podle listu The Tico Times je to právě kombinace sopečné půdy, velké nadmořské výšky (přibližně 1600 metrů nad mořem) a místního podnebí, co dává kávě z farmy Sumava jedinečnou chuť.
Kromě vhodných podmínek a kvalitní práce se na výjimečné chuti podle kostarického listu podepsal i zvláštní postup při zpracování kávových třešní. Za normálních okolností se totiž tyto třešně oloupou, umyjí, umístí do nádrže a následně se nechají vysušit, přičemž voda použitá při loupání, se vyhodí. Mena ale tuto vodu přilil k té, v níž ležely už oloupané třešně, čímž podle listu ještě více koncentroval cukry a chutě, které se v třešních vyskytují.
