Míříme do éry nových zdí. Za migranty může vymáhání lidských práv
Týdeník ECHO
ROZHOVOR
1
Proslavil se studiemi na téma, jak porazit teroristy lepší ochranou vlastnických práv lidí v chudých zemích. V domovském Peru pracoval na reformách, které pomohly výrazně oslabit vliv marxistické teroristické organizace Světlá stezka. Ta mu při svém ústupu vyhrožovala fyzickou likvidací. Tvrdí, že stejný recept jako na marxistické teroristy by platil i na islamisty. Velkou část kariéry pak věnoval volnému obchodu, byl hlavním ekonomem Všeobecné dohody o clech a obchodu (GATT) a guvernérem peruánské centrální banky. Tvrdí, že lidé se bouří proti globálním institucím a Západ čeká návrat moci zpět na úroveň národních států.
Jak se dá proti terorismu účinně bojovat ekonomickými zbraněmi?
Ze zkušeností z Latinské Ameriky víme, že teroristé jsou schopni získávat si důvěru a vliv mezi lidmi tím, že jim nabízejí určitý druh ochrany. V chudých zemích s chabým právním systémem je to především ochrana jejich majetku. Jejich domů, polí, dílen, firem, hospodářských zvířat, obchodů. Může vám to připadat stupidní. Proč to nedělá nějaká vláda? No, když to nedělá, ten prostor přirozeně ovládnou teroristické skupiny. U nás v Peru sehrálo v boji proti teroristickým skupinám zásadní roli zavedení systému vlastnických práv, jejich důsledné ochrany a vymáhání. Dlouho se o tom vedla debata. A pak přišel establishment, který byl schopen lidi přesvědčit, že jejich majetek se lépe ochrání právem než silou.
Teroristické skupiny v Latinské Americe byly ale spíš mafie. Na rozdíl od islamistického terorismu nebyly tolik postavené na žádné ideologii. Kdyby se podařilo v arabském světě dát dohromady nějakou základní právní infrastukturu, přestala by značná část obyvatel podporovat Islámský stát a další islamisty?
Tak si vzpomeňte, jak se násilí v Iráku, Sýrii, Libyi a jinde na Blízkém východě rozjelo. Vždyť to bylo kvůli územním nárokům a úplně chabé ochraně vlastnictví. Z toho se vyhrotily spory mezi různými kmenovými, etnickými a náboženskými skupinami. Podívejte se, v jakých oblastech operovala al-Káida a později Islámský stát. To všechno jsou území se strašně chabou nebo nulovou ochranou vlastnictví. Padlé státy, jako byl Afghánistán, části Iráku, pak rozkládající se Sýrie a Libye. Jak al-Káida, tak Islámský stát na těch územích, kde operují, nabízejí lidem ochranu jejich majetku. Nikdo jiný jim ji tam nenabízí, proto jsou teroristé schopni ty oblasti ovládat.
Jak konkrétně islamisté zajišťují lidem v padlých státech ochranu majetku?
Al-Káida byla schopna velmi efektivně chránit práva vlastníků opiových polí v Afghánistánu. Nikdo jiný toho schopen nebyl. Proto ty kmeny teroristy z al-Káidy podporovaly a nabízely jim na svém území útočiště. Bez ohledu na jakoukoliv ideologii jsou ty teroristické skupiny jako Islámský stát schopny velmi efektivně fungovat. Lidem nabízejí v totálním chaosu ozbrojenou ochranu, jíž státy nejsou schopny. Právo šaría je pak přirozeně součástí pravidel, která na dobytém území prosazují. V Afgánistánu a části Pákistánu, kde al-Káida operovala, si vůdci kmenů stěžovali, že nejsou schopni proti ostatním chránit svůj majetek. Teroristické skupiny tu ochranu nabídly. Vždyť to je sama podstata suverenity. Suverénem je ten, kdo oblast kontroluje a je tam schopen vymáhat pravidla, ať už jsou jakákoliv. Lidé se pak cítí alespoň relativně bezpečně a jsou za tu ochranu vděční. Na Blízkém východě je to vidět víc než kdekoliv jinde. To, co tam víří násilí, jsou přece stále dokola nejasné a nerespektované hranice. Vždycky se koneckonců válčí kvůli kontrole území. Hranice a majetek jste buď schopni chránit právem, nebo násilím.
