USA se usmiřují s Havanou. A disidenti se cítí odstrčeni

Sedm měsíců od doby, kdy Spojené státy a Kuba oznámily normalizaci svých vztahů, dorazilo na ostrovní stát v Karibiku velké množství amerických politiků, aby zde navázalo diplomatické a hospodářské vztahy nebo navštívilo místní pamětihodnosti. Jeden bod však při jejich návštěvách nápadně chyběl – setkání s kubánskými disidenty, kteří hráli doposud v americké politice vůči Kubě významnou roli. Nyní se však cítí odsunuti na druhou kolej, píše agentura Associated Press.

Setkání s opozičními skupinami bývalo dříve pro americké zákonodárce takřka povinnou zastávkou při návštěvě Kuby. Od letošního února však zemi navštívilo více než 20 kongresmanů, aniž by se s kýmkoli z opozice setkali.

„Jediné, co tu chtějí, je navázat vlastní obchody, otevřít ambasády,“ postěžovala si Berta Solerová jako předsedkyně jedné z nejznámějších disidentských skupin zvané „Dámy v bílém“. „Kdykoli dříve ze Spojených států přijel někdo vysoce postavený, vždy si udělal čas se s námi setkat, než odjel zpět domů. A to se teď neděje,“ doplnila a vyjádřila tak časté zklamání mezi disidenty, že před nimi americká administrativa upřednostňuje komunistickou vládu.

Obhájci nynější Obamovy politiky však argumentují, že současný vývoj americko-kubánských vztahů pomáhá demokratizaci Kuby mnohem více, než dřívější postup. Po dekádách, kdy USA bez větších výsledků podporovaly kubánskou opozici, jsou podle nich diplomatická jednání nejlepším způsobem, jak havanskou vládu přesvědčit o nutnosti demokratizace politického systému a upuštění od centrálního plánování v ekonomice.

Čtěte také: Nepřátelství zapomenuto. Kuba a USA si otevřou ambasády

A dodávají, že takový postup pomůže i samotné opozici. „Někteří disidenti mohou kvůli tomuto rozhodnutí pociťovat, že jejich pozice není reflektována tak, jak by si sami přáli,“ uvedl Tim Rieser z týmu senátora Patricka Leahyho, který minulý měsíc Kubu navštívil. „Ale senátor věří, že nemá smysl pokračovat v politice, která nedokázala dosáhnout žádných výsledků. Nepomohlo to kubánskému lidu a je čas to zkusit jinak,“ dodal.

Ostatně pokud chtějí američtí politici jednat se svými kubánskými protějšky, nemají moc na vybranou. Kubánská strana jim dala najevo, že pokud chtějí získat přístup k vysokým politikům jako například místopředsedovi kubánské vlády Miguelu Díazovu-Canelovi, možnému příštímu kubánskému prezidentovi, nesmí se s opozicí stýkat.

Čtěte také: Češi vyrážejí na Kubu. Než tam skončí socialismus

Americká strana se místo toho snaží poukazovat na pozitivní dopady, které poslední vývoj přinesl, jako například nárůst počtu drobných živnostníků na Kubě díky ekonomickým reformám nebo přítomnost zahraničních obchodníků a diplomatů.

V rámci obnovení diplomatických vztahů s USA propustila Kuba 53 politických vězňů a také počet krátkodobě zadržených politických aktivistů měl oproti loňskému roku klesnout na polovinu, informovala Kubánská komise pro lidská práva.

Čtěte také: ‚Vyhrála důstojnost.‘ Latinská Amerika opěvuje statečný řecký lid

A ani samotná opozice se neshodne v tom, zda je současné počínání Obamovy administrativy zradou, nebo začátkem lepších časů. Podle Antonia Rodilese z prodemokratické organizace Estado de SATS tím USA akorát propůjčují legitimitu kubánské komunistické vládě.

Jeho kolega Elizardo Sanchéz z Kubánské komise pro lidská práva s ním však nesouhlasí. „Myslím, že mluví s lidmi, s kterými mluvit potřebují, což je kubánská vláda. My nejsme ti, které oni potřebují přesvědčit; je to kubánská vláda,“ uvedl.