Ceny dálnic určují firmy, co staví. Stát jen přihlíží

Odkrýt tajemství předražených a zpožděných dálnic se pokusila studie dvou nevládních organizací. Nabízí vysvětlení, že stavbu organizují samy soukromé firmy za blahovolného přihlížení Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD). Proto smyslem staveb není prospěch státu, ale zisk soukromých firem. Státní úřady ovšem přes varování odmítají zažitou praxi měnit.

Analytici Dopravní federace a spolku Oživení spolu s bývalou vysokou úřednicí ŘSD Miloslavou Pošvářovou svou studii o nepořádku na dálnicích podepřeli několika konkrétními příklady ze stavby dálnice D1 mezi Přerovem a Lipníkem nad Bečvou, která se rozjela v létě. Jde vůbec o první dálnici, kterou od začátku soutěžila současná vláda.

Studie především tvrdí, že nefunguje kontrola. Zaměstnanci ŘSD ani žádné jiní státní organizace například neprovádějí stavební dozor u konkrétní dálnice, ale svěřují ho několika velkým projekčním firmám, které obvykle dálnici vyprojektovaly. Na přerovském úseku hraje tuto dvojjedinou roli brněnská kancelář HBH projekt. Proto je vyloučeno, že stavební dozor odhalí chyby v projektu, naopak vždy schválí jakoukoli změnu, kterou logicky zdůvodní „neočekávanými okolnostmi“. Tímto způsobem je možné schválit libovolné množství víceprací, které zástupce státu pouze podepíše.

Dálniční ředitelství připouští zdvojení rolí projekčních firem, nepovažuje to však za chybu a nic nezmění. „Bylo by to bezpředmětné. Neumíte si představit, pod jak tvrdou nonstop kontrolou pracujeme,“ vysvětluje mluvčí Jan Rýdl, že dokumenty o dálnicích průběžně studují úředníci ministerstva dopravy a financí.

Pinožíme se v detailech

U přerovské dálnice hrozí podle nevládních organizací vícepráce v úseku přes rybník, který vznikl u prosenické skládky popílku. Stavitelé chtějí vést trasu středem až pět metrů hluboké vodní nádrže, kde vytvoří kamenitý násep. Nezměřili však profil dna ani jeho geologický podklad, proto se vícepráce snadno zdůvodní. Podle Rýdla je kritika nekorektní, protože jde jen o detail ohromné stavby. „U tak velkých projektů nemůžeme dělat na každém místě geologickou sondu,“ připomíná mluvčí ŘSD.

Organizace stavby vylučuje i to, že technický dohled opravdu přísně zkontroluje kvalitu stavebních prací. Dodavatel stavby, kterým je v přerovském případě Skanska, je povinen zaplatit technickému dozoru veškeré vybavení včetně kanceláří, automobilů, počítačů, mobilů atd. Stavebníkům nemusí vadit libovolně velká částka, protože faktury nakonec stejně přistanou v ŘSD. „Je věcí realizační firmy, jaké podmínky si s dozorem dohodne,“ míní Zdeněk Neusar z ministerstva dopravy a Jan Rýdl z ŘSD komentář odmítá: „Jde o gigantické stavby s miliardovou hodnotu a my se tady pinožíme v detailech.“ Technický dozor tak v Přerově dostane nejen 100 milionů za inženýrské služby, ale stát mu zvlášť zaplatí i všechny provozní náklady.

Jako další „detail“ kritizovaly nevládní organizace pyrotechnický průzkum, který měl za 35 milionů odhalit nevybuchlé bomby z druhé světové války. „Když se nic nenašlo, tak to neznamená, že by se neměl provádět,“ hájí Rýdl postup ŘSD. Přerov skutečně zažil za války jeden útok amerických bombardérů, ten však mířil na nádraží, tedy daleko od plánované silnice.

O všem rozhoduje Valbek

Mluvčí ŘSD a ministerstva dopravy bagatelizují všechny výtky upozorněním, jak se jim podařilo snížit cenu stavebních prací. Úspěch je skutečně neobvyklý, když se plánovaná cena 4970 milionů korun bez DPH snížila na 2717 milionů, tedy o 45 procent. Úsek Přerov-Lipník se tak bude stavět v ceně 190 milionů za kilometr, která odpovídá srovnatelným rovinatým stavbám v Německu a významně se tak liší od běžné ceny okolo půl miliardy za kilometr, kterou stát platí třeba za úseky D3 z Tábora do Veselí nebo R49 z Hulína do Fryštáku, které vedou rovněž po rovině.

Nevládní analytici nejsou spokojeni ani s tím. Vadí jim, že se původně pročítalo téměř s dvakrát vyššími náklady podle expertní ceny. Nečekaný úspěch přerovské soutěže tak může být připomínkou nejen nekvalitní práce znalců, kteří cenu odhadovali, ale také předražení u jiných staveb, kde soutěž expertní cenu nesnížila.

Miloslava Pošvářová vysvětluje nekvalitní odhady tím, že při nich dochází rovněž ke střetu zájmů, protože je určuje soukromá společnost Valbek, další ze tří největší projekčních firem na silnici. Logicky má zájem na co nejvyšší ceně, ze které se počítá procentní podíl pro projektanty.

Monopolní roli soukromé firmy při určování cen dálnic potvrzuje i mluvčí Rýdl, odmítá však vysvětlit, proč o cenách dálnic rozhoduje právě Valbek a kdy vlastně tuto zakázku dostal. „Jestli vás zajímá smlouva, tak o ni požádejte podle zákona o svobodě informací,“ uvedl.