Dítě má vědět, kdo je jeho otec, míní Benda i Komárek

Zvoní vám u dveří mladý člověk a tvrdí, že je vaše dítě? I to by se podle kritiků mohlo dít po schválení novely zákona o umělém oplodnění, kterou navrhla skupina šesti poslanců z hnutí ANO, TOP 09 a Starostů, ODS, Úsvitu a KDU-ČSL. Ti chtějí zabránit tomu, aby mezi původci zárodečných buněk mohl být příbuzenský vztah. Zároveň plánují dát dětem možnost zpětně zjistit, kdo je jejich biologický rodič. Proti normě se postavila vláda. I přesto se jí bude věnovat sněmovna.

Cílem zákona je zpřísnit současné podmínky pro umělé oplodnění a zabránit tak při anonymním dárcovství riziku příbuzenského vztahu mezi původci buněk. Tuto možnost totiž stávající úprava nevylučuje. Novela proto třeba navrhuje, aby anonymní dárce mohl poskytnout zárodečné buňky pouze jednomu zařízení a aby tyto buňky mohly být využity k vytvoření maximálně osmi lidských embryí.

Předloha ale zároveň umožňuje takto počatým dětem zjistit, kdo je jejich biologický rodič. Údaje o biologickém rodiči by se totiž nově zapisovaly do dodatku knihy narozených a dítě by se k nim mohlo dostat poté, kdy dosáhne zletilosti. Před tím ale varují lékaři, kteří se asistované reprodukci věnují. A stejný názor má i vláda. Té vadí, že návrh zohledňuje pouze práva dítěte a naopak zcela opomíjí práva rodičů a dárců reprodukčních buněk na ochranu před neoprávněným zasahováním do soukromého života. Kabinet se neobává ani rizika příbuzenských sňatků zapříčiněných asistovanou reprodukcí.

„Naším záměrem je zabránit incestům, jejichž riziko se při množství umělých oplodnění anonymními dárci zvyšuje. A tomu, že by jednou děti po letech houfně zvonily na biologické rodiče, jak někdo říká, tomu nevěřím. To je do jisté míry vyvolané těmi klinikami,“ říká poslanec Marek Benda.

Jenže předkladatelé se nevzdávají a při projednávání ve sněmovně chtějí o návrh ještě zabojovat. Kdyby se jim přitom podařilo přesvědčit kolegy ze svých klubů, novela hladce projde.

„Ten zákon má svá rizika i své klady, ale já si prostě myslím, že klady převažují. Dítě má mít možnost zjistit, kdo byl jeho biologický rodič,“ říká poslanec hnutí ANO Martin Komárek s tím, že si norma určitě zaslouží schválení.

„Sněmovna se naštěstí neřídí tím, co rozhodne vláda. Já pevně doufám, že ten návrh má šanci na úspěch. Že se to asi v této přesné podobě neschválí, s tím tak trochu počítám. Ale pro mě je cenná i ta diskuze, která se o tom povede,“ přidává se další z předkladatelů Marek Benda (ODS).

Podle něj ale nemůže být řeči o tom, že by ze zákona vypadlo právě ustanovení, které dětem dává možnost poznat jejich biologické rodiče.

„Bez toho ten zákon nemá smysl. Naším záměrem je zabránit incestům, jejichž riziko se při množství umělých oplodnění anonymními dárci zvyšuje. A tomu, že by jednou děti po letech houfně zvonily na biologické rodiče, jak někdo říká, tomu nevěřím. To je do jisté míry vyvolané těmi klinikami,“ dodává Benda, který ale připouští, že se po případném přijetí zákona mohou někteří anonymní dárci rozhodnout, že už zárodečné buňky dávat nebudou.

Babiš si musí dát pozor na střet zájmů

Sněmovna novelu projedná na některé ze svých příštích schůzí. Obdobnou úpravu předkládala skupina poslanců už v polovině roku 2012. Lékaři tehdy stejně jako dnes s prolomením anonymity dárců spermií a vajíček nesouhlasili a varovali před tím, že to dárce odradí. Čeští zájemci by pak museli jezdit na umělé oplodnění do zahraničí.

V Česku jde o velký byznys. Problémy s početím tu má totiž asi každý šestý pár. Ty proto ročně podstoupí více než 25 tisíc léčebných pokusů. Jeden cyklus umělého oplodnění přitom může stát až 70 tisíc korun.

Do klinik na umělé oplodnění se loni rozhodl přes svůj fond investovat i ministr financí a šéf hnutí ANO Andrej Babiš. Ten si tak při projednávání normy ve sněmovně bude muset dát velký pozor na to, aby se nedostal do střetu zájmů. Na jednání vlády začátkem ledna pro návrh jako většina kolegů nehlasoval.

Ročně se u nás umělým oplodněním narodí několik tisíc dětí.