Bankrot na obzoru, aténská burza ztrácí, z bank mizí vklady
Řecká krize
AKTUALIZOVÁNO
1
Po neúspěchu víkendových rozhovorů mezi zadluženým Řeckem a jeho mezinárodními věřiteli v pondělí obě strany nejevily ochotu k dalším ústupkům a vzájemně se obviňovaly z nedostatečné vstřícnosti. Rostoucí obavy z bankrotu Řecka způsobily výrazný pokles na evropských akciových trzích, aténská burza ztratila téměř pět procent. Krach jednání vedl rovněž ke zrychlení odlivu vkladů z řeckých bank.
Mluvčí Evropské komise Annika Breidthardtová uvedla, že věřitelé z Evropské unie a Mezinárodního měnového fondu (MMF) již učinili vůči Řecku zásadní ústupky, aby dospěli k dohodě, která má zadluženou zemi zachránit před bankrotem. Naznačila, že řecká strana stejně vstřícná nebyla.
Atény naopak tvrdí, že podstatnou cestu ke kompromisu učinily ony, a podle mluvčího řecké vlády již výrazně vyčerpaly své možnosti. Řecký premiér Alexis Tsipras v názorovém sloupku listu Efimerida ton Syndakton napsal, že Řecko je připraveno trpělivě čekat, až se jeho mezinárodní věřitelé umoudří a začnou ve svých požadavcích vůči hospodářsky rozvrácené zemi uvažovat realisticky.
Ministr financí Janis Varufakis v rozhlasové stanici To Kokkino prohlásil, že Řecko se nikdy nepodepíše pod „prodloužení krize“, tedy pokračování programu zahraniční úvěrové pomoci výměnou za ekonomické reformy provázené tvrdými úspornými opatřeními. „Jediné, co můžeme udělat, je počkat, až konečně partneři budou moci vést vážnou diskuzi,“ podotkl řecký ministr.
Odliv vkladů z řeckých bank se v pondělí zrychlil na zhruba 400 milionů eur (asi 11 miliard Kč). Agentuře Reuters to sdělili řečtí bankéři. Vkladatelé vybírají peníze pod vlivem krachu víkendových jednání mezi řeckou vládou a mezinárodními věřiteli. Obávají se, že země bude muset vyhlásit platební neschopnost, zavést omezení na výběry vkladů, zakázat převody peněz do zahraničí a nakonec i vystoupit z eurozóny. V minulých týdnech řečtí občané a firmy vybírali z bank v průměru 200-250 milionů eur denně. V dubnu se odliv zrychlil na celkových 4,9 miliardy eur z březnových necelých dvou miliard eur a za první čtyři měsíce roku z řeckých bank odešlo více než 26 miliard eur. Objem vkladů v řeckých bankách klesl na konci dubna na 139,4 miliardy eur, a spadl tak na nejnižší úroveň za více než deset let. Údaje za květen by měla řecká centrální banka zveřejnit ve druhé polovině tohoto měsíce.
Varufakis rovněž zopakoval, že Atény neustoupí v otázce snižování penzí a mezd. Upozornil také, že pokud věřitelé donutí Řecko příliš zvýšit daň z přidané hodnoty, bude mít země problémy s jejím výběrem.
Řeckou situací se budou ve čtvrtek zabývat ministři financí eurozóny, prodloužený záchranný program pro Řecko, v jehož rámci se nyní vyjednává, vyprší s koncem měsíce. Dohoda je nutná, pokud Atény chtějí dosáhnout na zbývajících 7,2 miliardy eur (téměř 200 miliard Kč) z programu. Bez jejich získání Řecku hrozí, že nebude schopno uhradit Mezinárodnímu měnovému fondu na konci června splatný dluh 1,6 miliardy eur.
Prezident mnichovského ekonomického institutu Ifo Hans-Werner Sinn se nicméně domnívá, že poskytnutí dalších úvěrů problém Řecka nevyřeší, protože Atény tyto peníze nedokážou splatit. Z dlouhodobého pohledu je podle něj jediným východiskem zavedení paralelní měny k euru, kterou by Řecko mohlo devalvovat, aby znovu získalo konkurenceschopnost.
