Německo chce teď přitvrdit v ostraze hranic. Nelegální migranti mohou zahltit i Česko

Kandidát na příštího německého kancléře Friedrich Merz (CDU/CSU) slíbil po sérii útoků přitvrdit v oblasti přistěhovalecké politiky a plánuje vracet nelegální migranty přímo od německých hranic. Pokud by Německo zavedlo na hranicích se sousedními státy trvalé kontroly, jak Merz požaduje, nelegální migranti by mohli zůstat uvězněni v okolních zemích včetně Česka.

Opatření navrhovaná Merzem by ukončila současnou praxi, kdy jsou migranti, kteří na německé hranici požádají o azyl, vpuštěni do země a Německo s nimi až poté zahájí azylové řízení. Velkorysá azylová politika Německa je nicméně v rozporu s dublinskými úmluvami, podle nichž za azylové řízení zodpovídá ten unijní stát, na jehož území migrant vstoupí jako první. Německo by se tak nově mohlo zabývat pouze těmi žadateli o azyl, kteří do země přiletí letadlem nebo přicestují lodí, což by počet žadatelů o azyl rapidně snížilo. Takový přístup dosud odmítala vládní SPD dosluhujícího kancléře Olafa Scholze.

Evropské státy včetně Německa mají také možnost vrátit nelegální migranty do země, odkud přicestovali, a to na základě readmisních dohod. Tímto způsobem by se měl migrant teoreticky dostat zpět až do země, odkud hranice Evropské unie překročil. Ve skutečnosti má ale tento mechanismus značné trhliny, především proto, že policie musí předložit relevantní důkazy o tom, že migrant opravdu přišel z dané země.

Německo, kam tradičně míří nejvíce migrantů ze severní Afriky nebo Blízkého východu, má ale s naplňováním readmisních dohod dlouhodobé problémy. Hamburský senátor pro vnitřní záležitosti Andy Grote, jehož funkce odpovídá zemskému ministrovi vnitra, nedávno pro Bild upozornil, že se německé úřady potýkají s neochotou řady unijních států, které odmítají převzít migranty zpět.

To se týká například Itálie. Z 12 841 migrantů převzala jihoevropská země v loňském roce z Německa jen tři, ačkoli u více než 10 tisíc z nich uznala, že za jejich azylové řízení zodpovídá. Podobně také Řecko, které z 15 tisíc žádostí z Německa zpět přijalo pouze 22 lidí, Chorvatsko (vyhovělo 533 ze 14 tisíc žádostí) nebo Bulharsko (přijalo 290 lidí z 8 tisíc žádostí o deportace).

Z Česka buď nelegální migranti do Německa přicházejí jen málo, nebo německá policie nedisponuje takovými informacemi, aby to prokázala. Podle statistiky cizinecké policie vyhovělo Česko v loňském roce pouze 123 německým žádostem o vrácení cizinců, tedy obdobně jako Chorvatsko nebo Bulharsko. Na vrcholu druhé migrační vlny v roce 2022 šlo naopak o 2063 osob.

„V roce 2024 bylo z Německa v rámci readmisní dohody převzato Českou republikou celkem 123 osob z celkového počtu 158 převzatých osob od sousedních států,“ uvedl pro Echo24 mluvčí cizinecké policie Josef Urban. Většina z nich ale neměla zájem požádat v Česku o azyl.

Meziročně se podle cizinecké policie snížil celkový počet nelegálních migrantů převzatých Českem o 82,6 procenta. „Pokud stát, který žádá o převzetí cizince nepředloží důkazy, že dotyčný skutečně vstoupil na jeho území z ČR, readmisnímu řízení není vyhověno,“ dodal Urban. České žádosti o převzetí migrantů pak loni nejčastěji putovaly na Slovensko.

Je ovšem otázka, co se stane, pokud nově vznikající německá vláda skutečně rozhodne o návratu stálých kontrol na všech hranicích. Podle názoru některých českých politiků by ČR musela reagovat obdobně a zavést stálé kontroly například na hranici se Slovenskem, aby se předešlo situaci, kdy migranti, které Německo odmítne přímo na hranicích, budou zůstávat například v Česku.

Německo v současné době připravuje kvůli přílivu nelegálních migrantů výstavbu dvou deportačních center pro migranty, za jejichž azylové řízení podle unijních pravidel zodpovídají jiné země EU. Jedno vznikne v braniborském Eisenhüttenstadtu u hranic s Polskem, druhé v severoněmeckém Hamburku.