Diskuzní akce Česko si povídá má překlenovat propasti v rozdělené společnosti

Již podruhé se letos Česká republika zapojí do diskuzní akce Česko si povídá, která propojuje dvojice lidí s opačnými názory. Jejím cílem je vytrhnout účastníky z názorových bublin, do kterých je zavírají algoritmy sociálních sítí, a dát jim příležitost mluvit tváří v tvář s člověkem z odlišného názorového tábora. Koncept propojování lidí v silně polarizované společnosti pochází z Německa, odkud se za sedm let rozšířil do víc než tří desítek zemí světa. Česko si povídá je organizováno kampaní HateFree Culture s podporou projektu My Country Talks německého týdeníku Die Zeit. Klíčovým partnerem jsou také české zpravodajské weby, v jejichž článcích se od 8. května budou objevovat otázky polarizující českou společnost. Jejich zodpovězením se čtenáři mohou zaregistrovat do Česko si povídá 2023.

Algoritmus pak na základě odpovědí sestaví diskuzní dvojice složené z lidí, kteří mají opačné názory a zároveň bydlí maximálně 30 km od sebe. Tyto dvojice se v průběhu června spolu sejdou a popovídají si. Pro účastníky je to příležitost pohovořit si v klidu, stranou sociálních sítí plných trollů a falešných profilů, s někým, s kým by jinak nejspíš hovor nezapředli.

Vloni si většina diskuzních dvojic dobře sedla

„Vloni dosáhla průměrná délka diskuzního setkání 119 minut, nejdelší debata trvala dokonce 4,5 hodiny,“ říká Lukáš Houdek, manager HateFree Culture. Pro organizátory byl první ročník experiment. „Netušili jsme, jak celá akce dopadne. Ovšem 88 % účastníků mělo podle závěrečného dotazníku zájem se se svým diskuzním partnerem ještě někdy sejít. A 95 % uvedlo, že by účast v Česko si povídá doporučilo svým přátelům,“ dodává Houdek.

Smyslem akce není někoho přemlouvat, aby změnil svůj názor. Jde naopak o naslouchání a snahu pochopit úhel pohledu názorového protějšku. Vloni diskuze Česko si povídá nepřiměly změnit žádný názor 71 % účastníků. Ti, u nichž k nějakému posunu v postojích došlo, většinou hovořili o rozšíření obzorů a objevení nových souvislostí vyplývajících z rozhovoru. Vysloveně zmínili oblasti inkluze, sociální podpory Romů, směřování ČR na Západ. Celkem 66 % účastníků uznalo, že jejich partner během diskuze řekl něco podnětného, co je přimělo zamyslet se nad tématem z jiného úhlu. A nebyly to prosté hospodské řeči, často se probírala opravdu náročná témata jako radikalismus křesťanských fundamentalistů v Polsku a Maďarsku, úložiště jaderného paliva, časové vytížení samoživitelů, energetická burza Lipsko nebo přínosy mísení kultur.

Změny pro větší komfort účastníků

Po prvním ročníku mají organizátoři již určitou zkušenost, a proto při plánování Česko si povídá 2023 provedli několik změn. „Zintenzivnili jsme registrační fázi, tentokrát bude trvat jen tři týdny od 8. do 30. května. Naopak jsme upustili od vyhlašování konkrétního termínu, kdy se lidé mají setkat. Necháváme jim na to prostor v průběhu června dle jejich časových možností. Někomu víc vyhovuje víkend, někomu spíš večer po práci,“ upřesňuje koordinátorka akce Bohdana Rambousková.

Další příjemnou změnou je zrušení ověřování registrací pomocí bezpečnostních kódů. Registrační proces je tak rychlejší a odpadá čekání na SMS, která v některých případech vloni nepřicházela. „Novinkou je, že účastníci si se svým diskuzním partnerem budou moci přes účastnický systém vyměnit osobní zprávy ještě předtím, než si navzájem poskytnou své emailové adresy. Je to nová funkce pro větší pocit bezpečí účastníků,“ dodává Rambousková. Informace o akci jsou na webu www.ceskosipovida.cz.

Už dvouhodinový rozhovor překlene propast

Podle sociologických průzkumů za posledních deset let výrazně klesla naše ochota brát v úvahu argumenty těch, kdo si myslí něco jiného než my sami. Hlavním viníkem nejsou sociální média a jejich algoritmy, ale prohlubování rozdílů a frustrace ve společnosti. Na to upozorňuje německý sociolog Armin Falk, který jednotlivé ročníky diskuzní akce „Deutschland spricht“ v Německu vědecky zkoumal. „Naslouchat druhému je důležitější než mluvit,“ říká Falk v rozhovoru pro Die Zeit a dodává: „Do diskuze s názorovým oponentem by lidé měli jít s tím, že se budou snažit porozumět jeho perspektivám, omezením a myšlenkám. To neznamená, že mají převzít jeho názory, ale že uznají, že i on má co říct. Pokud toto lidé neuznávají, společnost se rychle polarizuje.“

Studiem účastníků „Deutschland spricht“ Falk zjistil, že už dvouhodinová konverzace dokáže zmenšit propast mezi lidmi s opačnými názory. Osobní setkání pomohla obnažit předsudky vůči těm druhým, kteří jsou jiného názoru. Diskuzní partner lidem po společné diskuzi najednou připadal méně nekompetentní, zlý a špatně informovaní, než jak ho viděli před setkáním. U diskuzních dvojic také zeslábl pocit, že se na ničem neshodnou.

Historie My Country Talks

Vůbec první diskuzní akci zorganizoval německý Die Zeit v roce 2017 poté, co tamní společnost těžce rozdělily parlamentní volby. Zájem o setkání s názorovým protivníkem předčil veškerá očekávání. První rok se zaregistrovalo 12 000 zájemců, další rok už to bylo 28 000. Ne všichni sice získali diskuzního partnera a skutečně se s ním sešli, ale některé diskuze trvaly i několik hodin. Akce „Deutschland spricht“ se od té doby koná pravidelně, přidaly se menší městské diskuzní formáty, ale i velká diskuzní platforma Europe Talks. Diskutuje se v USA, Thajsku i na Ukrajině. Více na webu My Country Talks.