Tažení proti vapování postrádá logiku: Zlikviduje nejméně škodlivou alternativu kouření, připraví tisíce lidí o práci a rozpočet o miliardy

Ministerstvo zdravotnictví připravuje novelizaci vyhlášky, která fakticky bude znamenat konec nejméně škodlivé alternativy kouření – elektronických cigaret. Návrh této podzákonné legislativní normy chce resort Vlastimila Válka v pondělí 16. září předložit do meziresortního připomínkového řízení. Omezením příchutí náplní a jejich vzhledu fakticky zlikviduje tento segment zboží, který pravidelně využívá 11 procent populace v Česku, a výrazně vychýlí tržní prostředí ve prospěch výrobců klasických cigaret a nahřívaného tabáku.

Ministerstvo svůj restriktivní plán vůči jednomu segmentu nikotinových výrobků zdůvodňuje tím, že atraktivní vzhled vapovacích přístrojů a široká nabídka chutí náplní láká k užívání nikotinu mladistvé uživatele. Mezi mladými uživateli vapovacích přístrojů je pak podle argumentů resortu třikrát vyšší riziko přechodu na klasické cigarety, než u zbytku jejich vrstevníků. Místo restriktivních opatření navrhovaných odborníky, které by zajistily, aby byl dodržován zákaz prodeje nikotinových výrobků do 18 let, se rozhodlo fakticky zlikvidovat segment elektronických cigaret. Obdobná opatření proti nabídce výrobců tabákových výrobků přitom vůbec zatím nechystá.

Podmínky, které fakticky zlikvidují konkurenci tabákových výrobků

Diskutabilní restrikci chce ministerstvo provést úpravou vyhlášky, která podle něj povede ke „snížení vizuální a senzorické přitažlivosti prokazatelně zdraví škodlivých výrobků dětem, mladým lidem, nekuřákům.“ To ale v praxi podle zástupců dodavatelů elektronických cigaret povede k faktické likvidaci vapingu v tuzemsku. „Návrh ministerstva předpokládá pouze jedinou povolenou příchuť náplní do e-cigaret – tabákovou. Dále zakazuje většinu látek, které jsou nyní v náplních běžné – tedy včetně těch tabákových. V důsledku tedy nebude možné užívat žádné náplně, včetně těch s tabákovou příchutí. Omezení vzhledu elektronických cigaret povede navíc k tomu, že ani samotné vapovací přístroje nebudou v ČR běžně dostupné,“ uvádí autor petice a předseda Komory elektronického vapování (KEVAP) Antonín Berdych.

Odborníci nad krokem ministerstva nevěřícně kroutí hlavou

S postupem ministerstva nesouhlasí ani odborníci na řešení závislostí, podle nich by stát naopak měl pracovat na tom, aby se nikotinové výrobky a alkohol do rukou mladistvých nedostával tak snadno. Plán otevřeně kritizoval končící vládní koordinátor meziresortní drogové politiky Jindřich Vobořil. Podle něj bude mít opatření naopak negativní dopady na snahu snížit rizika spojená s kouřením. „Elektronické cigarety jsou méně rizikovou alternativou ke klasickým cigaretám a mnoho kuřáků přechází na tyto produkty také díky dostupnosti různých příchutí,“ uvedl Vobořil.

Podle profesorky Evy Králíkové z 1. lékařské fakulty UK jsou elektronické cigarety o 95 procent méně rizikové než klasické cigarety, což vychází z porovnání toho, co vdechuje vapér a co kuřák. Podle ní nejde vapování srovnávat ani s užíváním nahřívaného tabáku. „Ten obsahuje tabák a zahřívá se na mnohem vyšší teplotu, která už se přibližuje teplotě kouření a riziko se tak kouření cigaret výrazně přibližuje. Zahřívaný tabák v žádném případě nedoporučujeme, a pokud na něj naši pacienti přešli, v zásadě se shodují na tom, že zvýšili spotřebu a zbavují se hůř zahřívaného tabáku než předtím cigaret,“ argumentuje profesorka Králíková.

Nelogická likvidace konkurence tabákových výrobků

Připravovaná vyhláška je podle SLZT „výsměchem letité snaze o zavedení jednotného balení pro klasické cigarety.“ Omezování atraktivity nikotinových výrobků by pak podle odborníků mělo být prováděno komplexně, nikoliv jen u segmentu, který je z hlediska zdravotních důsledků nejméně problematickým. Podle Společnosti pro léčbu závislosti na tabáku (SLZT) by ministerstvo mělo naopak připravit jeden komplexní zákon, který by vycházel z Rámcové úmluvy o kontrole tabáku, kterou Česká republika ratifikovala před více jak deseti lety.

„Navrhli jsme povinné vydávání oprávnění k prodeji tabákových výrobků a alkoholu. Tohle jedno opatření by řešilo jak omezení černého trhu, prodej nezdaněných výrobků, tak i onen nežádoucí prodej nezletilým. Zatímco na takovém skutečně velmi účinném řešení není u státu shoda, ministerstvo zdravotnictví vymýšlí nové regulace se stejnou rétorikou ochrany dětí, které ale budou mít velmi diskutabilní účinek,“ uvedl Jindřich Vobořil, bývalý koordinátor vládní drogové politiky kabinetu Petra Fialy.

Jako z pera tabákové loby

Jak upozornil bývalý vládní koordinátor Vobořil, připravovaná vyhláška jde navíc i proti vlastním politickým principům. Akční plán k závislostem, který přijal kabinet Petra Fialy v dubnu 2023 totiž razí princip, že alternativa, která je méně riziková musí být atraktivnější pro uživatele, než klasické cigarety.

Společnost pro léčbu závislostí na tabáku pak Válkův návrh odsoudila, že jde na ruku tabákové lobby. „Návrh působí dojmem, že je z pera výrobců cigaret a zejména zahřívaného tabáku, pro něž jsou elektronické cigarety konkurencí,“ stojí v jejím stanovisku.

Desetitisíce podpisů pod protestní peticí

Za měsíc podpořilo petici vládě, aby upustila od svého plánu, který by znamenal faktický zákaz elektronických cigaret v Česku, svými podpisy bezmála 25 tisíc lidí. Na 12 tisíc lidí ji podepsalo během jediného měsíce u tří pražských petičních stánků, na sociálních sítích pak elektronickou formu protestu podpořilo dalších 12 a půl tisíce lidí, kteří nechápou, proč resort vedený ministrem Vlastimilem Válkem zakázat takzvané vapování. Také v internetových anketách výrazně převažují také lidé, kteří jsou proti plánovanému opatření. Podle jedné z nich zákaz podporuje jen 14 procent respondentů, zatímco 47 procent je proti (bez názoru zůstalo 39 procent hlasujících).

Ve hře jsou tisíce pracovních míst a stamilionové příjmy státu

Ve specializovaném segmentu elektronických cigaret, které jsou podle odborníků o 95 procent zdravější než kouření tabáku, je v současnosti v Česku zaměstnáno přes 1700 lidí. Jde především o 1,5 tisíce zaměstnanců 660 specializovaných prodejen po celé republice a na 260 pracovníků distribučních firem, zabývajících se prodejem vapovacích přístrojů a náplní.

„Tento segment pracovních míst by novelizace vyhlášky tak, jak je navržena, zlikvidovala téměř beze zbytku. Promítne se ale podle našich analýz také do pracovního trhu nezávislých kamenných trafik a stánků,“ vysvětluje předseda KEVAP Robert Hrdlička.

Těch je po českých a moravských obcích na tři tisíce, dávají práci sedmi tisícům zaměstnanců a prodej elektronických cigaret se na jejich ziscích podle ekonomické analýzy v průměru podílí pětinou. Tento segment bude muset podle ekonomické analýzy propustit na 1400 zaměstnanců, protože opatření přivede do existenčních problémů na pět stovek těchto provozoven. V menší míře restrikce logicky dopadne také na 800 malých večerek, ale i 1500 provozoven obchodních řetězců a 2800 prodejen COOP.

Vláda na náplně do elektronických cigaret zavedla v loňském roce spotřební daň, jejíž výnos má po čtyři roky růst o 2,50 koruny za rok. Do státního rozpočtu by měla přinášet po plném náběhu 800 milionů ročně. Kumulovaný výnos do veřejných rozpočtů ze segmentu elektronických cigaret odhaduje KEVAP na 6 až 8 miliard ročně.

Pokud vyhláška vstoupí v platnost, část těchto výnosů odplyne do zahraničí. Komora elektronického vapování odhaduje, že ovocné liquidy do si budou lidé doma částečně míchat sami, většina je však nakoupí v zahraničí, především na evropských trzích. A část uživatelů přejde zpět na klasické cigarety, což naopak paradoxně zvýší náklady veřejných rozpočtů na léčbu.

Důvodem, proč se vedle uživatelů elektronických cigaret a jejich prodejců a výrobců proti ministerskému plánu postavila také většina lékařských odborníků na odvykání kouření je to, že elektronické cigarety jsou výrazně zdravější variantou vůči klasickým cigaretám, ale i vůči nahřívanému tabáku. Z cigaret totiž kuřák inhaluje až o 95 procent více škodlivých látek, než při vapování.

“Pokud by všichni kuřáci přešli na vapování, umíralo by v Česku v horizontu deseti až třiceti let na důsledky kouření ročně nikoliv 15 tisíc kuřáků, ale jen asi 300 lidí na nikotin. Alternativy mají prostě obrovský veřejnozdravotní a ekonomický potenciál. Bránit alternativním výrobkům je podobné, jako bránit antibiotikům nebo vakcínám s argumentací, že lidé by se měli s infekcemi vypořádat přirozenou imunitou,“ popsal nedávno epidemiolog a expert na léčbu závislostí Viktor Mravčík.