Čaputová nebude znovu kandidovat na prezidentku Slovenska. Nemá už dostatek sil

Slovenská prezidentka Zuzana Čaputová se příští rok nebude ucházet o znovuzvolení. Řekla to v pondělí novinářům a uvedla, že by už neměla dostatek sil na další funkční období. Hlavou slovenského státu se stala po vítězství v přímé volbě v roce 2019 a její pětiletý mandát skončí v polovině června 2024. Předtím ve vysoké politice nepůsobila. Čaputová je nejpopulárnějším politikem v zemi, její obliba ale podle sondáží oproti minulosti klesla. Dlouhodobě je terčem slovních výpadů některých politiků a už v květnu uvedla, že spolu s rodinou čelí novým vyhrůžkám zabitím.

„Před oznámením tohoto svého rozhodnutí jsem musela odhadnout své síly na dalších ode dneška potenciálně šest let. A po velmi poctivém zvažování dnes vím, že by těch sil na další mandát nebylo dost,“ uvedla Čaputová den před svými 50. narozeninami. Dodala, že při rozhodování brala ohled i na svou rodinu.

Nejvyšší politický úřad vykonává Čaputová jako první žena v historii země. Zastává silně proevropské názory, prosazuje podporu Ukrajiny čelící ruské invazi a klade důraz na vládu práva. I ve funkci hlavy státu se spíše vyhýbá slovním přestřelkám se svými kritiky a v minulosti opakovaně zmiňovala heslo, že slušnost není slabost.

„Neberte, prosím, mé rozhodnutí nekandidovat jako důkaz toho, že se slušností nelze uspět. Dají se s ní vyhrát volby, vykonávat mandát a být přitom nejdůvěryhodnějším politikem v zemi,“ řekla Čaputová.

Podle Čaputové osud Slovenska nezávisí na jednom člověku; moudří a empatičtí lidé s dostatkem energie kandidovali v různých volbách a není důvod, aby tomu tak nebylo i v prezidentské volbě. Současná prezidentka vzešla z nyní neparlamentního hnutí Progresivní Slovensko, které se v posledním volebním modelu agentury Ipsos dostalo na druhé místo v žebříčku popularity stran.

Listu Sme v pondělí Čaputová řekla, že není správná interpretace, že by ji její kritici vyštvali z politiky. Na dotaz ohledně aktivnějšího zapojení do volební kampaně kromě jiného uvedla, že její role se nebude posouvat tak, že by vstupovala do stranické politiky.

Přední politické na strany na Slovensku zatím neoznámily své kandidáty na prezidenta. Podle tisku kandidaturu na prezidenta zvažuje někdejší šéf diplomacie Ján Kubiš. Další exministr zahraničí Ivan Korčok, který v této funkci skončil loni na podzim v souvislosti s odchodem strany Svoboda a Solidarita (SaS) z tehdejší vládní koalice, dříve zase řekl, že se o funkci prezidenta nebude ucházet, pokud bude kandidovat Čaputová.

Slovenská prezidentka dlouhodobě čelí slovním výpadům například od představitelů strany Směr-sociální demokracie (Směr-SD) , která se před zářijovými předčasnými parlamentními volbami těší největším preferencím, a také od šéfa nejsilnějšího parlamentního hnutí Obyčejní lidé a nezávislé osobnosti Igora Matoviče.

Šéf Směru-SD a bývalý trojnásobný premiér Robert Fico, s nímž se Čaputová rozchází nejen v názoru na vojenskou pomoc Ukrajině, dříve kromě jiného tvrdil, že prezidentka je agentkou Spojených států a že dostává pokyny od americké ambasády. V souvislosti s květnovým jmenováním úřednické vlády Fico nynějšího premiéra a uznávaného ekonoma Ľudovíta Ódora stejně jako Čaputovou propojil s aktivitami amerického finančníka George Sorose. Loni zase soud zakázal nynějšímu místopředsedovi Směru-SD Ľuboši Blahovi kromě jiného označovat hlavu slovenského státu za americkou agentku či vlastizrádkyni. Opakovanými slovními výpady vůči Čaputové nešetřil ani Matovič, který v roce 2021 kvůli krizi v koalici skončil ve funkci premiéra a loni v prosinci přišel o křeslo ministra financí.

Také předchůdce Čaputové v prezidentském úřadu, Andrej Kiska, se o znovuzvolení neucházel. V posledních parlamentních volbách z konce února 2020 kandidoval jako lídr své strany Za lidi, která se stala nejslabší parlamentní stranou. Mandát poslance Kiska nepřevzal a později oznámil odchod z politiky, což zdůvodnil zdravotními potížemi. Stranu Za lidi pak postupně opustili téměř všichni poslanci, většina z nich přestoupila do klubu SaS.