Padají banky, roste bitcoin. A zřejmě dále poroste

ÚHEL POHLEDU

Padají banky, roste bitcoin. A zřejmě dále poroste
Vývoj ceny bitcoinu vykazuje pozoruhodně těsnou vazbu s vývojem souhrnné peněžní zásoby nejvýznamnějších světových ekonomik, píše Lukáš Kovanda. Foto: Shutterstock
2
Komentáře
Lukáš Kovanda
Sdílet:

Hlavní zprávy

Týdeník Echo

Koupit

Zprávy

Další zprávy

Weby provozuje SPM Media a.s.,
Křížová 2598/4D,
150 00 Praha 5,
IČ 14121816

Echo24.cz

Copyright 2024 © Echo Media, a.s. © ČTK. Publikování nebo šíření obsahu je zakázáno bez předchozího souhlasu.Provozovatelem serveru je Echo Media, a.s., se sídlem Křížová 2598/4d, 150 00 Praha 5, Česká republika • IČ: 02581574 zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze pod spisovou značkou B 19589.

ÚHEL POHLEDU: Odliv vkladů z malých amerických bank byl v druhém březnovém týdnu nejvyšší v historii. Data v pátek vydala americká centrální banka. Američané tak reagovali hlavně na hluboký pád ceny akcií Silicon Valley Bank. Své úspory přesouvali do větších bank či do krátkodobých vládních dluhopisů, které ve vysokoinflačním prostředí nabízí atraktivní úrok i v porovnání právě s vklady. Do určité míry nalézají opět zalíbení také v kryptoměnách, hlavně nejrozšířenější z nich – v bitcoinu. Jeho cena už nyní pomalu atakuje dvojnásobek minim loňského listopadu.

Podstatou takového stavu je takzvaná extrémně inverzní výnosová křivka. Ta se letos v březnu v USA ocitla v největší inverzi od přelomu 70. a 80. let minulého století; krátkodobý dluh, třeba dvouletý, je tak úročený výrazně více než třeba dluh desetiletý. Přitom běžně je delší dluh úročený více než ten krátkodobý (protože, logicky, v delším časovém úseku ohrožuje půjčku více rizik, že nebude splacena, než v úseku kratším).

 

Při inverzi je to ale postaveno na hlavu. Protože se investoři obávají vysoké inflace a nutnosti boje s ní v horizontu třeba dvou let, žádají třeba právě na dvouletých dluhopisech vyšší úrok než na těch desetiletých. Na dvouletých žádají takový úrok, který by inflaci „porazil“, či alespoň minimalizoval ztráty z ní. Předpokládají, že v desetiletém časovém horizontu se už inflace uklidní a vrátí k cíli centrální banky, tedy třeba k úrovni dvou procent.

Právě do dlouhodobého dluhu ovšem banky jako Silicon Valley Bank nezřídka převáděly vklady střadatelů a kvůli extrémní inverzi na to doplatily. A doplácejí. Úrok, jejž inkasují na dlouhodobém dluhu, jim leckdy nepokrývá úrok, který by měly vyplácet střadatelům, aby zůstaly konkurenceschopné tváří v tvář relativně vysoce úročenému dluhu krátkodobému, a zamezily tak odlivu vkladů třeba do dluhopisů s rokem a méně do splatnosti.

A střadatelé část svých úspor přesouvají nejen do větších bank a dluhopisů, ale i kryptoměn typu bitcoin. Ty navíc mohou těžit z dalších pádů a otřesů euroamerického bankovnictví. Proč přesně?

Vývoj ceny bitcoinu vykazuje pozoruhodně těsnou vazbu s vývojem souhrnné peněžní zásoby nejvýznamnějších světových ekonomik. Konkrétně platí, že odchylka momentální ceny bitcoinu od jejího desetiměsíčního klouzavého průměru dopadá na své dno dva až sedm měsíců před zlomovým zvratem ve vývoji meziroční změny souhrnné peněžení zásoby třinácti největších světových ekonomik (viz graf níže).

Vývoj ceny bitcoinu vykazuje pozoruhodně těsnou vazbu s vývojem souhrnné peněžní zásoby nejvýznamnějších světových ekonomik.
Vývoj ceny bitcoinu vykazuje pozoruhodně těsnou vazbu s vývojem souhrnné peněžní zásoby nejvýznamnějších světových ekonomik. Foto: Bloomberg

Takhle bitcoin „kapituloval“ loni v červnu, kdy ztráty na něm dosáhly největších extrémů. Jenže od třetího loňského čtvrtletí světově významné centrální banky postupně povolují své předchozí razantní měnověpolitické utahování.

Například Bank of England musela už loni na podzim vhánět do finančního systému novou likviditu, aby tak zabránila potenciálnímu kolapsu segmentu britských penzijních fondů. Přidaly se také japonská a čínská centrální banka.

V současnosti zase americká centrální banka musela zvrátit své měnověpolitické utahování, aby po kolapsu zmíněné Silicon Valley Bank zabránila pádům dalších bank. Zavedla nové programy výhodných půjček bankám a svého druhu i dotací jim určeným. Tyto programy představují likviditní injekce. Analytici americké banky Citigroup proto o opatřeních mluví jako o „kvantitativním uvolňování pod jiným jménem“. A analytici britské banky Barclays soudí, že navýšením mezibankovní likvidity vytvoří tyto programy tlak na pokles úrokových sazeb u bankovních půjček domácnostem a firmám.

Jinými slovy, nová likvidita (tedy zjednodušeně řečeno nové peníze) proudí do finančního systému a peněžní zásoba opět roste. Vzestup objemu souhrnné světové peněžní zásoby, jak víme z grafu, vykazuje pozitivní souvislost s vývojem ceny bitcoinu. Fundamentálně totiž při něm dochází ke znehodnocování konvenčních peněz, což je vodou na mlýn právě bitcoinu jakožto klíčové nemanipulovatelné alternativě konvenčních peněz. S případnými dalšími otřesy a pády bank bude třeba dalších likviditních injekcí, což tak tedy bude bitcoinu jen další vodou na mlýn. Jeho cena tak poroste.

 

×

Podobné články