Přijetí eura z praktického pohledu: Jak se převedou úspory a vzrostou kvůli tomu ceny?

Potenciální přijetí eura, o kterém se v posledních dnech znovu velmi živě debatuje, s sebou přináší řadu praktických aspektů. Například jestli porostou ceny zboží a služeb nebo co se stane s úsporami lidí, včetně nejrůznějších spořících účtů či stavebních spoření, ale také s penězi, které mají lidé schované doma v hotovosti. Na tyto praktické dotazy odpovídají ekonomové, které oslovil deník Echo24.

Hlavní ekonomka Raiffeisenbank a členka NERVu Helena Horská pro Echo24 řekla, že co se týká potenciálního zvyšování cen, lze čerpat ze zkušeností ze Slovenska a z těch nejčerstvějších z Chorvatska. „Problém v případě Chorvatska je, že přijetí eura tam proběhlo v době, kdy v celé Evropě docházelo k prudkému zvyšování cenové hladiny. Takže ten ne úplně obvyklý nárůst cen v loňském roce, kdy Chorvatsko přijalo euro, nelze připisovat jenom samotnému euru,“ uvedla Horská s tím, že Slovensko je lepší příklad.

„Ale Slovensko také přijímalo euro v době, kdy Evropa prožívala globální finanční krizi. Takže opět nelze vliv eura izolovat. Dalším příkladem bylo Německo, kde bylo zajímavé, že nejen v obchodech, ale obzvláště ve službách docházelo pro jednoduchost k zaokrouhlování nahoru, čili to, co stalo dříve osm marek pak stálo osm eur, i když ten převáděcí kurz byl nižší než jedna,“ řekla Horská s tím, že lidé často subjektivně vnímají s příchodem eura zdražení, ale statisticky to tak úplně nebývá.

Subjektivně vnímaná inflace byla podle Horské ve většině zemí vyšší než inflace reálná. „Jednou z výhod, které naopak euro přináší, je porovnatelnost cen. Bude mnohem snazší porovnat si ceny v Lidlu v Německu, v Rakousku a u nás. A myslím si, že to hodně pomůže,“ dodala Horská.

Hlavní ekonom banky Creditas Petr Dufek pro Echo24 řekl, že při spuštění projektu eura panovaly obavy ze zvýšení inflace, respektive z možnosti zaokrouhlovat směrem nahoru. „Tvrdá data žádný výrazný inflační efekt neprokázala, avšak realita v jednotlivých zemích se samozřejmě lišit mohla. Někdo třeba mohl poukazovat na to, jak podražila káva v restauracích, avšak vzhledem k její váze na spotřebitelském koši, vidět de facto nebyla,“ uvedl Dufek s tím, že výraznější skok cen se hned neodehrál ani na Slovensku. „Nelze si ovšem nevšimnout, že tam ve srovnání s ČR probíhala rychlejší cenová konvergence k unijnímu průměru a už od roku 2013 je cenová hladina na Slovensku vyšší než v ČR,“ řekl Dufek.

Podle analytika České spořitelny Michala Skořepy historicky určitý nárůst cen pozorován je, nicméně jen velmi malý, maximálně kolem dvou desetin procenta. „Mnozí prodejci samozřejmě zkouší, zda jim zdražení pod pláštíkem přechodu na novou měnu u klientů projde, nicméně jednotlivé země přecházející na euro se obvykle snažily zavést mechanismy bránící těmto snahám,“ poukázal pro Echo24 Skořepa.

Jak se převedou úspory?

Z uživatelského pohledu je důležité, co se stane s penězi, které mají lidé na svých běžných či spořících účtech, ale také třeba v životních pojistkách nebo penzijním připojištění. Skořepa uvádí, že veškerá finanční aktiva budou s využitím oficiálně stanoveného přepočítacího kurzu překlopena do eur. „Lidé by tedy v tu chvíli o nic přijít neměli. Jiná otázka je, jak výhodný bude pro toto překlopení onen přepočítací kurz. Hodnota tohoto kurzu bude záviset na makroekonomickém vývoji v měsících před přechodem na euro. Čím silnější tento kurz bude, tím vyšší bude hodnota úspor lidí v eurech, ovšem na druhou stranu tím dražší bude český vývoz pro zbytek světa,“ řekl redakci Skořepa.

Proces převodu potvrzuje i Petr Dufek. „Vše se přepočte fixním kurzem a z účtů se stanou eurové. Stejně se bude postupovat u dluhopisů, životních pojistek, penzí a penzijního připojištění. Použitý kurz vlastně ovlivní startovací úroveň bohatství i dluhů každého z nás. Už nebude možné spoléhat na dlouhodobé posilování koruny, díky němuž se nám nákupy v zahraničí nebo investice tamtéž stávají dostupnějšími,“ řekl Dufek.

Podle hlavního ekonoma společnosti Roklen Pavla Peterky se bude při převodu v České republice zřejmě jednat o kurz v pásmu 24 až 26 korun za euro. „To k zaokrouhlování přímo vybízí,“ míní Peterka, ale dodává, že zdražování nebývá nikterak dramatické. „V řadě zemí se jednalo o zrychlení meziroční inflace pouze o několik desetin procentního bodu. Na dlouhodobý vývoj cen mělo zdražení spojené s přijetím eura zanedbatelný vliv,“ uvedl pro Echo24.

Peterka poukazuje na to, že se vstupem do eurozóny přijme ČR vedle eura i měnovou politiku Evropské centrální banky, kde lze na historických datech pozorovat v průměru nižší úroveň úrokových sazeb ve srovnání s ČNB. „Dlužníci a zájemci o úvěry se mohou radovat, protože podobně dojde ke snížení nabízených úroků u úvěrů,“ řekl Peterka. „Střadatelé budou v opačné pozici. Pokles základní úrokové sazby povede k nižším výnosům na řadě spořících produktech, a to včetně v ČR populárních spořících účtů,“ uvedl Peterka.

A co hotovost „ze slamníku“?

Přijetí eura bude podle expertů zajímavé i z pohledu toho, kolik peněz mají lidé poschovávaných doma. „Kolik je hotovosti v oběhu samozřejmě centrální banka ví, i když část mají ve svých pokladnách firmy a část může být i v zahraničí. V každém případě při výměně peněz se může ukázat, kolik lidé přechovávají doma v jakých jednotlivých objemech. To se obvykle nedozvíme ani z průzkumů. Vlastně máme obdobnou dávnou zkušenost z roku 1993, kdy se kolkovaly bankovky při měnové odluce,“ uvedl Dufek.

„Překvapilo mě, že jak na Slovensku, tak v Chorvatsku došlo po přijetí eura k třetinovému nárůstu peněžní zásoby, to jsou hotovost a běžné vklady. To znamená, že ti lidé vytáhli opravdu ty peníze z těch slamníků a přesunuli je z šedé až černé do té oficiální ekonomiky. Takže je to fakt doložitelné, až mě to samotnou zarazilo, jaký je tam výrazný nárůst,“ uvedla Helena Horská s tím, že přechod k euru zjevně pomáhá legalizovat úspory.