Potraviny v r. 2025: Hrozí další zdražování, Češi méně nakupují maso, mléko nebo ovoce

Potraviny a jejich ceny se v posledních letech staly jedním z hlavních témat v Česku. Po bouřlivém období inflace a zdražování se sice situace v některých oblastech mírně stabilizovala, avšak data a názory ekonomů naznačují, že lidé se budou muset i v roce 2025 připravit na další cenové turbulence. Zdražování se už stihlo promítnout i ve stravovacích návycích a spotřebě Čechů.

Nejnovější údaje Českého statistického úřadu (ČSÚ) ukazují, že mezi potraviny, jejichž cena vyskočila ke konci roku 2024 nejvýrazněji, patří máslo a vejce. Běžná 250gramová kostka másla nyní stojí 71,64 Kč, což je o 31,18 procent více než v roce 2023. Cena deseti vajec vzrostla na 63,95 Kč, což představuje nárůst o 31 procent oproti loňsku.

„Zvláště výrazného zdražení se z ingrediencí štědrovečerní hostiny dočkaly máslo a vejce. V obou případech meziroční růst cen přesahuje 30 procent. Je to důsledek kombinace nabídky, poptávky a cenotvorby obchodních řetězců. Produkce mléka i vajec je momentálně pod tlakem,“ vysvětluje ekonom Lukáš Kovanda.

Naopak cukr a mouka jsou jedněmi z mála položek, které meziročně zlevnily. Kilogram cukru nyní vyjde na 20,64 Kč, což je o 31 procent méně než v roce 2023. Pšeničná mouka se prodává za 16,55 Kč za kilogram, tedy o 15 procent méně než loni. „Díky lepší úrodě a stabilnějším podmínkám na trzích s obilovinami vidíme pokles cen u mouky i cukru. Tento trend by mohl pokračovat i v roce 2025,“ dodává Kovanda.

Co stojí za zdražováním potravin?

Jedním z hlavních faktorů, které tlačí ceny potravin vzhůru, jsou rostoucí náklady na vstupy – od energií, pohonných hmot až po hnojiva a krmiva. Podle České národní banky (ČNB) se v prosinci 2024 ceny vstupů zvýšily již jedenáctý měsíc v řadě. I když tempo růstu nákladů zpomalilo, nadále se jedná o výrazný tlak na producenty.

„Zemědělský sektor v listopadu potěšil meziměsíčním zlevněním, ovšem z předchozích měsíců je zde naakumulován poměrně významný cenový růst. Výrobci potravin hlásí meziroční zdražení o 1 procento, což signalizuje, že další cenové navýšení je pouze otázkou času,“ komentuje hlavní ekonom Cyrrus Vít Hradil.

Podle záznamu z měnového jednání České národní banky (ČNB) považuje členka bankovní rady Eva Kubelková současný vývoj cen za důsledek krátkodobé volatility na globálních trzích. Jde spíše o dočasně zvýšenou rozkolísanost, která krátkodobě zesílí proinflační tlaky v cenách potravin, nikoliv však o dlouhodobý trend vycházející ze strukturálních faktorů, míní.

Další členka bankovní rady Eva Zamrazilová poukazuje na roli producentů v celém procesu: Významnou roli podle ní bude hrát to, do jaké míry budou producenti v potravinářském průmyslu promítat vyšší náklady do koncových cen.

Spotřebitelé mění návyky

Neustálé zdražování nicméně nutí Čechy přizpůsobovat své nákupní návyky. Podle nových údajů ČSÚ klesla spotřeba potravin na osobu za rok 2023 o 40 kilogramů, konkrétně činila 788 kg na jednoho obyvatele. Méně se nakupuje maso, mléko nebo ovoce.

Dvakrát více než před 30 lety konzumují Češi těstoviny. Klesla spotřeba chleba nebo zelí. Naopak skoro trojnásobně vyskočila spotřeba čokolády. Více se podle řetězců prodávají také polotovary nebo potraviny k okamžité spotřebě. Lidé si také zvykli na určitou úroveň kvality a z té nechtějí ustupovat, raději pořídí méně zboží. Rozhodující je totiž stále cena.

Kdo za to může?

Diskuse o cenách potravin není jen ekonomickou otázkou, v poslední době je i politickým tématem. Tomáš Prouza, prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu, kritizuje státní politiku vůči potravinářskému průmyslu:

„Státem dotovaná Potravinářská komora rozjela tvrdou kampaň za zdražení základních potravin. Je fascinující, že vláda posílá peníze někomu, kdo se ji snaží ve volebním roce poškodit.“

Prouza zároveň upozorňuje na nutnost udržení volného obchodu v rámci EU: „Pokud chceme zabránit dalšímu růstu cen, musíme udržet otevřené hranice a jednotný evropský trh. Protekcionismus by byl krokem zpět.“

Co nás čeká

Odborníci se shodují, že cenové výkyvy potravin budou pokračovat i v roce 2025, i když celková inflace by měla zpomalit. „Očekáváme, že spotřebitelská inflace v roce 2025 bude začínat dvojkou. Potravinová inflace by se měla pohybovat kolem 3 procent,“ predikuje Hradil.

Přestože některé ceny potravin budou i nadále růst, spotřebitelé by měli být připraveni na možnost zlevnění u komodit, jako jsou obiloviny a cukr. Sezónní faktory, globální ekonomická situace a vývoj na světových trzích budou hrát klíčovou roli, míní zase Kovanda.