Povolenky rodinám drasticky zdraží uhlí, plyn a pohonné hmoty

Zelená daň v podobě emisních povolenek se blíží. Už za rok a půl čekají české domácnosti nové výdaje, které mohou citelně zasáhnout rodinné rozpočty. Evropská unie plánuje rozšířit systém emisních povolenek (ETS2) také na domácnosti a osobní dopravu (vytápění budov, silniční doprava, apod.). To ukazuje první nedostatky, jelikož krátce po začátku obchodování původně deklarovaná cena povolenky na rok 2028 ve výši 45 eur (1120 korun) se vyšplhala na 70 až 80 eur (1740 až 2000 korun) za tunu oxidu uhličitého. To znamená, že nás čeká rapidní zdražení energií a pohonných hmot (uhlí, plyn, nafta, benzin, apod.).

Namísto předpokládaných 45 eur za tunu oxidu uhličitého se cena emisní povolenky ETS2 na rok 2028 vyšplhala na 70 až 80 eur. Někteří analytici dokonce varují, že cena může atakovat i hranici 200 eur. Echo24 informovalo už dříve o tom, jaké cenové skoky mohou nastat. „Cena nových povolenek, resp. termínových kontraktů se po zahájení obchodování pohybovala až nad úrovní 73 eur za tunu vypuštěného oxidu uhličitého či ekvivalentu. To je výrazně výše, než by odpovídalo stropu EU ve výši 45 eur za tunu emisí,“ uvedl hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda.

Podle analýzy agentury Bloombergu a NTF by se ceny povolenky mohly v roce 2030 pohybovat kolem 149 eur za tunu, což by vedlo ke zvýšení nákladů domácností, pokud nepřejdou na ekologičtější způsoby vytápění, oproti současnosti o 41 % a v případě osobní dopravy o 27 %. Podle analýzy Vertis Environmental Finance se však cena povolenky může v roce 2030 pohybovat až kolem 249 eur. Takový vývoj by znamenal zdražení plynu až o 50 procent, pohonných hmot o více než 3,50 koruny na litr a prudký růst cen uhlí. Pro rodiny vytápějící domy plynem či uhlím by to mohlo znamenat každoroční navýšení výdajů o tisíce korun.

Emisní povolenky dosud nakupují elektrárny a další průmyslové podniky, které vypouštějí do ovzduší skleníkové plyny, hlavně oxid uhličitý. Jedna povolenka opravňuje podnik vypustit do atmosféry jednu tunu oxidu uhličitého, případně ekvivalentního množství jiného plynu. Vykazovat emise musejí i letecké společnosti. Od roku 2027 se tedy systém emisních povolenek rozšíří i na další, běžné oblasti života, které všem evropským občanům zdraží.

Cena emisních povolenek ETS2 vzroste o 100 procent jen za první tři roky od spuštění, tvrdí poradenská společnost ClearBlue Markets. Směrnice, která má zavést nový systém povolenek na benzin, naftu, plyn a další paliva, což znamená cílené zdražování těchto komodit, vychází z evropského balíčku zelených opatření Fit for 55. Systém ETS 2 se má spustit v roce 2027 s cílem rozšířit poplatky za emise, kromě stávajícího průmyslu, energetiky a námořní a letecké dopravy i na sektory osobní dopravy či vytápění a energií domácností.

Stoupnou ceny plynu, uhlí i pohonných hmot

Zdražení energií by mohlo mít vážné dopady na domácnosti, zejména na ty s nižšími příjmy. Například rodiny topící uhlím by mohly čelit nárůstu nákladů o 40 až 75 %, což by pro mnohé bylo finančně neúnosné. Rodiny topící uhlím by si i při levné povolence připlatily asi 300 korun na tunu, což je právě 40 %. „Při ceně povolenky 70 eur se náklady na topení uhlím téměř zdvojnásobí. Pro nízkopříjmové domácnosti by to bylo likvidační,“ upozorňuje Lukáš Kaňok ze společnosti Kalkulátor.cz.

Povolenky mohou být zničující i pro ceny zemního plynu. Plyn zdraží o čtvrtinu na 230 korun za megawatthodin, pokud bude cena povolenky 45 eur. „Fixní smlouvy na jeden nebo dva roky v současnosti zákazníci pořídí pod úrovní tisíc korun za megawatthodinu. I při nízké ceně povolenky by si tak za plyn připlatili čtvrtinu,“ uvedl analytik Jiří Gavora ze společnosti ENA pro Novinky.cz.

Dopady pocítí i motoristé. Česká asociace petrolejářského průmyslu a obchodu odhaduje, že povolenka za 45 eur zdraží cenu benzínu a nafty o 3 až 3,50 koruny na litr. Každých deset eur navíc by znamenalo i zdražení o 75 haléřů na litr. Zdražení nafty a benzínu o několik korun se promítne i do cen potravin, služeb zemědělských produktů, dopravy a přiživí i inflaci.

Komise navíc počítá se zřízením sociálního fondu, kam by část financí z povolenek šla a který by mohl pomoci financovat zvýšené náklady nejzranitelnějších domácností. Energetické společnosti na situaci reagují předběžně. Někteří dodavatelé, například Centropol nebo innogy, začali do svých smluv zahrnovat upozornění na možné budoucí zvýšení cen právě kvůli emisním povolenkám. Fixované ceny po roce 2026 mnozí nenabízejí vůbec, včetně skupiny ČEZ.

KOMENTÁŘ: Green Deal nestačil. Plán na definitivní ukončení průmyslu je tu

Česká vláda zatím zavedení povolenek pro domácnosti neodsouhlasila a usiluje o roční odklad. „Česko se snaží pro tento krok získat kvalifikovanou většinu v Radě EU. Na tom spolupracujeme s Francií, Polskem a dalšími státy,“ uvedla mluvčí ministerstva životního prostředí Veronika Krejčí.

Odborníci však varují, že samotný odklad problém nevyřeší a bude nutné systém zásadně reformovat. „Tato opatření mohou výrazně poškodit konkurenceschopnost evropských ekonomik a vyvolat dlouhodobé inflační tlaky,“ míní Štěpán Křeček, hlavní ekonom BH Securities. Pokud se situace nezmění, čeká české domácnosti i firmy dramatický nárůst nákladů na energie i dopravu – a to už v dohledné době.

Hlavní jednání o nových povolenkách se vedla až za vlády Petra Fialy, ačkoli v počátku v roce 2019 evropský klimatický Green Deal odsouhlasil ještě Andrej Babiš. Balíček Fit for 55 je souborem legislativních návrhů, jak cíle zredukovat emise dosáhnout, a je to zjednodušeně páteř celého Green Dealu. V polovině roku 2022 ho v rámci Rady EU podpořily členské státy. Za nás byla při souhlasu přítomna tehdejší lidovecká ministryně životního prostředí Anna Hubáčková. Finální podobu jednotlivých opatření jsme si pak ještě dojednali jakožto předsedající země, k žádnému převratnému zmírnění mnohdy radikálních změn však nedošlo. K finálnímu schválení závazné směrnice o rozšíření systému povolenek došlo v dubnu loňského roku na Radě EU, kde proti ní vláda Petra Fialy nijak nevystupovala.

V současnosti se s termínovanými kontrakty obchoduje na burze ICE a to od začátku května. Evropská energetická burza v Lipsku pak chce obchodování zahájit 7. července. Systém ETS2 by měl začít fungovat v roce 2027. Část zemí včetně České republiky požádala o odklad systému do roku 2028 s odůvodněním, že systém byl měl být upraven, aby lépe reagoval na prudké zvýšení cen, jak EU zažila při energetické krizi. Komise se možným odkladem má zabývat na základě dat z roku 2026.