Hrozba pro dovolené se vrací. Češi mohou uvíznout na letištích

Letní dovolené opět čelí hrozbě živelného rušení letů a chaosu. Podobný scénář si lze pamatovat z minulého léta, kdy i řada českých cestovatelů uvízla na letištích v oblíbených destinacích, musela platit tisíce za složitý náhradní způsob dopravy a pak z velmi neochotných aerolinií měsíce „tahat“ peníze zpět. Kvůli hrozícím stávkám zaměstnanců Evropské organizace pro bezpečnost leteckého provozu hrozí odklady či rušení až dvanácti tisíc letů denně.

Přetížení personálu letišť i stávky vedly v minulém roce k výpadkům i nekonečnému zdržování letů napříč Evropou. V nastalém chaosu nebylo výjimkou, že se lidé s návratem domů zpožďovali o desítky hodin a platili desetitisíce, jak ukazoval kupříkladu i případ tehdy popsaný deníkem Echo24. Nyní hrozí, že se situace může opakovat. Evropská organizace pro bezpečnost leteckého provozu Eurocontrol varovala už na počátku července, že letiště v letních měsících čeká neúnosné přetížení. Situaci komplikuje kromě stále chybějícího personálu také zúžení leteckého prostoru kvůli probíhající ruské válce na Ukrajině.

A odbory zastupující kontrolory letového provozu vystoupily s hrozbou stávky, která by zásadně zasáhla letecký provoz v Evropě. Podle britského deníku The Times mohou stávky vyřadit či zpomalit až třetinu všech letů denně, tedy přes dvanáct tisíc letů napříč Evropou a napříč oblíbenými destinacemi. V Evropě se v příštích osmi týdnech uskuteční přibližně 33 000 letů denně. Jedná se o zhruba osmiprocentní nárůst oproti loňskému létu.

Podle agentury Bloomberg zatím odbory možné detaily kolem stávek neoznámily a Eurocontrol se s odboráři snaží najít kompromis, aby ke stávkám nedošlo. Podle The Times však chtějí odbory vyhlásit podrobnosti o rozsahu a dnech stávek zřejmě už v pondělí. Ty by tak přidaly už k současným problémům, které způsobují například stávky leteckých kontrolorů ve Francii, kvůli kterým se od začátku roku musely rušit už tisíce letů.

V případě, že výpadky zasáhnou cestující, mají turisté nárok na to, aby se o ně aerolinky postaraly, k tomu jim navíc nařízení EU garantuje kompenzace. Jak ale ukázalo loňské léto a případy, na které deník Echo24 upozornil, často záleží i na přístupu jednotlivých aerolinek. Někdy tak může situace skončit i dalšími tisícovými náklady navíc, které je pak nutné zdlouhavě vymáhat zpět.

V případech, kdy vše správně funguje, by se však měly aerolinky o cestující ve většině případů postarat a zajistit co nejplynulejší pokračování v dopravě. Kompenzace v zemích EU garantuje nařízení o pravidlech náhrad a pomoci cestujícím. Ta konkrétně vymezuje situace a z nich plynoucí práva i na poměrně vysoké odškodné pro cestující v závislosti na délce letu či příčinách zpoždění. I několik hodin může znamenat nárok na vysoké kompenzace. Nařízení se vztahuje na evropské, islandské, norské i švýcarské aerolinky, případně i na jiné, pokud jde o let v rámci EU či let mířící z EU a přidružených států.

Nárok vzniká jednoduše pokud dojde k nečekanému zrušení letu či jeho zpoždění při příletu alespoň o tři hodiny. Stejně tak pokud kvůli zpoždění nestihne cestující navazující spoj. Výška kompenzací se pak odvíjí od délky trasy. Za lety do vzdálenosti 1500 km vzdušnou čarou jde o 250 eur, do 3 500 km pak 400 eur až finálně u letů nad 3 500 km 600 eur.

Nárok na kompenzaci podle nařízení nevzniká, pokud se o zrušení letu dozví cestující se čtrnáctidenním předstihem. Kompenzace pak také nenáleží zákazníkům v případech, kdy za zpožděním či zrušením letu nestojí problémy aerolinek, tedy například pokud dojde ke stávce zaměstnanců letiště, nepřízni počasí či například bezpečnostním problémům. Dopravce má však další povinnosti, tedy v případě zrušení letů či výrazném zpoždění například poskytnout včasné informace, v případě nutnosti ubytování i s odvozem tam i zpět na letiště, zajistit náhradní let či vyplatit zpět peníze za letenku. Cestující má nárok i na dva telefonní hovory či občerstvení.

Pokud mají cestující pocit, že se jim nedostalo jejich práv, mají se nejprve obrátit se stížností na leteckou společnost. V případě nedostatečné či žádné reakce pak mají možnost obrátit se na příslušné vnitrostátní orgány či přistoupit k dalším krokům.