Konce vítací kultury. Jak se Evropa změnila 10 let od migrační krize

Před deseti lety se rozjela událost, které se vzápětí začalo říkat velká uprchlická krize. Od jara 2015 přicházely zprávy, že výrazně posílil uprchlický proud přes Balkán i Středozemní moře. Pořád šlo ale ještě o desetitisíce, tedy zvladatelná čísla. Během léta poskočila na statisíce a na přelomu srpna a září již stálo na hranicích především do schengenského prostoru skoro milion uprchlíků, takže do konce roku jich jen do Německa přišlo jeden a půl milionu. Tehdy, bylo to 31. srpna, zazněl slavný výrok Angely Merkelové „Wir schaffen das!“, který dosud rezonuje a vyvolává zcela protichůdné reakce.

V novém vydání Týdeníku Echo o tom s Jiřím Peňásem debatují komentátoři Jefim Fištejn, Petr Holub, Zbyněk Petráček a německo-česká publicistka Alexandra Mostýn.

Nad bratry se blýská. Česko-slovenské vztahy dosáhly dna. Když se v mezinárodních vztazích píší vytýkací dopisy, kdy první strana informuje o dopise a druhá strana o své odpovědi na sociálních sítích, je to silné znamení nefunkční diplomacie. Takto nefunkční jsou už téměř rok a půl česko-slovenské vztahy a teď dosáhly prozatímního dna, píše v analýze Daniel Kaiser. Jak a proč se to děje?

Lidská inteligence se přeceňuje, říká český vědec v Oxfordu. Ondřej Bajgar se věnuje výzkumu bezpečnosti umělé inteligence na Oxfordské univerzitě. V rozhovoru s Jakubem Peřinou mimo jiné říká "Ta nejdůležitější otázka zní tedy takto: Jak moc lidé budou vlastně ještě schopni svět ovlivňovat? Ve chvíli, kdy mu přestanou rozumět, půjde to těžko. Pak se můžeme dostat k tomu, že čím méně věcí budeme dělat sami, tím víc budeme ztrácet kontrolu nad tím, kam svět a lidstvo směřuje. A to je něco, čeho se bojím."

Lepší, kdybychom se vůbec nenarodili. V době globálního úpadku porodnosti se vede debata spíš o tom, jak mít potomků více, ne méně. Mnoha zemím se však obyvatelstvo „rozrodit“ dlouhodobě nedaří a není zřejmé, jak problém řešit. Snad i proto stojí za zamyšlení perspektiva „ďáblova advokáta“, podle něhož o žádný problém ve skutečnosti nejde a bude jedině dobře, pokud lidstvo vyhyne. Temnou logiku antinatalismu popisuje Adam Růžička.

Epstein jako zbraň. Jak se z mrtvého zvrhlíka stal prostředek politického boje. Vždy existovalo tvrdé jádro těch nejzarputilejších trumpistů, kteří opravdu svému idolu odpustili cokoli, jakoukoli kauzu, jakýkoli politický obrat. Podváděl Trump svou manželku s pornoherečkou? Pokud je to pravda, je to chování alfa samce. Zavedl Trump cla? Bylo načase, aby svět platil za odírání Spojených států. Zrušil Trump cla? Geniální vyjednávací tah. Nyní ale Trump poprvé narazil. Jeho nejvěrnější jsou nespokojení a otevřeně ho kritizují. Vše kvůli mrtvému milionáři Jeffreymu Epsteinovi. Více o tom píše Ondřej Šmigol.

Pravda mě nezajímá. Britský hudebník Baxter Dury pro Echo. „Legenda, loser, Londýňan.“ Těmito slovy popisuje sám sebe Baxter Dury. Syn punkové ikony Iana Duryho, britský muzikant a antihrdina vlastních příběhů, si nikdy nehrál na spasitele ani morální policii. V rozhovoru pro Echo mluví třeba o tom, proč se odmítá stavět do role politického komentátora, proč nevěří na upřímnost, ale i o třídních rozdílech, toxické maskulinitě, Instagramu či o tom, co s námi dělá svět, kde každý může zobchodovat své trauma. S Baxterem jsme spolu nemluvili poprvé, proto si tykáme, píše Jakub Peřina. Pokud jste ho ještě nezažili naživo, máte příležitost – v sobotu 26. července vystoupí na brněnském festivalu Pop Messe.

Nové číslo Týdeníku Echo můžete číst již nyní elektronicky. Od čtvrtka je pak k dostání i v prodejnách tisku. Týdeník Echo si můžete předplatit zde.