Kde jsme došli po 35 letech? O slavení 17. listopadu. A kde se bere hypochondrie?

Kde se bere hypochondrie? „Lékaři si od novověku všímají, že hypochondrie je rozšířená mezi vyšší třídou, hlavně intelektuály. Je to nemoc z nadměrného přemítání a pohodlí. Čím vyspělejší společnost, tím víc hypochondrů,“ píše Tereza Matějčková v novém vydání Týdeníku Echo. V eseji nazvaném „V zajetí prevence“ zohledňuje knihu Caroline Cramptonové Příběh hypochondrie, která vyšla začátkem tohoto roku.

V generaci 89 bylo fanoušků cenzury málo, to je dnes horší. O 17. listopadu nejen s Klausem ml. Pětatřicet let od 17. listopadu 1989 znamená pětatřicet 17. listopadů, kdy se připomínal hrdinný průvod studentů Prahou. Posledních deset let, ale možná i déle, se z toho aspoň v Praze, a na té Národní, stala událost plná napětí a sporů. Za „vzpomínkový průmysl“ do Salonu Echa dorazil Martin Kroupa z Post Bellum. Pamětníky zastupovali výtvarník Jiří Černický a Václav Klaus ml. Sestavu doplňuje influencer a youtuber Jan Špaček, který se narodil „deset let poté“.

„Trump chce dohodu, Putin vítězství. V USA přichází generace, která nerozumí Evropě“. Cla, evropská bezpečnost, válka na Ukrajině, energetika, to jsou témata, jež se dotýkají starého kontinentu a ovlivní návrat Donalda Trumpa do Bílého domu. Co tedy lze od Trumpa v Evropě očekávat? A jak by se k tomu Evropané měli postavit? Ondřej Šmigol se po několika letech znovu sešel s americkým expertem na zahraniční politiku z Atlantic Council a bývalým diplomatem sídlícím v Praze Cameronem Munterem.

Třicet pět let poté. Volby v USA a Německu obrátí i českou politiku. Na podzim 2024 budeme jednou vzpomínat jako dnes na podzim 1989, kdy padla železná opona. Tehdy i dnes jsme svědky nástupu něčeho jiného. Přesné obrysy nové politiky zatím neznáme, ale cítíme, že nepůjde jenom o prostou výměnu garnitur, píše v analýze Bohumil Pečinka.

Úzkostná, avšak nikoli ztracená generace. Jonathan Haidt je americký sociální psycholog a vysokoškolský profesor, jehož jméno často slýcháme v souvislosti s duševním zdravím mladé generace – narůstajícím počtem úzkostných, sociálních a depresivních poruch i počtem sebevražd (zejména mezi dívkami) –, ohledně kterého bijí na poplach rodiče, pedagogové i psychologové v celém západním světě. Haidt se snaží pojmenovat příčiny toho, proč je generace Z (přesné definice se rozcházejí, ale Haidt mluví o ročnících od 1995 výš) tak křehká a zranitelná. Více v eseji Bianky Bellové.

Hledání rovnováhy. Esej ústavního právníka Jana Kysely. "V poslední době mě zaujaly dvě prvoplánově nesouvisející zprávy. Podle první se ministr spravedlnosti Pavel Blažek rozhodl návrhem nové právní úpravy vymezit vůči judikatuře Ústavního soudu ve věci soudcovských platů, jelikož ji nepovažuje za ústavní. Podle jeho názoru vytvořil Ústavní soud ze soudců privilegovanou skupinu, a to jak v přístupu k rozhodování o jejich platech, tak vlastně i vzhledem k absolutní výši platů." Tak začíná esej ústavního právníka Jana Kysely.

Nové číslo Týdeníku Echo můžete číst již nyní elektronicky. Od čtvrtka je pak k dostání i v prodejnách tisku. Týdeník Echo si můžete předplatit zde.