První ukrajinští uprchlíci budou moci žádat o trvalý pobyt v Česku už v roce 2029. Polsko a Německo zpřísňují pravidla

Polsko či Německo v posledních týdnech výrazně zpřísňují, kdo může požádat o občanství. A to kvůli migračnímu tlaku. Tomu v posledních týdnech čelí i Česko, kdy čísla žádostí o dočasnou ochranu jsou nejvyšší od vypuknutí války na Ukrajině v roce 2022. Česko nedávno některým uprchlíkům umožnilo získat zvláštní dlouhodobý pobyt, získání občanství je však v Česku složitější a delší než u zmiňovaných sousedů. První ukrajinští uprchlíci před válkou o něj budou moci požádat až v roce 2032, za předpokladu, že předtím získají trvalý pobyt.

V posledních týdnech přichází do Česka týdně velké množství ukrajinských uprchlíků výrazně nad dlouhodobým průměrem. Zatímco do září žádalo o dočasnou ochranu v průměru 1,5 tisíce ukrajinských uprchlíků týdně, od září se čísla pohybují v průměru na 3,1 tisíci uprchlíků. „V současnosti tak dochází k více než zdvojnásobení dosavadních letošních hodnot. Zaznamenávané hodnoty jsou pak nejvyšší od roku 2022. Primárním důvodem je, že mladí Ukrajinci ve věku 18 až 22 let mohou na základě ukrajinského vládního nařízení nově od 28. srpna opouštět zemi bez překážek,“ uvedla mluvčí ministerstva vnitra Hana Malá. Ukrajinských uprchlíků je v zemi asi 400 000.

Mezitím se totiž na Ukrajině debatuje o tom, že šlo o jakési okno, kdy je možné ze země odejít, a že vzhledem k situaci na frontě bude muset být vyhlášena další mobilizace a to včetně právě mladých ročníků.

Dočasná ochrana umožňuje uprchlíkům přístup k českému zdravotnickému systému či na trh práce, mohou díky ní také získat humanitární ubytování. V současnosti platí dočasná ochrana pro ukrajinské uprchlíky do 31.3.2026 a už několikrát byla prodloužena. Nevýhoda dočasné ochrany je v její časové omezenosti a možnosti jejího prodloužení. Ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) při poslední novelizaci zákona Lex Ukrajina, který ji prodlužoval, upozornil, že dočasná ochrana skončí v momentě příměří či míru ve válce na Ukrajině.

"Náš návrh, který doufáme, že za polského předsednictví (v Radě Evropské unie) prosadíme, je ten, že ve chvíli, když je tady příměří nebo konec války, musí skončit udělování dočasné ochrany. V ten moment neudělujeme dočasnou ochranu. Lidé, kteří jsou na území České republiky v režimu dočasné ochrany, dostanou jakési moratorium," uvedl v první polovině roku ministr.

Pro ty uprchlíky, kteří se moratoriu budou chtít vyhnout, umožnila letošní novela požádat o zvláštní dlouhodobý pobyt. Ten je udělován na pět let. To má dát žadatelům stabilnější vyhlídky pobytu v ČR a stabilnější přístup na trh práce. Musí však splnit řadu podmínek.

Žadatel musí prokázat roční příjem alespoň 440 tisíc korun hrubého, tedy zhruba 36 600 korun měsíčně. Pokud jde o rodiče s dětmi, částka se ještě navyšuje – například matka s jedním dítětem musí prokazovat více než 45 tisíc korun měsíčně. K tomu nesmí žadatel čerpat humanitární dávky a musí mít vyrovnané zdravotní pojištění. O tuto novou formu pobytu projevilo zájem 80 000 lidí, ale podmínky splnilo a zvláštní dlouhodobý pobyt byl udělen jen 15 000.

Zvláštní dlouhodobý pobyt má pak pro držitele nespornou výhodu i při žádosti o trvalý pobyt. O ten si může uprchlík požádat po pěti letech pobytu v ČR. Pokud má však dočasnou ochranu, počítá se tato doba pouze z poloviny, pokud má zvláštní dlouhodobý pobyt, počítá se mu doba celá.

Trvalý pobyt se pak uděluje na dobu 10 let a svému držiteli například zjednodušuje pohyb po Schengenském prostoru či mu umožňuje získat starobní důchod.

Pokud by pak držitel trvalého pobytu chtěl získat i například volební právo, může si následně zažádat o občanství. U získání občanství musí prokázat znalost českého jazyka a reálií, nesmí být nepodmíněně odsouzen či mít vůči státu dluhy. Musí také doložit dostatečné příjmy.

Podobná pravidla nyní zavádí například Polsko. To chce nově zavést "integrační test", kdy by žadatel musel prokázat znalost polského práva či reálií. To Česko už nyní požaduje. Polsko chce také současnou tříletou lhůtu pobytu prodloužit na 8 let (z toho 5 let trvalého pobytu). Polský prezident Karol Nawrocki dokonce prosazuje nutný pobyt na 10 let, tedy dosažení stejného časového období, jako je v současnosti v Česku.

V Německu pak v minulých týdnech Bundestag zrušil možnost získat "turboobčanství" už po třech letech a aktuální hranice je 5 let pobytu.

Občanství uděluje stát a není nárokové. Ze zákona o občanství vyplývá, že pro ukrajinské uprchlíky existují dvě cesty, jak získat občanství. Mohou o něj požádat buď pět let po udělení trvalého pobytu, nebo po deseti letech pobytu v ČR, pokud už získali trvalý pobyt. Vzhledem k tomu, že letos stát začal umožňovat zvláštní formu dlouhodobého pobytu letos, tak první uprchlíci, kteří do Česka přišli se začátkem ruské invaze v roce 2022, mohou o trvalý pobyt zažádat v roce 2029. O občanství pak v roce 2032 nebo 2034.

Žadatelé si pak de facto mohou „zvolit“ pro ně výhodnější variantu, tzn. v modelovém případě, kdy uprchlík zde pobývá již od roku 2022 + v roce 2029 by získal povolení k trvalému pobytu, by připadalo v úvahu podání žádosti v roce 2032. To bude splněna podmínka 10 let pobytu na území České republiky, včetně povolení k trvalému pobytu. Pokud by žadatel „chtěl“ čekat na splnění podmínky 5 let trvalého pobytu, byť by nemusel, pak by samozřejmě mohl žádat až v roce 2034,“ uvedla mluvčí ministerstva Hana Malá.

Trvalý pobyt či občanství má Ukrajincům ulehčit integraci do společnosti a přístup na pracovní trh.

Podle hlavního ekonoma skupiny Investika Víta Hradila by uprchlíci mohli pomoci vyřešit problém s nedostatkem pracovní síly a stárnutím populace. "Průměrný věk ukrajinských uprchlíků činí 28 let, zatímco český průměr je zhruba 43 let. S jejich příchodem tedy česká populace omládla, což pomáhá tlumit náš demografický problém. Je navíc všeobecně známo, že některé sektory na pracovnících z Ukrajiny do značné míry stojí a jejich absence by zde způsobila významné problémy," uvedl Vít Hradil už dříve pro deník Echo24.

Jejich integrace pravděpodobně nebude zcela bezproblémová, přestože nám jsou Ukrajinci jazykově i kulturně blízko. "Existuje dobrá šance, že na střednědobém horizontu uprchlíci a jejich potomci se zbytkem společnosti zcela splynou. V momentě, kdy se většina vyspělých zemí potýká se stárnutím společnosti a horečně vymýšlí, jak zvýšit porodnost, tak může pro nás příchod statisíců relativně mladých a snadno integrovatelných uprchlíků představovat velkou výhodu," domnívá se Hradil.