Když ukážeme rozhodnost, transatlantické spojenectví přetrvá, řekl Fiala na konferenci o bezpečnosti

Premiér a předseda ODS Petr Fiala zahájil sérii konferencí o tématech, které dlouhodobě zatěžují Česko. Jde podle něj o témata, která vyžadují promyšlenou debatu, odborné zázemí a také dlouhodobý politický závazek. Cyklus zahájil debatou o bezpečnosti. Toto téma považuje za stěžejní pro budoucnost v souvislosti s rozpínavostí a ambicemi ruského prezidenta Vladimira Putina a současnou proměnou bezpečnostního systému v Evropě a v Severoatlantické alianci. Česko si podle něj bude muset vybrat, na kterou stranu se postaví. Za důležité považuje stát na straně NATO, udržet transatlantickou vazbu, postupovat odpovědně a "mentálně si uvědomit, že na to máme".

Na konferenci v holešovickém centru La Fabrika v Praze se sešly desítky bývalých i současných občanských demokratů a hostů. Vedle Petra Fialy patřila k hlavním hostům filozofka a autorka Týdeníku Echo Tereza Matějčková, která svůj výstup věnovala historii a současném šíření dezinformací, které označila za plod válečných dob a jejich současnou sílu za infodemii. Mezi hosty konference byli bývalý premiér Petr Nečas, bývalý ministr vnitra Ivan Langer. Místo v první řadě zaujal i někdejší předseda lidovců a TOP 09, nyní bezpartijní Miroslav Kalousek. Příspěvek měl i poradce pro národní bezpečnost Tomáš Pojar.

"Věřím, že když ukážeme rozhodnost a odpovědnost, transatlantické spojenectví přetrvá a všichni z této krize vyjdeme silnější. Za Českou republiku mohu prokázat, že děláme, co je třeba - zvyšujeme výdaje na obranu, uzavřeli jsme smlouvu o spolupráci se Spojenými státy o obraně, aktivně přispíváme k obraně východního křídla NATO," uvedl premiér. Rusko si podle něj uvědomuje společnou sílu Evropské unie, ale stejně tak dobře zná její slabé stránky. "Snaží se, abychom pochybovali, rozděluje nás tam, kde jsme zranitelní. I proto jsme dlouho prohrávali psychologicky, i když jsme téměř ve všem silnější," míní.

Fiala připomenul vznik koalice zemí k podpoře Ukrajiny. Iniciativy podle něj logicky koordinují nejsilnější evropské země, což je v současnosti Francie a Velká Británie. Očekává, že se mezi centra evropské obranné architektury brzy přidá i Německo.

Zopakoval, že klíčem k bezpečnosti v Evropě zůstává mír na Ukrajině, přičemž nejdůležitějším prvkem bude síla dobře vyzbrojené ukrajinské armády. Bezpečnou budoucnost pak zajistí hlavně zvýšení financování obrany uvedl v souvislosti s rozhodnutím vlády navýšit do roku 2030 výdaje na armádu ze dvou na tři procenta HDP. "Vyšší bezpečnost si bohužel vyžádá pomalejší snižování dluhu veřejných financí. Tyto peníze bychom nicméně neměli vnímat čistě jako výdaje, které budou jinde chybět. Jsou to také příležitosti pro ekonomiku, pro české firmy a univerzity. Investice do vyspělých obranných systémů se ekonomice vrátí," uvedl.

Evropu přirovnal k mytickému obru, který se konečně probudil, rozhlíží se kolem sebe a pomalu se učí využívat svoji sílu. "Evropa si uvědomuje, že s ní přichází odpovědnost. Jsme silnější než naši nepřátelé, podle toho musíme jednat," uvedl. Paradoxně se podle něj nyní hledá shoda lépe na evropské půdě než domácí. Odkázal na spory s opozičním hnutím ANO, když uvedl, že někteří mají překvapivou toleranci k hazardování s kritickými bezpečnostními otázkami. To na dopolední tiskové konferenci hnutí odmítl stranický expert ANO na bezpečnost poslanec Robert Králíček. Uvedl, že i jeho strana má zájem na bezpečí občanů, současně ale podle něj nechce dělat vládní koalici stafáž, když straší voliče. Dnešní diskusi, kterou Fiala pořádal, označil za předvolební.

Na dnešní diskusi o bezpečnosti navážou setkání na téma bydlení či změn ve školství.