Za průměrný oběd zaplatíte 194 korun. Více než v Praze platí Jihočeši

Česká gastronomie zažívá neustále rostoucí ceny, ale také zvyšující se zájem o zdravé jídlo. Cena poledního menu se v tuzemských restauracích pohybuje kolem 193,90 korun, což je meziroční nárůst takřka o 4 procenta. Nejvyšší ceny překvapivě neuvádí Praha, ale Jihočeský kraj. Následuje Středočeský, Pardubický a Liberecký kraj, přičemž nejlevněji se najíte v Olomouci nebo ve Zlíně. Podle průzkumu Barometr FOOD se 65 procent strávníků zaměřuje v poslední době na zdravější stravování.

Podle nejnovějších dat stravenkové firmy Edenred došlo ke zdražení obědového menu oproti roku 2023 až o 4 procenta. Průměrná cena obědového menu za uplynulý rok činila 193,90 korun. „Například od srpna do listopadu se průměrná cena pohybovala stabilně mezi 191 a 192 Kč. Dále stojí za pozornost zvýšený počet transakcí, restaurace jich v prosinci zaznamenaly nejvíce od září 2020,“ říká členka vedení společnosti Edenred Aneta Martišková.

Za zmínku také stojí regionální rozdíly. Nejvyšší cena je paradoxně v Jihočeském kraji, kde průměrná cena oběda dosáhla téměř 213,60 korun, uvádí analýza Pluxee. Tento kraj je zároveň lídrem v růstu cen – od začátku roku ceny rostly v jednotlivých krajích o pět až deset korun, ale v Jihočeském kraji se zdražení pohybovalo o více než 20 korun.

Na druhé příčce se umístil Středočeský kraj s průměrnou cenou přes 207,20 korun, přičemž ceny nad dvěma sty korunami byly také zaznamenány v Pardubickém a Libereckém kraji. V Praze, která se překvapivě řadí až šestá, činila průměrná cena oběda 200,20 korun. Nejlevnější obědy si však mohou dopřát obyvatelé Vysočiny, Olomoucka a Zlínska, kde se průměrná cena pohybuje pod 173 korun. Rozdíl mezi nejdražším a nejlevnějším regionem tak činí téměř 41 korun.

Meziročně vzrostly ceny za obědové menu o 3,7 procenta, což je oproti prudkým skokům z předchozích let, kdy mezi roky 2021 a 2022 činil růst 15,8 procenta a mezi lety 2022 a 2023 5,3 procenta, významné zmírnění tempa zdražení. „V roce 2024 jsme pozorovali stabilizaci po předchozích letech výraznějších cenových skoků. Nárůst cen i počtu transakcí ukazuje, že Češi si k obědům v restauracích i rozvážce jídla stále nacházejí cestu, a to i přes vyšší životní náklady. Přibližně 35 procent domácností vynakládá za nákup potravin 11 až 20 procent svého rodinného rozpočtu, což podtrhuje význam cenové stability v této oblasti,“ dodala Martišková.

MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: V restauraci Češi nechají o půlku víc než před covidem. Ceny v gastru prudce vzrostly

Zajímavým trendem poslední doby je i nárůst rozvážkových služeb. V prosinci tvořily rozvážky 16,1 procent všech transakcí, což je nárůst oproti 11,7 procent v listopadu. „Prosinec tradičně patří mezi nejsilnější měsíce pro rozvážkové služby. Růst ovlivňují nejen sezónní faktory, jako je chladné počasí nebo předvánoční shon, ale i dlouhodobé změny v preferencích zákazníků,“ doplňuje Aneta Martišková.

Z průzkumu Barometr FOOD vyplývá, že 65 procent strávníků se v poslední době zaměřuje na zdravější stravování, přičemž důvody jsou zejména zdravotní (58 procent) a chuťové (40 procent). Restaurace na tento trend reagují, nicméně dostupnost zdravých pokrmů zůstává výzvou.

„Zejména mezi mladou generací stoupá zájem o zdravé návyky a věřím, že tento trend bude narůstat i v dalších letech. Mnoho lidí se snaží svůj jídelníček změnit, a to nejen kvůli svému zdraví, ale i zdraví naší planety, kterou jednoznačně ovlivňuje to, co si dáváme na talíř – a tedy co produkuje potravinářský sektor,“ uvádí Eliška Selingerová ze Státního zdravotního ústavu.

Rostoucí ceny obědů mění způsob, jakým se Češi stravují během pracovního dne. Zatímco dříve bylo běžné zajít do restaurace, dnes si stále více lidí nosí jídlo z domova nebo volí rychlé alternativy, jako jsou samoobslužné restaurace či jídlo s donáškou. Hlavním důvodem jsou vysoké ceny, ale i nedostatek času na tradiční polední pauzu. V několika krajích navíc cenovky atakují, nebo už překročily hranici 200 korun. Navzdory stagnaci cen však obědy v restauracích s obsluhou zůstávají pro mnohé finančně nedostupné. „Provozovatelům restaurací vzrostly náklady na energie, suroviny a mzdy. To brání většímu zlevnění,“ vysvětluje Jan Michelfeit ze společnosti Pluxee.

SOUVISÍ: Ceny meníček rostou. Obědy za 200 korun už Čechy tolik nelákají, spoléhají se na krabičky

Mnoho zaměstnanců dává přednost rychlejším a levnějším alternativám. Populární jsou samoobslužné restaurace a bufety v nákupních centrech, které nabízejí široký výběr od klasických českých jídel po asijskou kuchyni. „Rychlý servis je pro zaměstnance klíčový,“ upozorňuje Michelfeit.

Ještě častěji si však lidé nosí oběd z domova, který snědí přímo u pracovního stolu, nebo jídlo zcela vynechávají. Tento trend má však svá rizika. „Oběd představuje třetinu denního příjmu a jeho zanedbávání může vést ke zdravotním problémům, jako jsou kardiovaskulární choroby, obezita či rakovina střev,“ varují lékaři.