Nedáte mi novou smlouvu? Uvidíme se u soudu, mohou brzy slyšet zaměstnavatelé

Novela zákoníku práce „zatopí“ zaměstnavatelům i před soudem. Brzy budou totiž zřejmě muset obhajovat, proč se rozhodli kupříkladu ukončit nejen pracovní smlouvu, ale třeba i jen dohodu o provedení práce. Míří k tomu novinka obsažená v novele zákoníku práce. Ačkoliv bude obvinění z možné diskriminace vznášet zaměstnanec, důkazní břemeno má podle novely unést zaměstnavatel. Ten bude muset prokázat, že se zaměstnance nezbavil kvůli jeho snaze uplatnit svá práva. Tedy například nový nárok dohodáře na řádný poloviční úvazek.

Zásadní změna pracovního práva, za kterou stojí resort práce ministra Mariana Jurečky (KDU-ČSL), s sebou může v budoucnu přinést řadu právních sporů. A to nejen v oblasti „vyhazovů“, ale například také v případě nedořešených aspektů práce na dálku. Záležet tak ve výkladu nových pravidel bude v mnoha ohledech na tom, jak se k problémům postaví soudní praxe.

„Navrhovaná úprava rozložení důkazního břemene vychází ze stejných východisek jako současné znění § 133a občanského soudního řádu, který zakotvuje rozložení důkazního břemene ve věcech diskriminace. Účelem úpravy je poskytnout zaměstnanci, který je slabší stranou, ochranu před ukončením pracovního poměru z toho důvodu, že uplatňoval svá zákonem stanovená práva. Informacemi o skončení pracovního poměru disponuje zaměstnavatel, který bude v případě splnění povinnosti tvrzení zaměstnancem muset unést důkazní břemeno co do důvodu, pro který pracovní poměr ukončil,“ popisuje budoucí stav důvodová zpráva novely zákoníku práce.

„Nově to bude např. znamenat, že pokud zaměstnavatel ukončí pracovní poměr nebo i dohodu, bude muset zjednodušeně řečeno prokázat, že k ukončení nedošlo kvůli tomu, že chtěl zaměstnanec uplatnit svá práva. Tyto případy se budou týkat několika oblastí, např. když se bude zaměstnanec domáhat práva na informace při vzniku nebo změně pracovně-právního vztahu, práva na informace či na odborný rozvoj a rozvržení pracovní doby,“ popisuje budoucí praxi podle novely expert na pracovní právo Jiří Gorčík, advokát působící v advokátní kanceláři Rada&Partner, v rozhovoru s deníkem Echo24. Dosud přitom podle něj toto břemeno leželo na zaměstnanci.

To se pak má týkat právě také lidí pracujících na dohody o provedení práce. Těm má totiž vzniknout za určitých podmínek nově nárok na to požádat o pracovní poměr. K tomu mají vzniknout podmínky, pokud v průběhu roku budou zaměstnaní na dohodu nejméně 180 dní. „Pokud zaměstnavatel (dohodáři) nevyhoví, musí mu to zdůvodnit. Pokud pak zaměstnavatel ukončí dohodu výpovědí nebo ji okamžitě zruší, může to tento zaměstnanec pracující na dohodu napadnout u soudu, že to zaměstnavatel udělal v souvislosti s touto jeho žádostí a zaměstnavatel pak bude muset dokázat, že tomu tak nebylo,“ dodal Jiří Gorčík s tím, že pro zaměstnavatele to tak znamená dvě nové věci, jednak nutnost odpovídat na žádosti zaměstnanců, jednak také počítat s tím, že ho může zaměstnanec zažalovat.

V praxi už pak dávají zaměstnavatelé poměrně jasně najevo, že jim takové riziko, navíc „okořeněné“ novými, přísnějšími pravidly kolem dohodářů, nebude v mnoha případech stát za to. Řeší tak jiné alternativy, mimo jiné zkrátka přestat dohody o provedení práce využívat či je schválně uzavírat jen na kratší období, případně se je snažit nahradit jinými formami úvazků či zkrátka využívat raději zaměstnanců agentur, které pracovníky zprostředkují. Ukazuje na to už více průzkumů, ať už ty od Hospodářské komory, či například od personální agentury Předvýběr.cz, v které nedávno třetina dotázaných firem uvedla, že má v plánu „dohodáře“ kvůli novele zákoníku práce zkrátka propustit.

Vláda se chystá výrazně přitvrdit vůči podnikatelům a zákoník práce tak brzy čekají největší změny od 90. let. Více jsme o změnách psali například zde. Spolu s ním na firmy udeří i část vládního konsolidačního balíčku. Pro zaměstnavatele mají změny znamenat další náklady i záplavu byrokracie, dopadnout přitom může paradoxně i na zaměstnance, které mají změny více chránit. Ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL) přitom tvrdí, že další zmírnění chystaných pravidel není možné.

Ne všichni s ním však souhlasí, podle kritiků možnosti ke zmírnění jsou, Senát se shodl na tom, že i za cenu sankcí ze strany Evropské unie by se měla alespoň účinnost novely odložit.

Novela vychází ze dvou unijních směrnic – o předvídatelných pracovních podmínkách a o sladění práce a rodiny. Česko je mělo převést do právního řádu už na začátku loňského srpna a za oddalování jejich transpozice tak má případně začít platit sankce ve výši několika desítek milionů korun. Předlohu vrátili senátoři k opětovnému projednání do sněmovny.

Nad rámec transpozice evropských směrnic se pak v novele zákoníku práce objevuje například legislativní ukotvení práce na dálku, tedy tzv. home office. A také ukotvení některých změn v komunikaci mezi zaměstnavateli a zaměstnanci. Legislativní ukotvení home office, o kterém se začalo mluvit už za covidové pandemie, přichází v době, kdy už si firmy i zaměstnanci na tento flexibilní způsob práce zvykají či od něj naopak ustupují. Původně navržená pravidla, která vzbudila tvrdý odpor ze strany firem, sice vláda nakonec zmírnila, podle varování některých odborníků to však naopak může znamenat jiné potíže: právní úprava bude v některých ohledech prakticky nadbytečná a v budoucnu ji pravděpodobně budou muset vyjasnit soudní spory například v otázce bezpečnosti práce.

Další změny má pak do pracovního práva přinést i konsolidační balíček, který má výrazně přitvrdit danění práce na dohody či zvýšit odvody živnostníkům (více jsme o tom psali například zde). Zástupci podnikatelů, ale i samotní podnikatelé v průzkumech tvrdí, že v praxi může dojít k růstu šedé ekonomiky a nahrazování dohod méně vhodnými typy smluvních vztahů. Firmy avizují, že v řadě případů zkrátka přestanou dohody využívat. Podle některých odborníků budou nová pravidla pro firmy znamenat větší náklady i administrativní nároky, zejména pokud ve větší míře využívají brigádníky. To pak může vést i k tomu, že se náklady budou přenášet na zaměstnance, tedy například nabídkou nižších mezd. Dopady zvýšené administrativy pak pocítí zřejmě především menší podnikatelé.