Jsou tu noví Tři mušketýři. Čím nadchli další generaci diváků
NOVÁ ADAPTACE TŘÍ MUŠKETÝRŮ
V kinech je k vidění nové ztvárnění románu Alexandra Dumase Tři mušketýři, respektive jeho první část nazvaná D’Artagnan. Druhý díl, pojmenovaný Milady, bude ke zhlédnutí až v prosinci. Tentokrát jde o produkci takřka výhradně francouzskou, francouzského režiséra Martina Bourboulona s francouzskými hereckými hvězdami, z nichž nejzářivější jsou Eva Greenová, ztvárňující právě Milady de Winter, a Vincent Cassel v roli Athose. Toto zpracování, alespoň se zdá podle prozatím převažující míry nadšených ohlasů, nadchlo novou generaci diváků (a zřejmě nejen ji).
To jistě je úspěch zasluhující uznání, protože značí, že potenciál Dumasova románu se stále ještě nevyčerpal. Zároveň se lze ptát, čím to je? Co nám Tři mušketýři mohou ještě nabídnout? A proč vůbec pořizovat nové adaptace, když jich je tolik starších?
Především nám každá nová verze mušketýrského příběhu nabízí novou reflexi filmového média, neboť Dumasův román patří k několika málo výjimkám, u nichž se diváci nikdy houfně nepohoršují, proč vzniká předělávka neboli remake. Touto výsadou disponují jenom základní díla světového literárního kánonu včetně literatury dramatické: mají ji příběhy Shakespearovy, Verneovy (především Cesta kolem světa za 80 dní), Frankenstein, Drákula, Robin Hood, artušovská legenda, z novější literatury snad tvorba Arthura Conana Doyla a Agahty Christie.
Jistě něco zůstalo opomenuto, leč nejde o absolutnost výčtu, nýbrž o naznačení proporcí. U uvedené skupiny platí, že vztah diváků k jmenovaným dílům se blíží divadelnímu chápání látky – na divadle obecenstvo rozumí, že nová inscenace (či adaptace) je nový výklad, svébytné umělecké dílo, jež nově nazírá dílo původní a skrze něj reflektuje svou dobu i její estetické, společenské či politické nároky.
U nových Tří mušketýrů a jejich ohlasů však pozorujeme ještě jednu tendenci, protichůdnou, jež je skryta v nadšení recenzentů nad tím, že Bourboulonovo ztvárnění údajně inovativně rozdělilo známý příběh na dvě části.
Celý text si můžete přečíst na ECHOPRIME nebo od středečních 18.00 v digitální verzi časopisu. Od čtvrtka je na stáncích v prodeji i tištěné vydání Týdeníku Echo. Týdeník Echo si můžete předplatit již od 249 korun za měsíc zde.