Zaděláno na velký návrat. Na Jurečkovo místo se pomalu chystá lidovecký matador Čunek

BUDOUCÍ TVÁŘ LIDOVCŮ?

Zaděláno na velký návrat. Na Jurečkovo místo se pomalu chystá lidovecký matador Čunek
Senátor Jiří Čunek. Foto: Jan Zatorsky
1
Domov
Sdílet:

V koaliční KDU-ČSL se podle všeho rýsuje další uchazeč o křeslo příštího předsedy strany – podle informací deníku Echo24 se jím má stát bývalý šéf lidovců a současný senátor Jiří Čunek. Politik, který stranu vedl v letech 2006 až 2009, se nijak netají nespokojeností s aktuálním vedením strany pod Marianem Jurečkou​ a rozkymácením lidovců. Čunek na možnou kandidaturu opatrně kýve, dodává nicméně, že další kroky závisí na jeho případném úspěchu v zářijových krajských a senátních volbách. Podle některých by ale mohl být na říjnovém sjezdu nejvážnějším vyzyvatelem Jurečky.

Politologové se dosud shodovali na tom, že největší budoucí hvězdu mají lidovci v osobě jihomoravského hejtmana Jana Grolicha, případně v ministrovi životního prostředí Petru Hladíkovi nebo šéfovi resortu zemědělství Marku Výborném. Otevírá se ale i prostor pro konzervativnějšího a zkušenějšího senátora. Jak řekl jeden ze zdrojů obeznámený s děním v KDU-ČSL, Čunek je „už příliš starý na to, aby kandidoval někam nízko“.

Pětašedesátiletý politik je známý svou výraznou politickou kariérou, v níž působil jako starosta Vsetína a hejtman Zlínského kraje, opakovaně kritizoval současné vedení KDU-ČSL za nedostatečné výsledky a nesplněné cíle. Podle něj by Jurečka měl odstoupit, zejména vzhledem k neúspěchu v evropských volbách, kde strana nezískala plánované dva mandáty​.

„Moc lidí, kteří by mohli lidovce vzít a změnit, není. Jiří Čunek je jedním z možných kandidátů,“ potvrzuje lidovecký místopředseda a europoslanec Tomáš Zdechovský.

Sám Čunek říká, že o kandidatuře přemýšlí. „Určitě si to dokážu představit, nevylučuji to, protože si myslím, že strana postoupila filozofickým směrem někam, kam nepatří. Kde nejenže nemá voliče, ale kde i většina členů nesouzní s tím liberálním prvkem, který se současnému vedení podařilo prosadit,“ míní.

Rozhodne se nicméně podle výsledků krajských a senátních voleb, které se konají 20. a 21. září. „Teď se soustředím plně na senátní a krajské volby a po nich zvážím své ucházení o místo ve stranické struktuře,“ popisuje Čunek.

Politický matador

Jeho šance přitom nejsou malé. V horní komoře Parlamentu působí od roku 2006 a senátorský mandát bude obhajovat i tentokrát. Soupeřem mu bude jen valašskomeziříčská místostarostka Yvona Wojaczková (ANO). Třetím kandidátem je Robert Hampl, který je kandidátem koalice SPD a Trikolory. Před šesti lety byl Čunek zvolen senátorem za Vsetínsko už v prvním kole. Získal 51,59 procenta hlasů, volební účast v obvodu 77 byla 46,16 procenta. I hnutí Zlín 21 se ve Vsetíně dlouhodobě daří.

„Má velikánskou šanci, má to odpracované, takže si myslím, že volby pro něj špatně nedopadnou,“ říká Zdechovský s tím, že si myslí, že i díky tomu u lidovců volba nakonec padne na jejich senátora.

„Ta moje kampaň vlastně trvá šest let. To, že mi dávají tak vysoké preference, mě určitě těší a přikládám to určitě té mé trvalé práci. Nicméně suverénem je volič a nemyslím si, že to nutně musím mít v kapse,“ brzdí spekulace Čunek.

Konzervativní návrat

Na nadcházejícím sjezdu, který se uskuteční 18. a 19. října v Olomouci, se očekává zásadní debata o směru a vedení strany. Mnozí členové strany vyjadřují potřebu změny, aby se strana mohla stabilizovat a vrátit k vyšším volebním preferencím​. KDU-ČSL totiž dlouhodobě v předvolebních průzkumech sahá po dvou třech procentech. Často ji zachraňuje členství v koalici Spolu, ublížilo jí naopak Jurečkovo zapletení do kauzy vánočního večírku v den střelby na filozofické fakultě, případně rozpolcenost nad tématy jako manželství pro všechny či regulace marihuany.

Sám Čunek se vyjádřil, že KDU-ČSL musí zůstat konzervativní středovou stranou a vyvarovat se neúspěchů současné vlády, s níž je koaličním partnerem. Podle něj by měla strana hledat řešení, která by zlepšila její pozici a přinesla stabilní voličskou podporu​.

„Konzervativní témata jsem z velké části opustili,“ hlásí. Jako starosta Vsetína v posledních týdnech zaujal iniciativou zákazu mobilních telefonů ve školách. „Mobily jsou čistě jen výseč případné změny směru a úplně stejně se dívám na život kolem,“ vysvětluje Čunek. Hovoří o určitém „usměrnění“, které má být na politicích. „A ne abychom se tvářili, že jsme tu pro všechny a vyhovíme každému přání. Sice tu jsme pro všechny, ale nevyhovíme všemu,“ tvrdí. Zmínil také standardní lidovecká témata jako podporu rodiny nebo podporu psychického zdraví dětí.

Politicky už dříve nevyloučil spolupráci s hnutími ANO a SPD. Částečně se vidí i v tezi některých kritiků projektu Spolu, kteří vidí férovější cestu v odchodu z koalice a snaze dostat stranu samostatně zpět nad 5 procent. „To je zajímavá výzva, kterou s vámi určitě začnu rozvíjet 22. září,“ řekl k tomu Čunek.

KDU-ČSL si musí ujasnit, co je zač

Politologové se nicméně dříve shodli, že změna ve vedení strany by sama o sobě problém nevyřešila. „To by platilo pouze v případě, kdy by bylo naprosto jasné, že je to právě pouze a jedině osobnost, jednání či vystupování daného předsedy, které stranu do problému dostalo. Ale to není případ aktuální situace v KDU-ČSL. Preference se totiž drží nízko už dlouhodobě, bez ohledu na nějakou aktuální kauzu jejich předsedy,“ míní Petr Just z Metropolitní univerzity Praha.

Podle něj by strana měla především změnit svou rétoriku a image. „Například rétorika některých poslanců a poslankyň KDU-ČSL při projednávání zákona o manželství pro všechny byla příkladnou ukázkou toho, kde si strana sama a svým vlastním chováním a jednáním pod sebou podřezává větev. Nikdo jim zajisté nebere právo mít a vyjádřit názor na danou věc, ale člověk by čekal trochu vyšší úroveň parlamentní kultury u strany, která je v československé a české politice více než 100 let,“ dodává.

Roman Chytilek z brněnské Masarykovy univerzity souhlasí s tím, že KDU-ČSL by se měla stát čitelnější a předvídatelnější stranou. „Měla by si ujasnit, jaké jsou její priority a jak je chce prosazovat,“ uvedl Chytilek. „Nejdřív se shodnout, co jsou pro stranu nejdůležitější témata a jaké v nich zastává pozice, a následně přemýšlet, zda tuto programovou preferenci dobře reprezentuje její současná politická aktivita, včetně vedení strany. Voliči obecně preferují spíš čitelnější strany s předvídatelným charakterem. Takovou stranou lidovci bohužel pro ně samé přestávají být,“ myslí si.

Sdílet:

Hlavní zprávy

Týdeník Echo

Koupit

Weby provozuje SPM Media a.s.,
Křížová 2598/4D,
150 00 Praha 5,
IČ 14121816

Echo24.cz

×

Podobné články