Skončila konference OSN o klimatu aneb debatní klub a tiskárna na peníze

KOMENTÁŘ

Skončila konference OSN o klimatu aneb debatní klub a tiskárna na peníze
Konference OSN o změnách klimatu, známější pod zkratkou COP, probíhají podle stejného mustru. Bohaté země tlačí na snižování uhlíkových emisí, těžařské země jsou proti a chudé si chtějí za jakýkoliv závazek nechat zaplatit. Foto: COP29
1
Komentáře
Ondřej Šmigol
Sdílet:

Hlavní zprávy

Týdeník Echo

Koupit

Zprávy

Další zprávy

Weby provozuje SPM Media a.s.,
Křížová 2598/4D,
150 00 Praha 5,
IČ 14121816

Echo24.cz

Copyright 2024 © Echo Media, a.s. © ČTK. Publikování nebo šíření obsahu je zakázáno bez předchozího souhlasu.Provozovatelem serveru je Echo Media, a.s., se sídlem Křížová 2598/4d, 150 00 Praha 5, Česká republika • IČ: 02581574 zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze pod spisovou značkou B 19589.

Konference OSN o změnách klimatu, známější pod zkratkou COP, probíhají podle stejného mustru. Bohaté země tlačí na snižování uhlíkových emisí, těžařské země jsou proti a chudé si chtějí za jakýkoli závazek nechat zaplatit. Takový je závěr i letošní konference, označované jako COP29, jež skončila před pár dny v ázerbájdžánském Baku. Bohaté země slíbily, že do roku 2035 budou posílat chudým 300 miliard dolarů ročně. Chudé se vztekají, že je to příliš málo. Do toho, alespoň pokud můžeme soudit z reportáže na webu Politico, se usazuje všeobecná skepse o smysluplnosti těchto akcí.

 

Kontroverzní byl již samotný výběr pořadatelské země. Ázerbájdžán je autoritářský stát žijící z těžby ropy a zemního plynu. Prezident Ilham Alijev bránil fosilní paliva přímo na pódiu konference. Nazval je „darem od Boha“. Šéf OSN António Guterres označil Alijevovu obranu fosilních paliv za absurdní.

Nejde ale jen o špičkování mezi vedoucími představiteli. COP je zajatcem „procesu“, jak se říká víře, že vyjednáváním mezi diplomaty se dopěje ke konsenzu, jenž nakonec povede k údajné záchraně planety. Jenže států, které na tom mají zájem, je čím dál tím méně. V podstatě se sem počítá pouze EU plus dál několik dalších západních zemí, jako je Velká Británie.

Největší hráči o nějakou dohodu nestojí. Čína nehodlá obětovat svůj hospodářský vývoj snižování emisí. Amerika Joea Bidena COP oficiálně podporuje, ale Donald Trump se nijak netají ambicí těžit a vydělávat na ropě co nejvíce. Pokud pro Alijeva se jedná o „dar od Boha“, pro Trumpa jde o „tekuté zlato“. Pak jsou tu státy na ropě hospodářsky zcela závislé, jako je třeba Saúdská Arábie. Vzhledem k tomu, že všechny dohody na COP jsou přijímány jednomyslně, odpor těchto států představuje zásadní problém. Tento rok Saúdi tak například zablokovali rozhovory o změně klimatu a genderové nerovnosti.

Ukazuje se, že celkem pravdu měla Greta Thunbergová, když kritizovala COP26 v Glasgow v roce 2021. „Lídři řeknou: Uděláme to a to, dáme dohromady síly a dosáhneme toho... A pak neudělají nic. Možná jen nějaké symbolické věci nebo použijí kreativní účetnictví a věci, které ve skutečnosti nemají velký dopad. Můžeme mít tolik COP, kolik chceme, ale nic skutečného z toho nevzejde.“ Pro klimaskeptiky a ty, kteří věří, že klimatická politika řízená shora je katastrofa, se jedná spíše o dobrou zprávu.

COP ale ukazuje fungování OSN v malém. Na jedné straně tu máte Západ, jenž se snaží celosvětově prosadit svou agendu, a zdůvodňuje to morálními hledisky. Chudé země, které to využívají k morálnímu vydírání, vidí v Západu hlavně tiskárnu na peníze. Zdůrazňují to i poslední tři pořadatelská města. Před Baku se jednalo v Dubaji a rok předtím v egyptském Šarm aš-Šajchu. Ani v jednom případě se nejedná o vzory demokracie či šetrného zacházení s přírodou. Pak jsou tu regionální a světové mocnosti, které závěry vesele ignorují. K hlavní agendě, jako je v tomto případě klimatická změna, se přimíchávají nesouvisející témata, například zmiňovaná genderová nerovnost, čímž se snaha naprosto rozmělňuje. OSN je tak hlavně debatní klub pro politiky a diplomaty, ne organizace, jež by mohla cokoli prosadit.

×

Podobné články