Školní docházka na 12 let. Odborníci chtějí zachovat 9. třídu a ještě k ní přidat

Školské asociace a organizace jsou proti zrušení devátých tříd na základních školách (ZŠ). V podpoře povinného dvouletého studia na středních školách (SŠ) nejsou jednotní. Předseda Unie školských asociací ČR CZESHA Jiří Zajíček by s jeho zavedením nesouhlasil, naopak ředitel EDUinu Miroslav Hřebecký by to ocenil. Opatření by chtěla prosadit poslankyně Renata Zajíčková (ODS). O pracovním návrhu informovala tento týden na sociálních sítích, podle ní se o něm nyní jedná.

"Trendem úspěšných vzdělávacích systémů ve světě je modularita a prodlužování školní docházky. I u nás se nabízí otázka, jak docházku vhodně prodloužit. Zatím se jako vhodnější jeví na základní škole absolvovat povinných osm let a poté další dva roky studia na střední škole s důrazem více na obecnější znalosti," uvedla na twitteru Zajíčková, která je členkou poslaneckého školského výboru a předsedkyní podvýboru pro regionální školství a celoživotní učení.

Podle předsedy Unie CZESHA, která sdružuje asociace předškolní výchovy a asociace ZŠ a SŠ různého zaměření, by zrušení deváté třídy vedlo k redukci učiva v základním vzdělávání. Potřebná učební látka by se musela přesunout na SŠ. K rušení posledního ročníku stávající povinné docházky není podle něj důvod, zavedení devítiletého základního vzdělávání se osvědčilo. Podobně se vyslovil i prezident spolku Pedagogická komora Radek Sárközi. Zajíček s odkazem na vyjádření některých odborníků uvedl, že v případě schválení zvažované změny by si děti volily střední školu ve 14 letech, kdy ještě mnozí nejsou zralí pro volbu budoucího povolání.

Rovněž Hřebecký míní, že zkrácení docházky na ZŠ by nevedlo ke zlepšení situace v českém školství. Prodloužení povinné docházky by ale uvítal. "Souhlasili bychom se zavedením povinné dvanáctileté docházky - jeden rok předškolního vzdělávání plus devět let na ZŠ plus dva roky povinné středoškolské docházky. Tento návrh prodloužení povinné školní docházky jde ruku v ruce s tím, jaké jsou aktuální světové trendy," řekl. Zdůraznil ale, že by změna vyžadovala mimo jiné změnu struktury oborů a středního školství. Dobré by podle něj bylo, kdyby bylo dvouleté povinné studium na SŠ zaměřené na získávání všeobecných znalostí a až po jejich absolvování by si středoškoláci vybírali odbornost.

Proti obecně pojatému vzdělávání v prvních dvou ročnících na SŠ se vyslovil Zajíček. „Neumím si to představit. Jak by to vypadalo po těchto všeobecně pojatých ročnících, to by pak (studenti) přecházeli na jinou SŠ? Byla by dvě kola přijímaček?," řekl. Problém by podle něj takové nastavení znamenalo i pro výuku na odborných školách, kde by žáci na získání potřebné odbornosti měli málo času. Dodal, že nižší věk dětí by mohl nesnáze způsobovat rovněž při praktickém výcviku, protože v mnohých provozech nemohou pracovat nezletilí.

Nyní je docházka povinná devět let a základní vzdělání má ten, kdo úspěšně ukončí devátý ročník základní školy. Pokud to nezvládne do 17 let, základní vzdělání nezíská. Zajíčková rovněž uvedla, že ZŠ by se zrušením devátého ročníku uvolnily a mohly by v nich vznikat přípravné třídy. Mateřské školy by tak podle ní byly vyhrazené pouze pro děti ve věku od tří do šesti let. Nyní jsou v nich i děti s odkladem školní docházky, který má v ČR každé páté dítě, což je výrazně více než v jiných zemích. Počet dětí s odkladem navíc podle České školní inspekce postupně roste.

O možném prodloužení povinné školní docházky diskutovala před třemi lety i vláda Andreje Babiše (ANO). Mělo to být jedno z 15 opatření proti chudobě navrhovaných ministerstvem práce a sociálních věcí. Proti navrhované změně se tehdy postavilo ministerstvo školství.