Německo nás potáhne dolů i příští rok. Proč ekonomika neporoste tak, jak sliboval Zbyněk Stanjura

Česká ekonomika téměř jistě příští rok neporoste o 2,7 procenta HDP, jak ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) počítal ve svém návrhu státního rozpočtu. Následně ministerstvo průmyslu předpovídalo růst 2,5 procenta. Česká národní banka předpokládá 2,4 procenta. Minulý rok ekonomika klesla o 0,4 procenta, letos konečně rostla, ale jen kolem jednoho procenta. Proto ekonomové většinově pro příští rok odhadují růst mezi 1,5 a dvěma procenty.

Samozřejmě se oživuje spotřeba domácností a také lze vzhledem k volebnímu roku čekat rozdávání, což znamená větší nalití peněz, a tedy podpoření růstu HDP. Jenže to zase v důsledku bude zvyšovat inflaci. A ve finále nejvíce záleží na Německu, se kterým jsme silně propojení. A které totálně stagnuje a jeho průmysl se nedokáže zmátořit. A ještě se začíná čím dál více projevovat chybná energetická politika našeho souseda, kdy už na Němce začíná doléhat, co vypnutím všech jaderných elektráren způsobili.

Pozitivnější ekonomické předpovědi počítají s růstem naší ekonomiky v příštím roce o 1,9 procenta. „Českou ekonomiku v roce 2025 potáhnou nahoru hlavně domácí faktory, naopak protivítr bude zřejmě přicházet ze zahraničí. V růstu bude pokračovat spotřeba domácností, která má po několika slabých letech stále co dohánět,“ myslí si hlavní ekonom Cyrrus Vít Hradil.

ČTĚTE TAKÉ: Ztracené tři roky s Petrem Fialou

Podle něj v tom pomáhá větší zkrocení spotřebitelské inflace, zlepšení ekonomického sentimentu, stále nízká nezaměstnanost, konečně po dvou letech poklesu opět rostoucí reálné mzdy i pokles úrokových sazeb. „Právě levnější úvěry a vidina většího odbytu by pak měly navýšit i investiční aktivitu firem,“ uvedl. Ekonomiku ale stále bude brzdit slabá zahraniční poptávka (hlavně právě ta z Německa), a to zejména v průmyslu.

Inflace by měla zůstat podle analytiků zatím pod kontrolou (pokud opravdu koalice nepřijde se zmíněnými předvolebními dárky) a celoroční růst cen se bude pohybovat kolem letošní průměrné hodnoty 2,5 procenta. Podle Hradila se v příštím roce vrátí do běžných hodnot růst cen služeb. Ty se letos zvyšovaly výrazně rychleji než ceny zboží, když po celý rok dosahovala inflace ve službách zhruba pěti procent. ČNB označovala setrvalost růstu cen služeb za jeden z hlavních rizikových faktorů pro budoucí vývoj celkové inflace.

Nominální růst se odhaduje mezi 5,5 a šesti procenty, což bude znamenat zvýšení mezd i v reálném vyjádření. Kupní síla domácností se ale bude obnovovat jen pozvolna. „K obnovení předpandemické úrovně reálných mezd podle naší prognózy dojde až zhruba v polovině roku 2026, a to samé by mělo ve výsledku platit také pro spotřebu domácností,“ uvedl analytik Komerční banky Martin Gürtler.

Německo nás dál táhne dolů

Podle prosincových dat OECD se očekává, že německá ekonomika bude v roce 2024 stagnovat a v roce 2025 poroste o 0,7 procenta a v roce 2026 o 1,2 procenta.

Na stagnující německé hospodářství má samozřejmě vliv tristní situace tamějšího průmyslu. Průmyslová výroba v říjnu meziměsíčně klesla o další jedno procento po propadu o dvě procenta v září. Čekal se přitom růst výroby. Nejhůře na tom je výroba v energeticky náročných odvětvích, která se meziměsíčně snížila o 0,9 procenta. Na prvním místě je samozřejmě výroba v automobilovém průmyslu, ta byla nižší o 1,9 procenta. Situace skomírajících automobilek a drahé energie se zkrátka nevyhnutelně propisují do všeho. A vzhledem k silné provázanosti německého průmyslu s českým, se v propadu vezeme také. Průmyslová výroba u nás v říjnu po dvou měsících růstu meziročně klesla o 2,1 procenta.

Stejně tak je stále špatná situace ve stavebnictví, kde se produkce v říjnu meziročně snížila o 3,6 procenta, a potvrdil se tak celoroční trend. Drahé energie trápí i všechna ostatní odvětví. Stejně tak dopadající klimatická unijní opatření, ceny emisních povolenek a jejich rozšíření na další oblasti se bude postupně stále více negativně projevovat a odnese to konečný spotřebitel.