Tajnosti okolo rozpočtu mohou vyjednávání škodit. Měli pustit aspoň něco, říká analytička

Vláda Petra Fialy (ODS) dosud tají návrh rozpočtu na příští rok. Konkrétní čísla se veřejnost dozví oproti předchozím letům až v nadcházejících dnech, respektive do konce srpna. Tento postup má celou řadu kritiků, kteří upozorňují mimo jiné na to, že zveřejnění mohlo pomoci tlačit na větší snižování deficitu, což je cílem některých koaličních stran. Shodují se na tom jak ekonomové, tak oslovená expertka na politickou komunikaci.

Podle prvotního návrhu by měl být rozpočet na příští rok navržen s deficitem ve výši 235 miliard korun, tedy o 17 miliard méně než letos. Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) na začátku července hovořil o tom, že nechce rámcový návrh zveřejňovat proto, aby z vyjednávání neudělala opozice divadlo. Ostrou kritiku pak schytal nejen právě třeba od opozice, jmenovitě své předchůdkyně Aleny Schillerové (ANO), ale také třeba od Miroslava Kalouska (TOP 09).

„Do konce srpna pak MF zveřejní finální návrh rozpočtu 2025 a odešle ho vládě. Jeho příprava probíhá standardně a v souladu se zákonem. Pokud si to nemyslíte, řešte to jinde a nevyhrožujte furt na sociálních sítích. A proč nechci rozpočet zveřejnit dřív než musím? Kvůli takovým jako jste vy, která se škodolibě třese na každou šanci vystrašit co nejvíc lidí, na co určitě nebudou peníze. Naše vláda raději rozpočet projedná interně a shodne se na něm jako celek. Bez PR divadel, kdy si k vám chodili ministři s kloboukem a vy jste vždy senzačně vytáhla nějakou tu miliardu ze šuplíku,“ uvedl Stanjura.

PODCAST: Anarchistická i konzervativní Simone Weilová: Umíte mluvit i jinak než z první osoby?

Podle prvních zpráv se na příští rok počítalo s deficitem 235 miliard korun, což je o 17 miliard méně než letos. Před vládní dovolenou Stanjura k návrhu rozpočtu řekl, že „kdo čte programové prohlášení vlády, tak si to umí představit“. To však nemusí být nutně pravda, což se ukazuje například na rozpočtu školství. Ministr Mikuláš Bek (STAN) totiž chce navýšení pro svůj resort právě proto, aby vláda splnila svůj slib z programového prohlášení.

„Důležitým úkolem koaliční vlády je získat pro školství více finančních prostředků tak, aby veřejné výdaje na vzdělávání a školské služby odpovídaly v poměru k HDP alespoň úrovni průměru zemí OECD,“ uvádí se v programu Fialova kabinetu. Průměru OECD však české školství nedosahuje a místo navýšení se zatím zdá, že by se školství mělo dočkat snížení svého rozpočtu.

Hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda v komentáři zaslaném redakci uvedl, že letos je zatím z hlediska veřejnosti a médií příprava rozpočtu zavřena do černé skříňky a jen tu a tam uniknou kusé dílky dojmů a pojmů z přetahované, která v černé skříňce zákonitě probíhá.

„Pokud by do celého zápolení byla skrze média vtažena veřejnost, pak ta část voličů, která strany vládní pětikoalice podporuje, by mohla poskytnout podporu těm z ministrů, kteří chtějí v konsolidaci dále pokračovat. Vždyť řada voličů dala svůj hlas některé z pětikoaličních partají právě s vyhlídkou na razantnější nápravu veřejných financí. Tu ostatně vládní strany slibovaly,“ uvedl Kovanda.

Takto se podle něj však zdá, že uschováním přetahované do černé skřínky chtějí jen docílit toho, aby se co možná nejkratší dobu propíralo, že rozpočtový schodek i v příštím – volebním – roce má citelně převýšit 200 miliard korun. „Tak si drtivá většina voličů ozdravení veřejné kasy nepředstavovala. Mediálně prostě číslo přes 200 miliard nepůsobí dobře. I když vláda může tisíckrát vykládat, že alespoň elementárně zastabilizovala nárůst zadlužování v poměru k HDP. Něco takového může pronášet stále dokola a bude mít pravdu, jenže když si pak lidé v titulcích zpráv přečtou, že schodek je stále přes 200 miliard, řeči o stabilizaci si z jejich hlediska bude kabinet moci strčit za klobouk,“ uvedl Kovanda.

Lepší by bylo pustit aspoň něco, říká expertka

Odbornice na politickou komunikaci z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy Marcela Konrádová pro Echo24 řekla, že kdyby bylo mlčení ohledně přípravy rozpočtu tradiční komunikační strategií českých vlád, nikdo by pravděpodobně slova ministra Stanjury nerozporoval. „Ano, příprava rozpočtu je náročná agenda, každý člen vlády chce pro svůj resort získat co nejlepší podmínky a vyjednávání mohou být zdlouhavá a turbulentní. Ale o to právě jde. Finální podoba je jedna věc, ale to, jak který ministr bojoval ‚za své‘ je věc druhá,“ uvedla Konrádová.

Proč se tedy podle ní letos mlčí? „Zaprvé vládě (spíše) důvěřuje dle CVVM jen 21 % Čechů, ministrům 19 % a premiérovi 21 % (data z dubna/května). Dá se předpokládat, že strategií je nerozhádat si voliče (ještě více) před zářijovými krajskými a senátními volbami nebo nepřitahovat pozornost na neshody uvnitř pětikoalice. Jakékoli škrty totiž budou (logicky) možným tématem pro opozici v kampani. Ale ruku na srdce, kdyby byla vláda opozicí a opozice vládou, čekaly by strany přesně na tuto palebnou munici. Nebuďme naivní,“ dodala Konrádová.

Doporučujeme: Vytasí vláda znovu účetní trik? Prezident před tím varuje, Schillerová chce měnit systém

„Zadruhé MF obvykle rozesílalo první návrh rozpočtových kapitol jednotlivým resortům do konce června a následně je rovněž zveřejnila veřejnosti. Podle nových pravidel se proces posunul o měsíc, tedy návrh má být rozeslán do konce srpna. Vládní představitelé tvrdí, že by nebylo žádoucí představovat pracovní verzi rozpočtu s tím, že si veřejnost má počkat až na finální podobu. Jenže transparentnost vyjednávání a komunikace jsou jedním ze stavebních prvků legitimizace a důvěry ve vládu. A to zejména u takové vlády, která je dlouhodobě za komunikaci směrem k veřejnosti silně kritizována,“ dodala expertka.

Lepší komunikační strategií by podle ní bylo – pokud vláda nechce odhalit celý návrh rozpočtu – uvolnit alespoň něco. „Poukázat na plány pro resort, který může nahrát potřebné politické body. Informovat, že další části jsou v řešení a budou zveřejněny co nejdříve. Informovat, vysvětlovat, získávat podporu.