Mají v ODS důvod být neklidní? Členové s vedením ztrácejí trpělivost

Listopadový volební model, který ukazuje propad ODS na třetí místo za STAN. Nespokojenosti v členské základně. Vystupování premiéra Petra Fialy. Jen některé pochyby, které vyvolávají otázky o stabilitě a budoucnosti nejsilnější vládní strany. S napětím uvnitř ODS i mezi jejími koaličními partnery, se zdá, že strana stojí na křižovatce.

Podle listopadového průzkumu agentury NMS Market Research se ODS s 10 procenty propadla na třetí místo za ANO a STAN s 11 procenty a zaznamenala největší meziměsíční pokles. Tereza Friedrichová z NMS upozornila, že pokles podpory vládních stran je dlouhodobý. „Strany vládní koalice a Piráti ztrácejí, zatímco ANO dále posiluje.“ Tento trend potvrzují i další agentury, například Kantar odhaduje podporu ANO na 37 procent, zatímco koalice Spolu by získala pouze 21 procent, což je o 7 procentních bodů méně, než kolik koalice získal u posledních sněmovních voleb.

Politolog Petr Just míní, že v takových situacích musí zpozornět v každé straně, „Pokud se sejde několik znepokojivých průzkumů, je na místě dvojnásobná obezřetnost. Není to jen o číslech, ale o tom, jak na ně strana reaguje.“ Připomněl také, že slabý výsledek by mohl ODS oslabit i uvnitř koalice Spolu: „Vyhlídky na nižší zisk mandátů znamenají, že se ODS bude muset dělit o menší koláč s partnery.“

Napětí uvnitř strany

Nízké preference vyvolávají nespokojenost v členské základně. V některých regionech, například na Berounsku, se začaly objevovat výzvy k přehodnocení účasti ODS v koalici Spolu. „Náš oblastní sněm jednoznačně podpořil návrh, aby ODS v příštích volbách kandidovala samostatně. Koalice s TOP 09 a KDU-ČSL nepřináší dostatečnou přidanou hodnotu,“ uvedl předseda berounské ODS Petr Vychodil.

Problém je v tom, že obě dvě zbylé strany nyní už setrvale v průzkumech končí se pár procenty preferencí a bez koalice by se tak nemusely dostat do dolní komory.

Podobné postoje se objevily i na Praze-západ, kde členové ODS kritizují navrhovanou novelu zákona o veřejnoprávních médiích. „Zvýšení poplatků na 2580 Kč ročně představuje pro domácnosti neúměrnou finanční zátěž. Jde o daň z internetu, která je nespravedlivá,“ uvedl člen oblastní rady Tomáš Šalamon. Nespokojenost s vedením strany a směřováním politiky se tak projevuje nejen ve vztahu k projektům koalice, ale i k jednotlivým vládním opatřením.

Premiér Fiala: Hledání nové komunikační strategie

Premiér Petr Fiala, který je zároveň předsedou ODS, čelí tlaku jak od opozice, tak z vlastních řad. Změny v jeho stylu komunikace, které měly za cíl oslovit širší voličskou základnu, ne vždy přinášejí očekávané výsledky. „Je důležité, aby politická komunikace byla autentická. Když se politik snaží dělat něco, co pro jeho osobnost není přirozené, voliči to poznají,“ uvádí Just.

V souvislosti s tím se objevily i spekulace o tom, že by Fialu mohl výhledově v čele občanských demokratů někdo vystřídat. Nejčastěji se hovoří o ministru dopravy Martinu Kupkovi.

Premiérovi lidé se ale spekulacím brání. „Jsem pevně přesvědčen, že ODS má na to, aby dovedla koalici Spolu k vítězství. Nemám důvod uvažovat o odchodu,“ uvedl pro Hospodářské noviny. Možnost, že by ho nahradil ministr dopravy Martin Kupka, byla již několikrát odmítnuta jak samotným Kupkou, tak vedením strany.

Kritická pozice Spolu

Koalice Spolu, zahrnující ODS, TOP 09 a KDU-ČSL, se tak u poněkolikáté dostává pod tlak. Podle politologa Otty Eibla je hlavní problém v tom, že jde o neoblíbenou vládu čelící silné opozici. „SPOLU musí působit sebevědomě a nabídnout jasnou vizi. V tuto chvíli však balancuje mezi sebevědomím a arogancí, což může voliče spíše odradit,“ upozornil Eibl.

Důležitým úkolem bude také zajištění jednoty uvnitř koalice a nalezení společných volebních témat. „Pokud se nepodaří dohodnout pravidla kandidatury a jasně formulovat hlavní cíle, třenice uvnitř koalice oslabí důvěryhodnost Spolu,“ dodal Eibl.

Politická analytička Tereza Friedrichová vidí šanci pro ODS v mobilizaci voličů prostřednictvím jasných témat a důsledné komunikace výsledků vlády. „Zaměření na konkrétní úspěchy, jako je budování infrastruktury nebo ekonomická stabilizace, může oslovit nerozhodnuté voliče,“ uvedla.