Petr Pavel bude skoro jistě prezidentem. Ekonomiku ale moc neovlivní
ÚHEL POHLEDU
Vlastně jediná možnost, jak může hlava státu ovlivnit tuzemskou ekonomiku celkem přímou cestou, spočívá ve jmenování členů rady České národní banky, píše Lukáš Kovanda.
Foto: Wikimedia Commons/Jklamo
1
Výnosy z prodeje emisních povolenek bude možné využít pouze na opatření, která budou snižovat nebo kompenzovat důsledky změny klimatu. Počítá s tím novela zákon ...
ÚHEL POHLEDU: Petr Pavel včera podle tuzemských sázkových kanceláří upevnil své šance na celkové vítězství v prezidentské volbě. Naopak Andrej Babiš si po sobotě významně pohoršil. Oba kandidáty čeká za necelých čtrnáct dní druhé kolo prezidentské volby.
Před prvním kolem se kurz bývalého vysokého představitele české armády a NATO Petra Pavla pohyboval u českých sázkových kanceláří Tipsport, Fortuna, Sazkabet a Betano v rozmezí od 1,42:1 do 1,45:1, v průměru činil 1,435:1. Pravděpodobnost jeho vítězství v prezidentském klání se tedy podle sázkových expertů blížila hodnotě 70 procent. Po prvním kole prezidentské volby měl včera Pavel u daných sázkových kanceláří vypsané kurzy v rozmezí od 1,1:1 do 1,13:1, v průměru 1:12. Pravděpodobnost jeho celkového vítezství tedy stoupla o přibližně 20 procentních bodů a blíží se úrovni 90 procent.
Naopak šéf hnutí ANO a bývalý premiér Andrej Babiš si dle průměrného kurzu čtyř zmíněných sázkových kanceláří výrazně pohoršil, z 3,475:1 na 6,23:1. Jeho kurzy včera sázkové kanceláře vypsaly v rozpětí od 6:1 do 6,5:1, průměrně 6,23:1. Babišovy šance na celkové vítězství tak mezi předvečerem prvního kola voleb a včerejškem výrazně klesly, z úrovně pravděpodobnosti přes 25 procent na ani ne polovinu – k úrovni jen lehce nad hodnotou deseti procent.
Ať už vzejde z prezidentských voleb jako nová hlava státu kdokoli, na tuzemskou ekonomiku to prakticky nebude mít žádný dopad. Bezprostředně, ale ani střednědobě. Nový prezident může mít výraznější vliv teprve dlouhodobě, tedy zhruba v horizontu deseti let, ale to pouze v tom případě, že svůj mandát v dalších prezidentských volbách obhájí, a bude tedy vládnout až do roku 2033.
To proto, že vlastně jediná možnost, jak může hlava státu ovlivnit tuzemskou ekonomiku celkem přímou cestou, spočívá ve jmenování členů rady České národní banky. Tento orgán zodpovídá za měnovou politiku České republiky. Měnová politika je jedním ze dvou pilířů hospodářské politiky každého ekonomicky vyspělého státu. Druhým pilířem je politika fiskální neboli rozpočtová, za kterou zodpovídá v prvé řadě vláda. Zatímco tedy voliči v parlamentních volbách volí osoby zodpovídající za jeden pilíř ekonomického výkonu země, prezident či prezidentka vybírá dle vlastního uvážení osoby zodpovídající za pilíř druhý.
Hlava státu vzešlá z probíhajících voleb ovšem nebude moci v letos začínajícím funkčním období bankovní radu ČNB příliš obměnit. To proto, že nový prezident řádně povládne po dobu pěti let, tedy do začátku roku 2028. Šesti ze sedmi členů bankovní rady ČNB ale vyprchá mandát až v polovině roku 2028, případně až v roce 2029. Jedinou výjimku představuje radní Tomáš Holub, jemuž skončí funkční období koncem roku 2024. Nyní zvolený prezident tak během svého řádného funkčního období bude moci učinit v sedmičlenné bankovní radě jedinou personální změnu, pokud se tedy nerozhodne Holuba znovujmenovat, a prodloužit mu tak mandát až do roku 2030.
Důvodem této situace je fakt, že zatímco hlava státu je volena na pět let, členové bankovní rady ČNB jsou jmenováni na šest let. Končící prezident Miloš Zeman přitom loni s platností buď od poloviny roku 2022, nebo od února 2023 jmenoval celkem šest členů bankovní rady. Tedy všechny kromě zmíněného Holuba.
Samozřejmě, při vítězství v letošním prezidentském klání mírně stoupá pravděpodobnost, že daná hlava státu bude vládnout také ve druhém funkčním období, tedy v letech 2028 až 2033. Prezident bude veřejnosti velmi dobře známý z let prvního funkčního období 2023 až 2028, což může být výhoda. Funkční období hlavy státu let 2028 až 2033 bude z hlediska obměny bankovní rady ČNB mnohem zajímavější než to započínající letos. Hlava státu totiž hned po několika měsících v úřadu bude muset vybrat nového guvernéra ČNB a rozhodnout o obsazení dalších tří křesel v její bankovní radě. Po necelém roce svého vládnutí, na přelomu let 2028 a 2029, pak rozhodne o obsazení dalších dvou křesel k bankovní radě. A koncem roku 2030 o dalším. Během necelých prvních tří let svého funkčního období bude moci prezident (či prezidentka) vládnoucí v letech 2028 až 2033 obměnit celou bankovní radu ČNB, a zcela ji tak proměnit k „obrazu svému“.
Lze tak třeba sázet na to, že pokud by byla hlava státu v letech 2028 až 2023 jednoznačně nakloněna přijetí eura, promění bankovní radu právě tak, aby i ona sestávala z expertů jednoznačně nakloněných přijetí jednotné evropské měny. Jestliže tedy v nyní probíhajících volbách zvítězí kandidát či kandidátka podporující přijetí eura, nepatrně stoupá šance na jeho přijetí v první polovině 30. let. To tedy platí, pokud z kandidátů druhého kola zvítězí jeho takřka „devadesátiprocentní“ favorit Pavel. Jestliže by zvítězil „desetinový“ outsider Babiš, pravděpodobnost přijetí eura v první polovině 30. let spíše klesne. Ve obou případech to ale předpokládá, že by byl nyní vítězný kandidát znovuzvolen v roce 2028 a že by si do té doby uchoval svůj stávající postoj k přijetí eura.
Kromě složení bankovní rady bude moci nový prezident z ekonomických věcí výrazněji promluvit snad už jen do zahraničněobchodní orientace Česka. Je známým faktem, že prezident otevírá dveře při různých podnikatelských výpravách do zahraničí. Tuhle záležitost ale nelze přeceňovat. Fialova vláda je vysoce konformní vůči Západu, ať už jde o EU, či Spojené státy. Její zahraničněpolitickou prioritou je upevňovat vztah s těmito celky. A zvláště viditelné je to po ruské invazi na Ukrajinu. Opravdu těžko předpokládat, že by prezident mohl v příštích pěti letech tento silný vládní kurz pozměnit a například se snažit takzvaně „táhnout Česko na Východ“, jak to někdy kritici vyčítali prezidentu Zemanovi.
Už coby premiér byl Babiš v zahraničněpolitických otázkách poměrně konformní. Ostatně, svůj byznys, Agrofert, vždy rozvíjel zejména v zemích EU, ne v Rusku nebo v Číně. A před prvním kolem voleb cestoval západním směrem, za Emmanuelem Macronem. Stane-li se prezidentem, těžko bude v jeho zájmu snažit se přepólovat těžiště zahraničněobchodních vztahů někam jinam, než si bude přát vláda.
A pokud bude prezidentem Pavel, lze předpokládat, že se při „otevírání dveří v zahraničí“ bude vlastně plně překrývat se zájmy Fialovy vlády. Ostatně, má coby prezidentský kandidát její podporu.
Kdepak, stran zahraničních misí bude mít hlavní slovo vláda. Prezident možná dveře někde v zahraničí fakticky otevře, ale jen v těch místech, kde mu to kabinet předtím posvětí. Jeho vliv na podobu zahraničněobchodní politiky tak fakticky bude nulový, spíše jen „ceremoniální“.
00:02
