Intervenovat, či neintervenovat? Poučení ze Sýrie

Nejrůznější analýzy a komentáře ohledně dění v Sýrii se shodují v jednom, nikdo netuší, co bude následovat. Dá se věřit prohlášením Abúa Muhammada al-Džawláního, šéfa islamistické organizace Tahrír al-Šám a nově nejmocnějšího muže v Sýrii, že své radikální dny v al-Káidě má za sebou a hodlá chránit náboženské menšiny? Nevíme. Pustí se nejrůznější ozbrojené milice nyní do sebe? Nevíme. Zajímavé je ale téměř nulové zapojení Západu do dění v Sýrii. Značně nabourává představu USA a spojenců jako hybatelů světa a pachatelů všeho zlého.

Posledních zhruba dvacet let nabídlo tři příklady postupu Západu na Blízkém východě. Všechny dopadly katastrofálně. Prvním je invaze do Iráku v roce 2003, kdy Američané v mylné víře, že diktátor Saddám Husajn skrývá zbraně hromadného ničení, vtrhli do země a svrhli ho. Následoval chaos, občanská válka a růst odporu proti zahraničním dobrodružstvím.