Macron volá po klidu zbraní během olympiády. Ukrajinci to využijí k vyzbrojení, tvrdí Kreml

Kreml podle agentury Reuters reagoval chladně na volání francouzského prezidenta Emmanuela Macrona po příměří ve vojenských konfliktech ve světě během nadcházejících olympijských her. Ukrajina, která se už přes dva roky brání rozsáhlé ruské agresi, by této iniciativy podle mluvčího ruského prezidenta Dmitrije Peskova mohla využít jako příležitost k přeskupení a vyzbrojení. Kyjev se nevyjádřil. Šéf Elysejského paláce o den dříve uvedl, že bude usilovat o dosažení klidu zbraní ve světových konfliktech během olympiády, kterou bude letos v létě hostit Francie.

Myšlenka olympijského příměří sahá do starověkého Řecka, kdy se válčící vládci domlouvali na složení zbraní během her, aby sportovci a diváci mohli bezpečně cestovat do a z hostitelské země, napsala francouzská stanice RFI na svém webu. Dočasnému příměří během antických olympijských her se říkalo ekecheiria (doslova: zdržení se rukou od zbraní) a v době sportovního klání byly zakázány všechny války a jiné násilné činy. Letošní olympijské hry jsou naplánované od 26. července do 11. srpna.

"Uděláme vše pro to, abychom měli olympijské příměří, budeme na tom pracovat," řekl Macron v pondělí v rozhovoru pro stanici BFM. Francouzský prezident přitom hovořil o současné válce mezi Ruskem a Ukrajinou, mezi Izraelem a palestinským radikálním hnutím Hamás v Pásmu Gazy nebo o konfliktu v Súdánu. Zapojit chce do snahy také čínského prezidenta Si Ťin-pchinga, jenž má Paříž navštívit v květnu.

Mluvčí Kremlu Peskov podle ruské státní agentury TASS tvrdil, že Kyjev "zpravidla využívá takových nápadů a iniciativ pro pokusy se přeskupovat, přezbrojovat a podobně". Konkrétní případ, kdy se tak Ukrajina měla chovat, nezmínil, upozornil Reuters. "To samozřejmě značně komplikuje proces zvažování takových iniciativ," uvedl dále Peskov a dodal, že zatím nikdo oficiální návrh na příměří během olympiády nepředložil. Mluvčí Kremlu zároveň nezašel tak daleko, aby olympijské příměří zcela vyloučil, píše Reuters.

Rusko zahájilo rozsáhlou invazi na Ukrajinu 24. února 2022, přičemž napadené zemi se útok povedlo na řadě míst zastavit, odrazit a zejména v prvním roce dobýt zpět některá okupovaná území. Frontová linie se od té doby zasekla na východě a jihu země a v poslední době přicházejí zprávy o tom, že iniciativu přebralo zase Rusko, které se v únoru zmocnilo po těžkých bojích ukrajinského města Avdijivka a několika okolních vesnic. Ukrajinské armádě dochází munice a Kyjev varuje před další velkou ruskou ofenzívou, která by podle prezidenta Volodymyra Zelenského mohla začít koncem jara nebo v létě.

Ruský prezident Vladimir Putin během současné vojenské agrese proti Ukrajině jednostranně vyhlásil 36hodinové příměří během pravoslavných Vánoc v lednu 2023. Prezident Zelenskyj to tehdy označil za cynický trik, jehož cílem bylo, aby si ruské jednotky odpočinuly a dovyzbrojily se. Boje nakonec ve skutečnosti pokračovaly celou dobu, napsal po skončení lhůty ruskojazyčný server BBC.