Chcete se zastávat Rusa, vy dezoláti?
KOMENTÁŘ
KOMENTÁŘ
NOVÁ ZBRAŇ VE VÁLCE NA UKRAJINĚ
Rusko odpálilo na Ukrajinu mezikontinentální raketu. Podle ukrajinského letectva mířila na město Dnipro na východě země. Informuje o tom agentura AP. Podle ...
Pavel Durov, zakladatel sítě Telegram, sedí ve francouzské cele. Sebrala jej tajná služba na letišti Le Bourget, když přiletěl do své adoptované vlasti (má francouzské občanství) svým soukromým letadlem. Durov je původem Rus, ale většinu času trávil v Dubaji, kde pro něj asi bylo bezpečněji. Je totiž autorem a správcem velké šifrované sítě – a to je v moderním světě mnohem nebezpečnější řemeslo než obchodovat s dynamitem.
Ačkoli ústavy všech možných demokratických a liberálních států obsahují klauzule o nedotknutelnosti privátní komunikace, vesměs je toto právo vzápětí rozředěno nějakou poznámkou o tom, že v případě potřeby to neplatí. Takové právo s výjimkami je samozřejmě dost falešné; představte si, že by podobně polovičatým způsobem bylo zakázáno třeba mučení. Leč v „papírovém“ světě to s různými omezeními přece jen převážně fungovalo. Ani ne tolik kvůli své vlastní síle, jako kvůli tomu, že rozsáhlé šmírování papírové pošty bylo nepraktické.
Přišel ale digitální svět a s ním opojná (pro Brettschneidery) možnost shrabovat digitální komunikaci ve velkém, ukládat si ji, a mít tak celoživotní složku na každého občana, pro všechny případy; přitom je to ještě navíc nenápadné. Kdyby vám po bytě každodenně chodili policisté a prolistovávali si všechny papíry, které najdou, běžného občana by to nesmírně dráždilo, kdežto obdobná činnost kdesi na vzdáleném serveru je něco, čeho si ani nevšimne.
Všechny ty praktiky jsou ve skutečnosti stejně invazivní jako policie hmatající po bytě, ale působí jinak. A tak začala bitva o zachování zbytků soukromí nanovo, úplně stejně jako kdysi v časech císařů a králů a jejich tajných zatykačů.
Bratry Durovovy svého času vyhnala z Ruska skutečnost, že nechtěli s úřady sdílet soukromá data uživatelů sítě VKontaktě. Nyní tedy jeden z nich sedí ve francouzském vězení z podobného důvodu, jen kvůli jinému produktu.
Autoři a provozovatelé šifrovacích systémů se ocitají v hledáčku státu pořád z těch samých příčin. Šifrované sítě přitahují lidi, které stát nemá rád: opravdové zločince, ale i kritiky a disidenty, o narušovatelích autorských práv nemluvě. Je trochu komické, že mezi věcmi, které Francie klade za vinu Telegramu, je také nelicencované vysílání fotbalových zápasů první ligy. Mezi obvyklými „pedofily“ a „teroristy“ se „ilegální diváci fotbalu“ vyjímají trochu prapodivně, ale zároveň to také naznačuje, odkud vítr vane: na rozdíl od potírání zločinu se v přenosových právech točí velké peníze.
Durovovo zatčení není izolovaný jev. V posledních letech probíhá v EU urputná snaha vykleštit šifrování textových komunikací plošně pomocí Chat Control, navrhovaného zákona, který by vytvořil hromadný šmírovací systém pro celý kontinent.
Největší zastánkyní Chat Control je švédská eurokomisařka Ylva Johanssonová, zvaná u sebe doma „Big Sister“, ale zastání najde i u předsedkyně EK von der Leyenové, která si kvůli podobným návrhům vysloužila v Německu přezdívku „Zensursula“. Při posledním hlasování o Chat Control se Česká republika zdržela, čímž dotvořila blokační menšinu; ale podle zákulisních informací chtělo ministerstvo vnitra hlasovat pro, jen se tomu postavily ostatní instituce. (Vzhledem k aktuálnímu personálnímu složení na MV mě to nijak nepřekvapuje.)
Nová Evropská komise se to nepochybně pokusí prosadit znovu a případ Durov jí dobře poslouží. Chcete se snad zastávat nějakého Rusa, vy dezoláti?