Varování pro stárnoucí populaci. Lidé po padesátce mají stále větší potíže najít práci

Odborníci dlouhodobě upozorňují na to, že demografický vývoj a výpadek pracovní síly půjde těžko ustát bez většího zapojení starších zaměstnanců. Trh práce se jim však zatím zřejmě přizpůsobuje poněkud vlažně a i pro dnešní padesátníky či starší zůstává v případě ztráty zaměstnání složité hledat uplatnění jinde. Firmy se sice i podle personalistů začínají i kvůli už nyní nedostatkové pracovní síle mírně snažit a mění svůj postoj ke starším zaměstnancům, realita však zjevně zůstává složitější. A to i kvůli nepříliš akčnímu přístupu ze strany státu.

Podobně jako řadu dalších důležitých oblastí zasáhne i trh práce demografický vývoj, zatímco stárnou a do důchodu budou v příštích letech odcházet silné ročníky, na trhu práce je nahrazují ročníky zásadně slabší. Největší nepoměr vyvstane s odchodem silných ročníků 70. let, kdy se rodilo v nejsilnějších letech téměř 200 tisíc dětí ročně, zatímco plnoletosti začnou dosahovat ročníky téměř o polovinu nižší.

V současnosti však tyto ročníky tvoří právě značnou část pracovní síly a dávno předtím, než se ocitají v důchodovém věku, stále naráží na problémy s hledáním práce. Upozornila na to v minulém týdnu i analýza Centra ekonomických a tržních analýz (CETA) pro projekt Neviditelní. Podle průzkumu projektu Neviditelní brání zaměstnávání starších lidí předsudky zaměstnavatelů, ale i nedostatek míst s nižší fyzickou a psychickou zátěží.

Počet padesátníků a starších, kterým se nedaří najít práci, v posledních letech vzrostl. „Od roku 2019 sledujeme nárůst skupiny lidí 50+, kteří ztratili práci a nedaří se jim najít novou, ačkoli mají dlouhou pracovní historii, zkušenosti, odrostlé děti i chuť pracovat. Dnes jich je přes 110 000, což představuje 2,1 procenta pracovní síly,“ uvedla manažerka projektu Neviditelní Jana Pikardová. V roce 2019, kdy projekt začal, bylo dlouhodobě bez práce 77 400 lidí přes 50 let, kteří měli zájem pracovat.

Jak ukazuje například i nedávný průzkum personální agentury Grafton Recruitment, firmy sice začínají nabízet pro zaměstnance starší padesáti let více příležitostí, tedy podle průzkumu je aktivně nabírá 82 % firem, jenže v realitě to asi nutně neznamená, že snáze získávají práci. V tom samém průzkumu totiž pouze 43 % respondentů z generace X a 51 % z generace Boomers (tedy zhruba lidé od pětačtyřiceti let výše) uvedlo, že pro ně bylo hledání zaměstnání snadné či spíše snadné. „Tento výsledek bohužel ukazuje, že starší uchazeči stále narážejí na předsudky – například že nejsou dostatečně flexibilní, nezvládají moderní technologie nebo že jejich časové horizonty jsou krátké kvůli blížícímu se důchodu,“ komentovala výsledek marketingová ředitelka agentury Jitka Kouba.

To potvrzují například i analýzy Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD). Podle organizace jsou v Česku zaměstnavatelé stále značně rezervovaní k najímaní starších zaměstnanců. „Podle průzkumu organizace Generation ve spolupráci s OECD z roku 2023, který probíhal v osmi zemích včetně Česka, jsou čeští zaměstnavatelé výrazně ochotnější přijímat mladší uchazeče. Zatímco 79 % zaměstnavatelů uvedlo, že by pravděpodobně přijali kandidáta ve věku 30 až 44 let, u uchazečů ve věku 45 až 54 let podíl klesl na 66 %. U lidí ve věku 55 až 65 let pak ochota výrazně klesá – pouze 34 % zaměstnavatelů je ochotno o takových kandidátech vůbec uvažovat,“ uvádí organizace v nedávno zveřejněné studii.

Organizace však upozorňuje i na další aspekty, které zmiňují dlouhodobě i odborníci v Česku, ať už jde o nízkou nabídku flexibilnějších úvazků, menší ochotu měnit či vyhledávat novou práci v pokročilejším věku, zmiňuje pak také potřebu pokračovat v reformách pracovní legislativy či podpoře ze strany státu, která by motivovala firmy k zaměstnávání starších zaměstnanců. Problémem, který zmiňuje i analýza CETA, pak podle organizace zůstává vysoké procento lidí v předdůchodovém věku, které se potýká se zdravotními problémy.

„Systémová změna řešící zdravotní prevenci stejně jako dostatek vhodných pracovních pozic pro starší musí přijít, protože příliv silných ročníků do předdůchodového a důchodového věku bude pokračovat. Ve stávajícím stavu budou dopady demografických změn generovat jen vyšší náklady pro jedince i stát, které budeme kompenzovat nemalými prostředky všichni,“ uvedl výkonný ředitel CETA Aleš Rod.

Podle analýzy CETA se s rostoucím počtem starších lidí bez práce zvyšují i náklady pro stát, od roku 2019 vzrostly o polovinu. Náklady rostou kvůli většímu objemu vyplacených sociálních dávek, ale také kvůli tomu, že stát musí za nezaměstnané odvádět zdravotní pojištění. Ročně podle analýzy dosahují 61 miliard korun.

Průzkum mezi zaměstnanci staršími 40 let ukázal, že jako nejčastější bariéru pro zaměstnání starších lidí vidí předsudky na straně zaměstnavatelů o jejich nižší kvalifikaci či výkonnosti. O existenci těchto předsudků je přesvědčeno 62 procent zaměstnanců. Současně se 28 procent zaměstnanců domnívá, že management firem není ochoten přizpůsobit styl řízení vyšší věkové skupině a že chybí pracovní pozice spojené s nižší zátěží.