Přijetí Ukrajiny do EU: jakou roli hraje europarlament a jaké postoje mají čeští lídři

Velkým politickým tématem těchto eurovoleb je mimo jiné situace na Ukrajině, respektive vstup této Ruskem napadené země do Evropské unie. Přístupové rozhovory řídí Evropská komise, nicméně Evropský parlament může uchazečskému státu vstup do EU usnadnit, nebo naopak velmi znepříjemnit. Deník Echo24 přináší přehled postojů českých eurovolebních lídrů a také to, jak proces přijetí nové země do EU funguje.

Evropský parlament může uchazečskému státu poskytnout podporu, dát mu najevo, že jeho členství je žádoucí. Nebo naopak může těm uchazečům vstup velmi komplikovat. Pro Echo24 to řekl expert na evropské právo Michal Říha z Právnické fakulty Univerzity Karlovy. Připomněl, že například europoslanec Bernd Posselt, předseda sudetoněmeckého spolku, byl europoslancem v době, kdy o vstup usilovala Česká republika.

„Proto se tématem přístupových rozhovorů stalo i české vyrovnávání se s minulostí a trvání Benešových dekretů. Rakouští europoslanci zase vnesli téma otevření jaderné elektrárny Temelín. Oboje velmi komplikovalo jednání, přestože to nejsou témata, která by byla součástí klasických přístupových kapitol. S rozšířením musí souhlasit všechny stávající členské státy a právě EP,“ uvedl Říha.

Ukrajina by v létě podle něj měla zahájit rozhovory. „Je uzavřený screening a měla by se po jednotlivých kapitolách řešit třeba otázka veřejných podpor, zemědělství, průmyslu a tak dále. Uchazečský stát musí být připravený na plnohodnotné členství, což zahrnuje soulad s unijní legislativou a schopnost fungovat v tržním prostředí na jednotném trhu, což se mimo jiné projevuje omezením veřejných podpor,“ uvedl expert s tím, na vstup se musí připravit i EU.

„Změní se třeba příjmový průměr členských států na hlavu a dojde k posunu finančních toků. Reálně to bude znamenat, že buď se zmenší objem prostředků pro stávající členské státy nebo do evropských fondů bude muset přicházet mnohem více peněz. Stabilizovat a ideálně konvergovat sociálně-ekonomickou situaci k unijnímu standardu tak obrovské země jako je Ukrajina, která je navíc ve válečném stavu, bude stát obrovské množství prostředků,“ dodal Říha s tím, že se to bude týkat i Česka, které bylo 20 let čistým příjemcem prostředků na svůj rozvoj.

Většina českých lídrů je pro přijetí Ukrajiny

Deník Echo24 se ptal českých eurovolebních lídrů, jak se staví k přijetí Ukrajiny. Jednička kandidátky Spolu, europoslanec Alexandr Vondra redakci řekl, že byl v EP při hlasování ohledně podpory integrace Ukrajiny do EU vždy pro. „Na tom nic neměním, takže generálně její vstup podporuji. Zároveň je ale jasné, že půjde o dlouhý proces. Má-li skončit pro Ukrajinu úspěšně, bude to vyžadovat zaprvé konec války, mír a dohodu s bezpečnostními zárukami, zadruhé splnění vstupních podmínek ze strany Ukrajiny a zatřetí souhlas všech členských států EU,“ uvedl Vondra.

Poslankyně a lídryně hnutí ANO Klára Dostálová v rozhovoru pro Echo24 řekla, že je pro přijetí Ukrajiny. „Ale stejně jako u všech ostatních zemí musíme trvat na splnění podmínek pro vstup, což jsou ta takzvaná Kodaňská kritéria – právní stát, ekonomika, aby tam nebyla korupce, aby se přijaly závazky Evropské unie a tak dále. Nad tím zkrátka nemůžeme přimhouřit oči, protože pak budeme jedno společenství,“ uvedla Dostálová s tím, že je velkým zastáncem dokončení Schengenského prostoru tedy Rumunsko, Bulharsko, státy západního Balkánu.

Lídryně hnutí STAN Danuše Nerudová pro Echo24 řekla, že přijetí Ukrajiny podporuje. „Za klíčové ale považuji stejně jako u jiných států splnění kodaňských přístupových kritérií. Toto splnění bude výhodné i pro samotnou Ukrajinu, protože jí přinese potřebné reformy i právní změny. Na cestě do EU je potřeba i nadále podporovat Ukrajinu v její statečné obraně proti odporné Putinově agresi. Je naší morální povinností Ukrajině pomáhat, protože Ukrajinci bojují i za naši svobodu a bezpečnost,“ uvedla Nerudová.

Kvestor EP a lídr Pirátů Marcel Kolaja v rozhovoru pro Echo24 uvedl, že v mediálně nejzajímavější je Ukrajina, ale je tu celá řada dalších zemí, které se o připojení snaží a ve svých reformách směrem k připojení k EU zásadně postoupily. „To je třeba Severní Makedonie. Myslím si, že je v zájmu EU, abychom k tomu rozšiřování přistoupili zodpovědně. A je to i v zájmu České republiky. Rozšiřování jednotného trhu je geopoliticky strategická záležitost, která nás posílí ekonomicky. Když se budeme bavit o Ukrajině, ale i dalších bývalých postsovětských zemích, tak je to důležité z hlediska bezpečnosti. Nebýt v EU znamená být v každodenní obavě, že ta země spadne do sféry ruského vlivu. A nám se samozřejmě vyplatí, aby se to nedělo,“ uvedl Kolaja s tím, že jde o běh na dlouhou trať.

Lídr koalice SPD a Trikolory Petr Mach naopak sdělil, že je proti přijetí Ukrajiny nebo třeba Turecka. „Nechceme, aby peníze českých daňových poplatníků proudily do jiných zemí, ani aby nás jiné národy přehlasovávaly, až se bude jednat o různých nařízeních a směrnicích,“ řekl pro Echo24 Mach. Podobně hovoří i trojka na kandidátce a šéfka Trikolory Zuzana Majerová, která v předvolebním rozhovoru mimo jiné řekla, že Rusko podle ní není agresor.