Na Zemi má dnes dopadnout sovětská sonda. Nelze vyloučit ani Česko
ZŘÍCENÍ SONDY
Na zemský povrch má dnes ráno středoevropského letního času (SELČ) nekontrolovaně dopadnout sovětská vesmírná sonda Kosmos 482, která v 70. letech mířila k Venuši. Kvůli technické závadě se však nikdy nevymanila z oběžné dráhy kolem Země. Podle odborníků nelze vyloučit dopad na pevninu, včetně České republiky, ačkoliv pravděpodobnější je zřícení do oceánu nebo neobydlených oblastí.
Evropské centrum trasování a dohledu nad vesmírem (EU SST) upřesnilo předpokládaný čas vstupu sondy do atmosféry na 07:49 SELČ, což je asi o 20 minut dříve, než činil předchozí odhad. Časové okno bylo zúženo z tolerance ±5 hodin na přibližně čtyřhodinový rozptyl. Vstupní oblast zahrnuje rozsáhlé části pevniny mezi 52 stupni severní a jižní šířky, což vylučuje například Skotsko, Skandinávii, Pobaltí, severní oblasti Ruska, jižní Afriku nebo severozápad Severní Ameriky.
Update: #EUSST’s latest autonomous predictions show that the re-entry window of object Cosmos-482 Descent Craft is 2025-05-10 06:07 UTC ±290 min. We keep observing the object & performing analyses; stay tuned for more updates. Read more https://t.co/qrL7e9VMJk #EUSpace #Cosmos482 pic.twitter.com/JcnVt5ZkA2
— EU SST (@EU_SST) May 9, 2025
Vstup sondy sleduje i americká společnost Kayhan Space, která očekává průnik atmosférou kolem 08:35 SELČ s možnou odchylkou ±2 hodiny.
Sonda má kulovitý tvar, průměr 1,17 metru a hmotnost 495 kilogramů. Byla navržena pro extrémní podmínky atmosféry Venuše – její konstrukce údajně snese krátkodobé přetížení až 300 G a tlak kolem 100 atmosfér. Podle odborníků je tedy reálné, že přežije vstup do zemské atmosféry a část její konstrukce dopadne na povrch.
Kosmos 482 byl vypuštěn v roce 1972 v rámci sovětského programu Veněra, jehož cílem bylo prozkoumání Venuše. Sonda se však po startu rozdělila na několik částí, z nichž většina už do atmosféry vstoupila a shořela – zbylý přistávací modul ale zůstal na oběžné dráze.
Název Kosmos Sověti od 60. let používali pro sondy, které zůstaly na oběžné dráze kolem Země, ačkoliv jejich původním cílem byly vzdálenější destinace. Pokud došlo například k selhání motoru, mise k jiným planetám skončily právě takto.