Proč tentokrát krize v Evropě víc postihuje Německo (a s ním i nás)

KOMENTÁŘ

Proč tentokrát krize v Evropě víc postihuje Německo (a s ním i nás)
Německo se chystá proměnit v zemi, kde na vás kdekoliv bude odněkud shlížet větrník. Foto: Shutterstock
1
Komentáře
Daniel Kaiser
Sdílet:

Hlavní zprávy

Týdeník Echo

Koupit

Zprávy

Další zprávy

Weby provozuje SPM Media a.s.,
Křížová 2598/4D,
150 00 Praha 5,
IČ 14121816

Echo24.cz

Copyright 2024 © Echo Media, a.s. © ČTK. Publikování nebo šíření obsahu je zakázáno bez předchozího souhlasu.Provozovatelem serveru je Echo Media, a.s., se sídlem Křížová 2598/4d, 150 00 Praha 5, Česká republika • IČ: 02581574 zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze pod spisovou značkou B 19589.

Zatímco český průmysl je v lehkém, byť téměř zanedbatelném růstu, jeho německý protějšek upadá. Za červen se průmyslová činnost v Německu oproti květnu snížila o 1,5 procenta, v meziročním srovnání o 1,7 procenta. To meziměsíční číslo není zanedbatelné a způsobily ho především dva obory: stavebnictví a automobilový průmysl. Zatímco u nás, jak předevčírem konstatoval mluvčí České bankovní asociace Jakub Steidler, by byl průmysl také v poklesu, nebýt právě automobilové branže, kde naštěstí dojíždí vyřizování starších zakázek nashromážděných loni, automobilový průmysl Německa je už v další fázi. V červnu padal dokonce o 3,5 bodu.

V Německu zkrátka automoto nepůsobí jako záchranný kruh, ale jako kámen. Je to země, která světu dala technologii spalovacího motoru, než se spolupodílela na tažení proti této technologii na evropské úrovni.

 

Ministerstvo hospodářství, vedené lídrem Zelených Robertem Habeckem, k propadu průmyslu suše poznamenává, že „citlivé oživení zatím není v dohledu“. Spolková vláda, v níž je Habeck významem druhý hned za kancléřem, půjde cestou dalších subvencí cen energií pro průmysl, aby ho ze země neodcházelo ještě víc. Ale naléhavost v tom necítíme.

Pozoruhodné je to tím, že celkově Evropa po loňském válečném šoku a akutní fázi energetické krize přichází do fáze aspoň mírného hospodářského oživení. V Německu a „šestnácté spolkové republice“, jíž hospodářsky bohužel do jisté míry jsme, oživení není ani za rohem. Na rozdíl od krize eurozóny před dvanácti a více lety je teď střední Evropa zasažena víc, naopak jih – Francie, Španělsko, dokonce Itálie – může být tahounem (skromného) růstu.

Je zřejmé, že faktorem bude tažení proti průmyslu, jímž se naše část Evropy vyznačuje, a přerušení dodávek levnější energie z Ruska. Spolu s Němci jsme od Rusů odebírali mnohem víc plynu a ropy než taková Francie. Je zřejmé, že náš středoevropský hospodářský model je v ohrožení, ale ani v Praze, ani v Berlíně jako by to vládnoucí politickou garnituru příliš nezajímalo.

Spolkový kancléř Olaf Scholz, což není zelený, ale sociální demokrat, dokonce z pravicového křídla své strany, člověk s nepopiratelnou hospodářskou kompetencí, se takzvaně sklonil před politickou nutností. Takže kancléř se místo hospodářské slabosti své země zabývá přednostně tak neefektivními investicemi, jako je osázení země větrníky. V současnosti v Německu vztyčí průměrně jeden a půl větrníku denně, Scholz včera vyhlásil cíl 4–5 větrníků denně. (Gigant v energetice a dopravě Siemens AG tou samou dobou musel oznámit, že ve své divizi, která vyrábí vrtule do větrníků, prodělal pět miliard eur; Siemens ovšem jako robustní velká firma tuto ztrátu kompenzuje z výnosnějších divizí.)

Tak jako v Turecku vás na každém veřejném místě odněkud sleduje podobizna Kemala Atatürka, chystá se Německo proměnit v zemi, kde na vás kdekoli bude odněkud shlížet větrník. Do vládního programu si rudozelená Scholzova vlády na podzim 2021 napsala, že plochu zastavěnou větrnými parky zdvojnásobí. Větrníky mají být symbolem bezemisní energetiky (u nás nesou tuto pochybnou čest solární panely) a bezemisní ekonomika má být základem moderního Německa, které tímto definitivně překoná svou nacionalistickou minulost. Scholzova vláda dělá dojem, že když se cestou k bezemisní ekonomice národní ekonomika smrskne celkově třeba až o desítky procent, bude to stát za to. Pro nás, blízké sousedy, je životním zájmem, aby se stav ekonomiky stal prioritou veřejné diskuse. Konečně se tímto směrem rozpohybovala křesťanskodemokratická opozice CDU vedená Friedrichem Merzem, v uplynulých dnech představila „soubor opatření“ (je jich pět, mezi nimi pozastavení daně na elektřinu), ale zvolila tempo tak pomalé, že než se podaří z přežití průmyslu ve střední Evropě učinit stěžejní téma, bude ten průmysl na kusy.

×

Podobné články