Lidé hlasovali proti vládě. Kdyby takto dopadly volby do Sněmovny, koalice by nesestavila vládu

Vládní strany by podle přepočtu výsledků v letošních evropských volbách ve Sněmovně výrazně ztratily dosavadní většinu, místo 108 by měly 84 českých poslanců. Ubylo by i poslanců hnutí ANO a SPD kvůli tomu, že se v eurovolbách prosadily koalice hnutí Přísaha s Motoristy sobě a koalice Stačilo! v čele s KSČM. ANO by mělo místo 72 poslanců zvolených před třemi lety 63. SPD, které má 20 poslanců, by jich s Trikolorou mělo 11.

Koalice Přísahy s Motoristy sobě by byla třetí nejsilnější frakcí s 22 poslanci. Koalice Stačilo! pod vedením komunistů by měla 20 poslanců. S ANO by tak tato uskupení, která nyní zastoupení ve Sněmovně nemají, mohla vytvořit vládu s většinou 105 hlasů ve Sněmovně. O podporu komunistů se opíral už bývalý kabinet ANO se Sociální demokracií, v jehož čele stál předseda ANO Andrej Babiš.

Koalice Spolu, tedy ODS, KDU-ČSL a TOP 09, by podle přepočtu měla dohromady 53 poslanců. Nyní jich mají 71, o 18 míst ve Sněmovně by přišly. Starostové nyní disponují 33 mandáty v dolní parlamentní komoře, o 13 poslanců by přišli. Polepšili by si jen Piráti, kteří by místo čtyř dosavadních českých poslanců měli 11.

Podobně výsledky komentují i oslovení politologové. "Leitmotivem voleb je drtivá porážka vlády. Ukazuje to, že nespokojenost s vládou je silná," řekl politolog Pavel Šaradín z Univerzity Palackého v Olomouci.

Větší podpora protivládních stran souvisí podle politologa Ladislava Mrklase z pražské Vysoké školy CEVRO s rekordně vysokou volební účastí. K letošním volbám do Evropského parlamentu přišlo v Česku 36,45 procenta oprávněných voličů, což byla nejvyšší účast od vstupu Česka do Evropské unie. "Čím vyšší volební účast bude, tím více bude nabírat opozice, ať už jakéhokoli typu," uvedl Mrklas. "Výsledek Spolu je v situaci, kdy jde o hlavní vládní formaci, v situaci nepopulární vlády, po energetické krizi a s jen s pomalu rostoucí ekonomikou patrně maximum možného. Dovnitř Spolu je důležité, že se neodehrála žádná 'kroužkovací revoluce' a všechny tři strany mají přiměřený mandátní zisk," sdělil politolog Lubomír Kopeček z Masarykovy univerzity v Brně.

"Přeskupení na straně opozice je poměrně velké. Jednak Přísaha s Motoristy a vlastně taky uskupení Stačilo!, tedy v zásadě komunisté, předčili očekávání většiny analytiků a průzkumů. A naopak SPD může být velmi ráda, že se tam nakonec dostala. Navíc (lídr SPD) Petr Mach propadl na preferenční hlasy," řekl Mrklas.

Vzájemná konkurence mezi opozičními stranami ubrala podle Kopečka hlasy ANO. "Zjevně se o řadu voličů ANO přetahovalo s menšími radikálními subjekty a úspěch Přísahy a Motoristů a Stačilo!, které měly v čele někoho, kdo byl mediálně hodně viditelný, zjevně ovlivnil menší úspěch ANO. Podobně jako u ANO to platí u SPD, opět fungovala velká personální a tematická konkurence euroskeptických stran, která málem poslala tuto stranu mimo Evropský parlament," sdělil.