Jak probíhalo nakupování vakcín? Tlak na von der Leyenovou sílí. Šéfka EK čelí trestnímu oznámení

"To, co nyní vidíme, je instituce, která ztratila veškeré zábrany." Šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová čelí nebývalému tlaku v souvislosti s mamutím kontraktem na dodávky vakcín firmy Pfizer, který pro státy EU Evropská komise vyjednala na jaře 2021. Kontrakt měl EU zajistit 1,8 miliardy dávek vakcín proti covidu-19. Nyní se z několika stran začínají rojit otázky, jak vyjednávání celého kontraktu vlastně probíhalo. Z kontraktu zatím bylo dodáno kolem miliardy dávek a jednotlivé státy EU nyní hlásí miliony nevyužitých vakcín, kterým už prošla doba trvanlivosti nebo se k ní blíží. Bruselský lobista Frederic Baldan počátkem dubna přímo na šéfku komise, která se brání zveřejnění jakýchkoliv informací o vyjednávání, podal trestní oznámení. Informuje například Politico.

V době kdy Evropu nejsilněji zasáhla pandemie koronaviru se Evropská komise v čele s Ursulou von der Leyenovou rozhodla postavit do čela snah jednotlivých států získat co nejrychleji vakcíny a rozhodla se řešit vše centrálně na evropské úrovni. Kontrakt, který se mohl jevit jako politický majstrštyk a měl celé Evropě zajistit dostatek vakcín k ochraně před virem covidu 19 nyní však vrhá stín na samotnou šéfku komise.

Ta totiž odmítá zveřejnit jak kontrakt na 1,8 miliardy vakcín vznikal. Ten byl nakonec ponížen na 1,1 miliardy dávek. A to v momentě, kdy řady evropských států hlásí miliony nevyužitých dávek. V Německu mělo být nespotřebováno 36 milionů dávek vakcín, v Bulharsku 3 miliony a v Rakousku 17 milionů. Minulý rok touto dobou bylo do Česka dodáno asi 26 milionů vakcín z toho bylo využito 17,5 dávek, 2,5 milionů dávek bylo darováno jiným státům a několik stovek tisíc bylo zničeno. Kontrakt s Pfizerem přitom počítá s dodávkami i v letošním roce.

V současnosti probíhají jednání, která by parametry kontraktu upravila. To ovšem nezabránilo dotazům polského ministra zdravotnictví Adama Niedzielskiho jak a proč byl tak velký závazek Evropskou komisí vůbec vyjednán. V podobném duchu se přidal zástupce Belgie u Evropské komise či irský ministr zdravotnictví. Evropská komise však k detailům jednání mlčí. Celou situaci chtěl řešit i Evropský parlament, když si jeho výbor pro covid předvolal šéfa Pfitzeru Alberta Bourlu, který s Ursulou von der Leyenovou vyjednával. Ten však již dvakrát odmítl před výborem vystoupit. Podobně nepochodil výbor, podle informací Politica, při snaze vyzpovídat samotnou šéfku komise von der Leyenovou. Vedení europarlamentu prý vyvinulo tlak, aby tak výbor neučinil.

K tlaku se nedávno přidaly i americké The New York Times, které vznesly požadavek k přístupu k mobilní komunikaci von der Leyenové a šéfa Pfitzeru Alberta Bourly na zakládě zákona o svobodném přístupu k informacím. Celou záležitost nyní řeší Evropský soudní dvůr, na který se The New York Times po neúspěchu obrátily. Odmítnutou žádost o přístup k informacím navíc řeší i Evropský ombudsman.

Celý případ pořízení vakcín Evropskou komisí navíc řeší Úřad evropského veřejného žalobce, který má mimo jiné dohlížet i nad financemi EU.

Nyní se však do řady institucí žádající prošetření nákupu vakcín zařadil i belgický lobista Frederic Baldan, který podal trestní oznámení přímo na Ursulu von der Leyenovou u belgického soudu v Lutychu. „To, co nyní vidíme, je instituce, která ztratila veškeré zábrany. To, co von der Leyenová udělala, skutečně poškozuje obraz evropských institucí v Bruselu,“ uvedl k trestnímu oznámení Baldan.

Ten pracuje pro lobistickou firmu Cebiz, která se orientuje na Čínu. Baldan ujišťuje, že nepracuje pro žádnou vládu a v současnosti žádné čínské klienty nemá. Také upozorňuje, že celý soudní proces, pokud ho belgický soud připustí, financuje z vlastní kapsy.