Realita roku 2024: komu vezme stát nejvíc a co zdraží

Čekal-li někdo příští rok klidnější, bez cenových šoků a rostoucích nákladů na provoz domácnosti, bude nepříjemně překvapen. Ceny elektřiny a plynu neklesnou, pro část lidí naopak budou ještě dražší. Všech se navíc dotknou daňové změny, které vláda plánuje, a to jak ve vyšších odvodech z příjmu, tak ve změnách v DPH, které zvýší ceny mnoha výrobků i služeb.

Daňová zátěž kvůli vládnímu konsolidačnímu balíčku vzroste a pohorší si všichni. Zaměstnanci i OSVČ. Pro zaměstnance bude nově povinné placení nemocenského pojištění, vzroste daňová progrese a zruší se nebo zpřísní několik daňových slev. O nejvíc peněz přijdou rodiny s dětmi staršími tří let, kdy jeden z rodičů zůstává doma.

Dojde totiž k omezení slevy na manželku či manžela, kterou už bude možné uplatnit jen u péče o dítě do tří let věku. A dojde také k úplnému zrušení školkovného. Maximální částka zde byla na úrovni minimální mzdy, za letošní rok tedy ještě je možné snížit si daň z příjmu až o 17 300 korun na každé dítě. To už tedy od nového roku nepůjde.

„Obecně lze říci, že z důvodu zrušení či omezení některých daňových slev a zavedení příspěvku na nemocenské pojištění zaměstnanců se v procentuálním vyjádření nejvíce zvýší daňové a odvodové zatížení u rodin s dětmi staršími tří let, kdy má rodič zaměstnanecký příjem zhruba 40 až 50 tisíc korun měsíčně a druhý rodič je doma s dětmi, tedy nedosahuje příjmu nad 68 tisíc korun ročně. Zde se dostáváme na úroveň až o cca 10,5 procent vyšších odvodů, to znamená daň z příjmu plus pojistné vůči hrubé mzdě. Toto je samozřejmě extrémní případ a průměrný dopad na poplatníky očekávám zvýšení kolem 2 až 5 procent hrubé mzdy,“ řekla redakci daňová poradkyně Monika Lodrová z poradenské společnosti BDO.

Tlak na živnostníky a žádné zlevnění elektřiny a plynu

U OSVČ od příštího roku dojde zvýšení minimálního vyměřovacího základu, který by měl u osob vykonávajících hlavní samostatnou výdělečnou činnost vzrůst ze současných 25 procent průměrné mzdy až na 40 procent průměrné mzdy, a to postupně o 5 procent ročně.

Za letošní rok živnostníci zaplatí minimální zálohu na pojistné na důchodové pojištění ve výši 2 944 korun, po zvýšení na 30 procent průměrné mzdy v roce 2024 by odvod činil cca 3 532 korun. Ten však bude reálně ještě vyšší z důvodu navýšení průměrné mzdy na rok 2024, tedy cca 3 852 korun.

Další nepříjemná změna se bude týkat cen energií. Domácnosti měly většinově očekávání, že s tím, jak cena elektřiny i plynu na trhu po šokujícím nárůstu v předloňském a loňském roce budou klesat, půjdou dolů i částky na jejich zálohách a fakturách. Tak tomu ale nebude, protože pokles silové složky elektřiny vyrovná složka regulovaná. Ta se z rozhodnutí Energetického regulačního úřadu od ledna zvedne o 65,7 procenta. A stejně tak u plynu půjde o 38,8 procenta. Výběr dodavatele zde nehraje roli, výše regulované složky je pro všechny odběratele z řad domácností stejná.

Stejně tak vláda vrátí na faktury platby za obnovitelné zdroje. Ty souvisejí s financováním solárních projektů v letech 2008 až 2010, což se později začalo nazývat tzv. solárním boomem a majitelé fotovoltaických elektráren solárními barony. Stát jim tehdy na projekty slíbil dvacetiletou podporu, svým způsobem se tehdy podnikatelům zavázal investici proplatit. Od loňského roku tyto příspěvky platil z celé části stát.

Tu nepřímou daň tedy znovu budou odvádět spotřebitelé, a to 600 korun za každou spotřebovanou MWh. Pokud budeme uvažovat typickou spotřebu tři MWh ročně, půjde o té skoro dva tisíce korun navíc jen za zelené poplatky. V rámci regulované složky se ale zvýší i platba za distribuci a další poplatky. Celková platba za MWh elektřiny tak může být vyšší o až 1500 korun. Mnohem silněji se ale nárůst regulované složky dotkne velkých odběratelů energie.

Ačkoliv inflace klesla a příští rok by podle očekávání měla klesat ještě blíže k inflačnímu dvouprocentnímu cíli, nelze počítat ani s tím, že by zlevnily potraviny. Od ledna naopak možná ještě zdraží, jak oznámili zástupci obchodníků ministrovi zemědělství Markovi Výbornému. A to i přes to, že DPH na potraviny má být od ledna v nižší sazbě 12 procent. Podle obchodníků jde především o to, že jim už nyní potravináři oznamují, že budou zvedat ceny až o 10 procent, hlavně kvůli vyššímu nákladům na energie a také změnám ve vládním konsolidačním balíčku. O chybějící konkurenci a monopolech na tuzemském trhu s potravinami si podrobněji přečtěte zde.

Potraviny od ledna zdraží, přestože klesne sazba. Ministra zemědělství Marka Výborného (KDU-ČSL) o tom informovali zástupci obchodních řetězců. Ministr to řekl novinářům po jednání se zástupci největších obchodníků a Svazu obchodu a cestovního ruchu (SOCR). Prezident svazu Tomáš Prouza na tiskové konferenci řekl, že dodavatelé potravin obchodníkům již oznamují, že budou zvedat ceny o pět až deset procent. Potraviny budou od Nového roku v nové sjednocené sazbě DPH 12 procent, nyní jsou v první snížené sazbě 15 procent.

Snížení DPH nemusí vést ke zlevnění potravin ani z dalších důvodů. „Z historie víme, že snížení DPH se v konečné ceně projeví maximálně z 50 procent. Za každou korunu, kterou stát – tedy daňový poplatník – uleví na DPH, tak 50 haléřů doputuje ke spotřebitelům ve formě nižších cen a 50 haléřů si ponechá podnikatel ve své marži. Ve výsledku tak daňový poplatník neušetří absolutně nic, naopak se stane ještě o něco štědřejším sponzorem obchodníků,“ upozorňuje hlavní ekonom Cyrrus Vít Hradil.

Co se týče změn v DPH obecně, od nového roku budou už pouze dvě sazby. Základní 21procentní a snížená ve výši 12 procent. To znamená, že některé položky se přesunou ze zrušených 10 a 15procentních sazeb výš, některé niž.

Kvůli posunutí do 12procentní sazby tak zdraží například kadeřnické a holičské služby, umělecké a autorské služby nebo kulturní akce jako vstupenky na koncerty či do divadel a kin. Zvedne se také cena palivového dřeva nebo léků. Do vyšší sazby 21 procent se posune čepované pivo, kde podle hospodských cena vyšplhá až o 7 korun za půllitr. Stejně tak do této sazby budou patřit sladké nápoje a také kojenecká voda.